Uprchlíci - Rakousko naléhavě vyzývá k okamžitému „summitu zpětné vazby EU“
Rakousko a Česká republika odmítají kancléřce Merkelové věrnost v uprchlické politice. Rakousko dokonce vyzývá k jejich navrácení. Česká republika odmítá začlenění přistěhovalců a uprchlíků z kulturních důvodů. Spolková vláda se zdá být bezmocná a hledá útočiště v byrokratických aktivitách.
Rakousko ostře kritizuje uprchlickou politiku kancléřky Angely Merkelové (CDU), píše DPA. "To „My to zvládneme“ je nezodpovědné", řekl rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil (SPÖ) listu "Kronen Zeitung". Pokračování vítací kultury Merkelové by bylo povzbuzením pro uprchlíky do Evropy - a fatálním signálem. "A rok 2015 nesmí opakovat." Evropa nemůže zvládnout situaci: "Když musí být stavěny stany pro uprchlíky v centru Milána, nikdo nemůže odpovědně říci, že jsme se přiměřeně vypořádali s tímto přílivem." Kromě toho ministr zopakoval, že Rakousko není "čekárna pro Německo". Od začátku roku má Rakousko 100 000 migrantů registrovaných na ministerstvu obrany. Největší skupina nepřišla z válečných oblastí, jako je Sýrie, ale z Nigérie a Eritreje. Doskozil proto požaduje svolání „Summitu zpětné vazby EU“, pro nalezení způsobů, jak vracet migranty do jejich země původu. "To není žádná politika, pokud Evropa zůstane v agónii a strčí hlavu do písku," řekl Doskozil.
Také z východní Evropy přichází odpor: Česká republika odmítá další povinné rozdělení uprchlíků ve státech EU. Máme s Německem rozdílné názory v otázce migrace, řekl premiér Bohuslav Sobotka, po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou ve čtvrtek v Praze. Týká se to plánované reformy azylového systému v Evropské unii. "Vzhledem k tomu nemůže Česká republika souhlasit se systémem založeným na povinných kvótách," řekl s odkazem na summit EU v Bratislavě v polovině září. Merkelová také konstatovala rozdíly v politice uprchlíků. Oba politici však zdůraznili, že budou jednomyslně vyzývat k posílení vnějších hranic EU a dodržování smlouvy o migraci s Tureckem.
Sobotka naznačil jako důvod pro větší odmítání přijímání uprchlíků u východoevropanů to, že mnozí lidé zaregistrovali rozdíly mezi kulturami. Kromě toho, že ti lidé pocházejí z oblastí, kde se nachází extremistické milice teroristů. Kromě toho bylo prokázáno, že dochází k chybám při integraci do západní Evropy. I druhá, nebo třetí, generace imigrantů se radikalizuje.
Kancléřka Angela Merkelová (CDU) bude cestovat v pátek do Varšavy. V polském hlavním městě se setká s kolegyní Beatou Szydlo. Plánuje se oběd s předsedy vlád Maďarska, České republiky a Slovenska. Čtyři premiéři takzvané Višegrádské skupiny jsou kritičtí vůči uprchlické politice Merkelové. Tyto země také odmítají povinné kvóty rozdělování uprchlíků v Evropě.
Spolková vláda chce přistupovat k problému podivným byrokratickým způsobem: Chce získat více informací o cizincích žijících v Německu a migrantech. Při pravidelných statistických zjišťováních v rámci mikrocenzu, které začnou od roku 2017, by se mělo zjistit, "jakým jazykem se v domácnosti převážně mluví", informuje deník Bild s odvoláním na zákon spolkové vlády.
Tato informace je "významná pro posouzení různých dimenzí integrace“, odůvodnila vláda zahrnutí této nové otázky. "Zejména kulturní integrace je úzce spojena s řečí, kterou se v domácnosti mluví," citoval "Bild" z návrhu.
Zjišťováno už nebude jen občanství, ale také "země narození" respondenta a jeho rodičů. To se ve výzkumu migrace "považuje za důležité pro vývoj národnosti člověka", říká: "Bild" v důvodové zprávě. Kromě toho budou rodiče dotazováni na další podrobnosti každý rok, ne už pouze jednou za čtyři roky.
Také budou dotazováni respondenti, kteří už získali německé občanství, v zájmu vládních statistiků v budoucnu. Respondenti budou muset zodpovědět, zda získali státní občanství od narození, nebo jim bylo uděleno později. Vláda má naději, že z těchto informací "bude moci retrospektivně vyvodit ochotu migrantů se integrovat.
Deutsche Wirtschafts Nachrichten | 26. August 2016
Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf