USA blíž a blíž k hraně války

Manlio Dinucci 

Průhlednou šmíru předvedla americká média předstíráním svého rozhořčeného údivu nad simulovaným útokem ruských stíhaček na americkou loď Donald Cook. Podrobně přitom popisovala, kolikrát a v jaké výšce ruské stíhačky nad Donaldem Cookem přeletěly, ale o tom, jakým typem lodí Donald Cook je a kde se v okamžiku incidentu nalézal, neutrousila ani zmínku. A o tom, že Donald Cook v momentu incidentu porušoval dohodu o nukleárních raketách středního doletu, ratifikovanou oběma nukleárními mocnostmi v r. 1987, nepadlo pochopitelně též ani slovo.

Nuže, Donald Cook je jedním ze čtyř raketami vybavených plavidel, určených nejpřednostněji k ochraně raket USA a NATO v Evropě. Zatím brázdí moře v počtu čtyř, ale ten se stále zvyšuje. Jsou vybavena radarovým systémem Aegis a sestřelovačem raket typu SM-3, ale též – a právě to se týká onoho porušení smlouvy – proti dřívějšku dvojnásobnou kapacitou jak konvenčních, tak i i nukleárních řízených střel typu tomahawk. Jde tedy o plavidla určená též pro nukleární útok a vybavená ochranným štítem, schopným zneškodnit případnou raketovou odvetu napadeného.

Donald Cook vyplul z přístavu v Gdyni 11. dubna, po celé dva dny křižoval Balt zhruba ve vzdálenosti 70 kilometrů od ruské námořní základny v Kaliningradu, a proto jej ruské stíhačky a vrtulníky poctily svou návštěvou. Vedle lodi stejného typu, jako je raketami se ježící Donald Cook, jsou obranným štítem proti raketové odvetě napadeného vybaveny i tzv. předsunuté pozemní americké raketové baterie v Turecku, Rumunsku (další se připravují v Polsku.)

Moskva k tomuto vývoji vyjádřila své varování. Jak lodi typu Donald Cook, tak uvedené pozemní raketové baterie, schopné odpalovat řízené jaderné střely typu tomahawk, představují shora zmíněné porušení dohody o nukleárních raketách středního doletu, která umístění raket středního doletu v Evropě zakazuje.

USA odsuzují Rusko za to, že svými lety nad americkou lodí zvyšuje napětí mezi USA a Ruskem, ale co by asi dělaly ony, kdyby Rusko vyslalo svá plavidla k americkému pobřeží, či začaly budovat svá raketová odpaliště na Kubě či v Mexiku?

Ani jedno z významných západních médií si tuto logickou otázku nikdy nepoloží. Zato zamlčí informace, které by„mírové pověsti USA" mohly ubrat. Takže ani slovo o nedávném přesunu nejmodernějších letadel pro atomové bombardování typu F-22 Rapters ze základny Tyndall na Floridě na základnu Lakenheath v Anglii, odkud budou rozesílána do dalších tzv. předsunutých postavení, včetně letišť v Itálii. A nic též o plánované stavbě 12 ponorek, z nichž každá ponese 200 nukleárních hlavic a bude stát Pentagon (zase každá), sedm miliard dolarů.

Tak USA přeměňují Evropu na první linii nukleárního konfliktu a nutí její země zvyšovat jejich zbrojní výdaje. To vše samozřejmě ve prospěch amerického válečného průmyslu, jehož export se během posledních pěti let zvýšil o 60 procent a stal se tak bezkonkurenčně nejúspěšnějším exportním sektorem celé americké ekonomiky.

A pak že se válka nevyplácí...

 Manlio Dinucci je politický geograf. Jeho poslední publikace: Laboratorio di Geografía, Zanichelli 2014; GeocommunityEd. Zanichelli 2013; Eskalace. Anatomia della Guerra Infinita, Ed. DeriveApprodi 2005.

Ze sloupce pro hosty na serveru P.C. Robertse vybral a přeložil Lubomír Man.

AddThis Social Bookmark Buton,

Literární noviny