Na okraj 128. výročí narození Edvarda Beneše
Jiří Malínský
Dámy a pánové,
je pro mne velkou ctí, že mohu promluvit o památce jednoho z největších Čechů právě v tomto prostředí, u paláce, o jehož rekonstrukci se zasloužil, nedaleko místa, kde žila druhou, vdoveckou část svého života Benešova manželka paní Hana. Patřím současně k pamětníkům nedávného úsilí o vztyčení této Benešovy sochy právě na tomto místě navzdory některým zahraničním ohlasům i projevům malosti ve vlastním českém prostředí.
Edvard Beneš ve své osobnosti, životě a zejména odkazu ztělesnil a ztělesňuje bouřlivé peripetie novodobých českých dějin v jejich vzestupu, nadějích a triumfech na jedné a naopak poklesech, porážkách a zhroucení na straně druhé. Tento aristokrat plebejského demokratického češství a humanista evropského a světového formátu, který již za svého života musel opakovaně čelit náporům lidské malosti a nezřídka i ubohosti, přetrvává i dnes v paměti poučených a moudrých jako symbol nadčasové české velikosti a nepřemožitelnosti. Platí to nejen pro náš národ a stát, ale i - při vědomí jejich často rozporuplné reflexe - i pro naše slovenské přátele.
Asi nejvýstižnější a mravně nejoprávněnější reflexí byla, je a zůstává vzpomínka skutečných národních elit, účastníků a hrdinů prvního a druhého odboje i hnutí odporu, která vyplňuje největší část našich novodobých dějin a osudů. Konstatování těchto zřejmých fakt vede k jednomu zdánlivě paradoxnímu závěru: že život, dílo i odkaz prezidenta Budovatele stejně tak jako jeho učitele a předchůdce v prezidentském úřadě jsou dnes nejen úctyhodná a povznášející v síle své inspirace, ale současně také stále živá. Živá proto, že bolestné otázky a vykřičníky existenciálních problémů a otázek evropského a světového lidstva, které je vyvolaly v život, zůstávají i dnes nezodpovězeny a obnaženy v současném světě internetu, facebooku, rozpadající se rodiny a stále více relativizovaných a nezřídka zpochybňovaných všelidských ideálů. V tomto duchu je vzpomínka na spoluzakladatele obnovené české státnosti československého období, vůdce národního protihitlerovského odboje jako jednoho z plnohodnotných členů Spojených národů i odporu kladeného sovětizaci Československa během tragického období třetí republiky, velitele a zosobnitele snah toho nejlepšího, co v těchto dobách tvořilo náš národ a stát, stále živou.
Mravně i právně zkarikovaný soud nad Miladou Horákovou měl být současně i soudem nad Benešem a jeho odkazem. Máme pro to zásluhou českých filmařů nezpochybnitelný důkaz v podobě mnohahodinového filmového záznamu, který měl být původně oporou pro ty, kteří byli vždy odpůrci svobody a demokracie. Benešův vztah k těmto všelidským hodnotám zachytil ve výstižné zkratce ve svém životním díle Budování státu Ferdinand Peroutka, když oba přátele charakterizoval výstižně jako "dogmatické demokraty". Nahradíme-li slovo "dogmatické" výstižnějším slovem "zásadové", lépe pochopíme myšlenku, kterou tento blízký Benešův spolupracovník sledoval, i slova, která kožlanskému rodákovi během hrůzného procesu ve svém závěrečném slově věnovala sama Horáková.
Jakkoli benešovská rozvážná statečnost dočasně končila tragédií únorových událostí r. 1948, odkaz, který zanechává, je ve své mnohosti odkazem velkým a nepominutelným. Je to vyjádření Benešovy úcty a úsilí v člověka, který mravním nadáním svého životního směřování myslí nejen na sebe a svou rodinu a pro nějž jeho úsilí o sociální harmonii a blahobyt, podložené především nezpochybnitelným výkonem vlastní úmorné práce, se v dosažených výsledcích stává uznávaným a sdíleným druhými a je současně souznačným výrazem pro ušlechtilou soutěž, v níž poctivost a vůle vítězí nad podvodem a požitkářstvím. V krajním případě ztělesnitel tohoto idealistického hodnotového směřování, podobně jako u těch, kdo bojovali a krváceli za českou demokracii v minulém i předminulém století, podstupuje vědomě i oběť nejvyšší - oběť vlastního života.
Prezidentova úcta k prostým - Beneš by bez pejorativního přízvuku, který to dnes vyvolává, řekl malým - lidem, s vědomím toho, že jejich vůle a idealismus jsou vůlí a idealismem lidí nejen vítězících, ale i chybujících, úcta k nenahraditelnému bohatství jejich neopakovatelných životů, zůstává i dnes, kdy se naplňuje 128 let od Budovatelova narození, nepomíjející.
Děkuji Vám za pozornost.
(Předneseno dne 26.května 2012 na shromáždění u sochy prezidenta Beneše u příležitosti 128. výročí jeho narozenin na Loretánském náměstí v Praze-Hradčanech.)
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz