Usilovat o to abychom se stali 17. zemí Německé spolkové republiky, je zradou ČR

Ano, i my si myslíme, že náš národ a naše státnost jsou ohroženy

Mluvíme o tom, píšeme o tom, přinášíme překlady z německého tisku. A výsledek? Politické strany, ty tradiční a dokonce i nové, dělají jakoby se nic nedělo.

Samozřejmě, že jsou politici, kteří se vůči vládě v nejrůznějších oblastech vymezují a dokonce vládu kritizují. Ale o česko-německých vztazích téměř nepadne zmínka. Jako by toto téma bylo nedůležité, okrajové, ač je tomu naprosto obráceně.

G. Zeihsel mluví o odškodnění sudetů, Posselt o restitucích. Pochopitelně, zastávají zájmy svých soukmenovců. Naše vláda jakoby o české zájmy neměla žádný zájem. Sudeti na nás chtějí peníze, ačkoliv na nic nemají nárok, čs. vláda o reparace neusiluje, ač na ně máme nárok.

Pokud takové vztahy jsou obsahem našeho spojenectví, pak jsme na cestě vedoucí do německého chomoutu, ač se mu bude říkat jakkoliv.

Již Špidla dříve mluvil o tom, že bychom se mohli stát 17. zemí SRN a že on by proti tomu nic neměl. Nově mluví o nás jako jedné ze zemí Německa kulturminister, samozřejmě jen teoreticky. Prakticky tomuto cíli, který je vrcholnou zradou ČR, se blížíme.

D. Herman je  teoretický zastánce splynutí ČR s Německou spolkovou republikou. Jako ministr složil slib věrnosti ČR. Nikoliv jen čistě teoreticky vzniká otázka, zda se nedopustil trestného činu velezrady nebo rozvracení republiky. I příprava ke spáchání uvedených trestných činů je trestná.

 JK