Mezi Spáleným Poříčím a Bílovicemi na jižním Plzeňsku se rozkládá vesnička Struhaře. Zde se jako syn rolníka 27. března 1893 narodil Václav Šára. Otec mu po vychození školy dopřál studium na vyšší reálce v Plzni.. Maturoval rok před vypuknutím války. Díky tomu se octl až v Insbrucku ve škole pro záložní důstojníky. Odtud putoval na východní frontu k 16. pěšímu pluku. Dostal se do ruského zajetí. Odtud vedla jeho cesta do našich legií v Kyjevě. Byl účastníkem bitva u Zborova. Od pěšáků byl přeložen k dělostřeleckému útvaru. U Bachmače už velel našemu obrněnému vlaku „Orlík“. Téměř na sklonku války, v září 1918, byl zraněn. Léčení si vyžádalo delší dobu.
Jako kapitán dělostřelectva se vrátil do vlasti v r. 1920. Brzy od útvaru byl poslán na studium Válečné školy, tu ukončil v roce 1923. V armádě zastával různé posty. Ve Francii byl na odborné stáži. Několikrát navštívil služebně i Sovětský svaz. Po určitou dobu zastával funkci předsedy správní rady brněnské Zbrojovky (tehdy se, jak vidno, nedávaly tyto funkce jako politické trafiky). Na svěřených místech si vedl zdatně. V r. 1934 byl povýšen na brigádního generála. V dobách těžké národní zkoušky, před Mnichovem, se za mobilizace stal velitelem dělostřelectva u Hraničního pásma XI.
Nemohl se nikdy smířit s okupací svojí vlasti. Zapojil se do odboje v Obraně národa. Už v r. 1940 řídil v této organizaci zemské velitelství pro oblast Čechy. Nelenilo ovšem ani gestapo. Mezi jeho priority patřil boj s těmito skupinami. Neunikl jim ani generál Šára.
Po zatčení v září 1941 následovaly kruté výslechy v Pečkárně. Gestapáci právem předpokládali, že ví mnoho a snažili se z něj vše vytlouct. Šára však vydržel, nezradil. Měl i tak smůlu. V té době přišel do Prahy R. Heydrich. Vyhlásil stanné právo. Z vězňů byli vybrán určitý počet k popravě. Mezi nimi se octl i generál Šára.
Vlast na něj po osvobození nezapomněla. In memoriam byl povýšen na divizního generála. Jeho jméno je uvedeno na pomníku padlých a popravených absolventů Vysoké školy válečné. Před ministerstvem obrany v Praze – Dejvicích. Další pamětní deska je i v Praze 7 na domě, kde do zatčení bydlel. A stejně tak i v jeho rodišti ve Struhařích je deska na domě. Pamětní deska je i na chrámu sv. Fabiána a Šebestiána v Praze – Liboci.
Podle archivních materiálů zpracoval Josef Sedlák, Plzeň
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz