Již nějakou dobu jsme mohli žít v domnění, že útoky proti prezidentu M. Zemanovi ztrácejí na intenzitě i četnosti. Ve skutečnosti šlo pouze o „přeskupování sil“. Jednotlivé protiprezidentské skupiny hledaly k sobě cestu, našly ji a vytvořily nový složený subjekt, který si dnes říká Podhradí. O tom nás již před časem informoval Martin Přikryl, známý již tím, že se podílel i na volební prezidentské kampani Karla Schwarzenberga. O něco později se tento pán zapsal do nechvalných aktivit jako „vynálezce“ červených karet.. Svého času nám zřejmý vojevůdce protiprezidentských kohort sdělil, že Podhradí se zaměří na příští prezidentské volby. Jeho výrok jsem chápal, že několik let jeho legionáři dají pokoj, aby se po odpočinku vložili s plnou vervou do řádných prezidentských voleb. To by jistě mohli, pokud by hráli s odkrytým hledím a nekonspirovali. Proti tomu nelze říci ani slovo.
S tímto výkladem však nekorespondovalo vyjádření K. Schwarzenberga, známého sjednotitele českého národa, že do řádných prezidentských voleb již nepůjde. Věk mu v tom brání. A to nejdůležitější sdělení, jež vyplynulo z rozhovoru s novinářem, i když nebylo výslovně uvedeno, bylo, že do předčasných prezidentských voleb by zřejmě šel. Když jsem si dal do souvislosti výroky kašpárka a principála, přišel jsem k závěru, že divadélko nebylo zcela odloženo do let, ale že prezidentská aktovka se rozehraje pravděpodobně již mnohem dříve, ne-li třeba „zítra“.
Nečekal jsem dlouho. M. Přikryl se svými věrnými opět demonstrovali proti prezidentu Zemanovi. U sochy sv. Václava dne 18.1.2015 před asi dvěma sty účastníky prohlásil: „I prezident může selhat. Ale ústava nám ukládá v tomto případě bránit demokracii dalšími institucionálními, systémovými a legitimními nástroji. Takovým nástrojem může být v krajním případě ústavní žaloba na prezidenta.“ Právu řekl profesionální protiprezidentský borec, že jsou dva důvody, pro něž lze prezidenta žalovat. „Jeden je velezrada, druhý je porušení ústavních zvyklostí.“ Ústavní stížnost na prezidenta by se měli, podle činitelů z Podhradí, zabývat senátoři a poslanci.
Když tak moc lpí Podhradí na ústavních zvyklostech, což je jistě bohulibá vlastnost, mělo by se zajímat také o zvyklosti, která celá mnohá desetiletí přeměnila v demokratické pravidlo. Když probíhala volební prezidentská kampaň, byl ring pro demokratické síly volný, i když vypadá při přímých prezidentských volbách jinak než v nepřímých. Samozřejmě se občas vyskytovaly podpásovky, ale když prezident byl demokraticky a svobodně zvolen, jeho protikandidát uznal svou porážku, popřál prezidentovi v jeho činnosti hodně zdaru a své volební legie rozpustil. Ani bojůvky intelektuálů, ať již skutečných nebo pseudo, nepartyzánštily. Zvolený prezident mohl v klidu pracovat pro republiku. Tak toto, pánové z Podhradí, je letitá demokratická zvyklost, jíž byste i vy měli ctít.
Po první přímé volbě prezidenta občany, volby byly svobodné a demokratické, měl mít zvolený prezident M. Zeman také klid pro práci. Místo toho však vůkol něho zněly silně zklamané hlasy stoupenců ve volbách poraženého K. Schwarzenberga. Byl to sbor silný, disharmonický, v nevázané řeči polovulgarit, urážek, polopravd a zřejmě i lží. Chór nevystupoval pouze ve svém sídle, ale hostoval na různých místech republiky v proměnlivém obsazení. V terénu představení pomáhali organizovat někteří představitelé TOP 09. Nebudu vypočítávat skryté i zjevné podlosti jednotlivců, ani divadélka na Albertově. Ostatně jednání některých jeho aktérů i sama milosrdná a všechápající Policie ČR označila za přestupek proti občanskému soužití.
Snad bychom si měli alespoň uvědomit, že právě tam, na Albertově, kde měla proběhnout pietní akce, vzpomínka na studenty, kteří v listopadu 1939 byli Němci zastřeleni a dalších 1200 studentů odvlečeno do koncentračních táborů, kde z nich řada zahynula, byla pietní akce samovolně změněna na tvrdou protirezidentskou demonstraci. Zněla slaboduchá hesla, vztýčené červené karty připomínaly kulturní revoluci v Číně, vajíčka či jiné létající prostorem směrem na prezidenta mluvila o hluboké pokleslosti přítomného davu a neúctě k mrtvým i živým a lhostejnosti k mezinárodní pověsti republice.
Je zbytečné vypočítávat další a další pokleslosti a vulgarity přívrženců K. Schwarzenberga. Jen nevím, jak prezident Zeman, který byl a je cílem nejrůznějších útoků i těch velmi pochybných sil, může rozdvojovat národ. Ve skutečnosti tak činili a činí jeho protivníci zvláště od doby, kdy tak katastrofálně prohráli v prezidentských volbách, ale z tohoto i všeho dalšího, co sami činí, obviňují v souladu se svou politickou „morálkou“ prezidenta.
Ale nyní trochu z nadhledu. U nás se říká, co nechceš, aby jiní činili tobě, nečiň jim! Pravidla chování po zvolení prezidenta republiky, jinak řečeno zvyklosti, která se týkají všech řádných politických subjektů stranicko-společenského systému, porušují podhradníci od samého počátku až do současnosti. A to je kámen úrazu, i když nyní se výslovně odvolávají na demokracii, sami jsou, jak jsem přesvědčen, její překážkou.
Pokud však jejich cílem je odstranění prezidenta republiky z jeho funkce, ať to stojí, co to stojí, jen aby už to bylo, dnes je již pozdě, pak samozřejmě je úsilí podhradníků nedemokratické a dotýká se i základů našeho demokratického zřízení. Prezident republiky je hlavou státu, pokud někdo proti němu postupuje nedemokratickými způsoby, nebo dokonce i konspiruje, nectí demokratické principy, např. vládu většiny, vládu na čas, ohrožuje svým jednáním i republiku a její demokratické zřízení. Kouřová clona líbivých slov podhradníků skutečný stav nechutných a i podpásových útoků, štvanic proti prezidentu republiky nezastře.
Dr. O. Tuleškov
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz