V jaké době žijeme?

Naše státnost je postupně rozmělňována tak, že stále více nabývá charakteru zemskosti, pro níž je příznačná fragmentární svrchovanost.. Říkají nám, že princip mezinárodního práva, který zajišťuje nevměšování do vnitřních záležitostí jednoho státu státem druhým, v EU již neplatí. Těžko můžeme rozhodovat i o tom, kolik migrantů pustíme do republiky. Pokud nepřijmeme povinné kvóty, vyhrožují nám sankcemi. Nutí nás zbrojit, účastnit se vojenských manévrů i v Pobaltí. Stále silněji zní u nás protiruská propaganda. Nevěříme, že by Rusko nás ohrožovalo. Nemá k tomu důvod. Je to naopak NATO a jeho vojska, která jsou na hranicích s Ruskem, a tak zvyšují napětí v Evropě a ve světě.

Německo, nejsilnější stát EU, volá po vedoucí roli v Evropě a Evropy pak ve světě. S jeho imperiálními snahami nemáme a nechceme mít nic společného. I za této situace vládní koalice neustále rozšiřuje a prohlubuje tzv. strategický dialog mezi ČR a SRN. Ekonomické vztahy mezi námi a Německem, doplněné o stoupající německý vliv u nás, vedou některé politology k závěrům, že se stáváme německou kolonii, či protektorátem. V hlavách některých „českých“ politiků se usadila myšlenka, že bychom mohli být 17. zemí SRN. Vývoj, jak se domníváme, zatím tenduje k uvedeným představám.

Mír ve světě se stává stále křehčím. Mezinárodní právo arogantní a málo vzdělaní politici přezírají. OSN a Radu bezpečnosti neberou vážně. Jedna mezinárodní krize stíhá druhou. Ve vzájemných vztazích mezi státy rozhoduje moc a síla. Tento stav ohrožuje stále výrazněni mír ve světě.

Naše státnost, náš národ, jazyk, kultura jsou výše uvedenými faktory ohroženy. Doba vyžaduje, abychom rozhodněji vystoupili na obranu dědictví předků, jednotlivě i jako členové vlasteneckých subjektů. Ano, snad všichni máme nějaké problémy, ale přesto bychom neměli zapomínat na to, že každý z nás by měl přispívat třeba sebemenším denním vkladem do zápasu o náš zítřek, o naši budoucnost. Naši předkové ze země, jíž jsme byli za Rakouska-Uherska, vytvořili prosperující Československou republiku. Máme to snad být my, současné generace, které českou státnost lehkovážně vymění za nějakou pochybnou zemskost? Pokud nikoliv, pak společně se postavme uvedeným destruktivním trendům! Alternativní média jsou našimi hlasy. Podporujte je, jak můžete. Nezapomeňte ani na náš f a web, na naše tisky. Můžeme být s vaší pomocí úspěšnější. A to je v zájmu cílů, které společně sledujeme.
K. Malý