PhDr. Jiří Jaroš Nickelli
Za poslední dvacetiletí na Blanensku byl jedinou obcí v regionu (dříve okresu), kde jsme nově odhalili plaketu prezidenta Budovatele Dr. Edvarda Beneše, městys Doubravice nad Svitavou. Bronzovou plaketu našeho presidenta jsem pořídil na vlastní náklady a je umístěna na domě odbojářů č.71 v Doubravici, udaných jako věrní benešovci gestapu. Žádné jiné město nebo obec okresu neprojevilo sebemenší snahu o novou instalaci jakékoli upomínky na prezidenta, který se právě přes Blanensko vracel do osvobozené Prahy z dalekého exilu, a poté z Košic. Cesta dr.Beneše z Brna do Blanska tehdy byla velmi dramatická.
V posledních dnech války Němci barbarsky zničili všechny železniční viadukty přes řeku Svitavu a rovněž poškodili řadu silničních mostů. Uvědomme si, že v kraji probíhaly závažné frontové boje. Vždyť v oblasti se poslední jednotky Waffen SS vzdaly až dne 11.května 1945 u Olešnice a Ústupu. A v Blansku samotném zůstal přes řeku jediný železniční most - továrny vlečky bývalé Ježkovy továrny. A ten zachránil svou příkladnou odvahou pracovník továrny pan Musil, který pod fašistickou palbou neváhal proplížit se ke konstrukci mostu a vytrhal kontakty zapalování náloží. Právě díky němu pak oddíly Rudé armády mohly projet dále na Ždár a na Jihlavu.
Dr. Edvard Beneš tedy nemohl použít k cestě do Prahy na trase Brno - Blansko vlakového spojení. Do Blanska jej odvezl otevřený kabriolet bez jakékoli zvláštní ochranky. Lidé Blanska a nový národní výbor mu na nádraží uchystali tehdy slavné uvítání s chlebem a solí a s hlášením o revolučních změnách v oblasti. Zachovaly se i fotografie,které má například muzeum v Blansku.
Sice je faktem, že dráha oslavila spolu s městem příjezd prezidenta Beneše nedávno zvláštní akci, pořádanou ovšem z iniciativy dráhy, která uspořádala nostalgickou jízdu parním vlakem se salonním vozem TGM-EB. Na paměť jeho jízdy z Blanska do Prahy byla instalována na území dráhy v nádražní hale menší pamětní deska s textem bez podobizny státníka. Ale to bylo vše. Nicméně velké díky dráze za umožnění této piety.
Ředitelka Muzea Blansko Mgr.Eva Nečasová, členka ČSBS a ČSOL, se snažila ve městě uplatnit krásnou bustu Edvarda Beneše. Ale tu máš čerte kropáč - narazila na zásadní nesouhlas radních a orgánů.
Jeden z úředníků se údajně dokonce vyslovil - Beneš prý je kontroverzní osobnost a vystavit bustu veřejně by nebylo žádoucí (???).
Místo toho má město na Wanklově náměstí sochy mytologických Nibelungů - ano, čtete správně! Na náměstí moravského slovanského města jsou sochy rytířů Siegfrieda a Dietricha. Jsou tam jako výrobky blanenských železáren. Nic proti umění 19. století, nic proti umělecké litině, nic proti vystavení exponátů tohoto oboru jakkoli jsou ve slovanském prostředí kontroverzní. Právě Nibelungové totiž byli a stále jsou živou součástí nacistické ideologie, o kterou se opírali guruové fašismu počínaje Rosenbergem a konče führerem. Zásadně tu nelze operovat s tvrzením, že jsou pouze součástí staré německé kultury ! Führer, sám velký obdivovatel nibelungovského mýtu a jeho ztvárnění wagneriány v Bayreuthu, dával tyto mytologické pragermány za vzor nordické odvahy a dobyvačnosti. Osobně jsem přesvědčen,že nibelungovská mytologie nepatří do slovanského prostředí a na slovanskou půdu stejně jako tam nepatří uřezané hlavy Slovanů, prezentované na Bouzově ( ty jsou alespoň památkovou součástí interiéru německého hradu a nestraší na veřejném prostranství) Nejsme soutěska Wachau v Rakousku, kde se nibelungovské tradice umisťují do tzv. historického prostředí - dnes i jako součást turistického folklóru !
Takže ve městě, kde nemůže být náš druhý president, náš druhý osvoboditel z germánského jha, vévodí na náměstí germánští Nibelungové - bez ohledu na důvod prezentace !
Už slyším námitky multikulturalistů, památkářů, uměleckých historiků a dalších intelektuálů - je to součást "evropské kultury a znak multikulurního soužití". Tyto tendenční bláboly ovšem neberu jako argumenty.
Dokud jsme republika založená v odporu před Habsburky, a dvakrát osvobozená před germánskou porobou, germánskou ideologií a před nacinordickou zpupností, pak Nibelungové na takovém místě dle mne nemají co pohledávat. Jejich místo je někde v kunsthistorické expozici muzeí nebo na jiných místech určených pro speciální zájemce. Na náměstí, nesoucí jméno velkého Moravana Jindřicha Wankla, významného vědce a buditele, patří sochy či busty - naše, vlastenecké, státoprávní, dějinné atributy.
To snad nepopře žádný radní města, a snad ani žádný jiný kompetent.
Zkrátka a dobře - na náměstí v Blansku patří například Beneš, nikoli Nibelungové. Opakuji - ještě stále nejsme Německo - i když máme moře Kauflandů.
Blanenské muzeum má krásnou Benešovu bustu. Nevidím jeden jediný důvod, proč by nemohla zdobit právě náměstí střediska Moravského Krasu, odkud president Budovatel pokračoval na své vítězné cestě do Prahy roku 1945 - roku osvobození z nacistické poroby a zla. Pokud někdo uvádí vymyšlené nebo zástupné důvody - pak je to pro nás boskovické odbojáře jen ubohý odpůrce Benešovy republiky - naši republiky ! ČSOL Brno - ČSBS Boskovice
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz