Týden smíření 2016 v Brně

Vídeň / Bonn, dne 3. května 2016

 

Jako pokračování vzpomínkových akcí k 70. výročí brněnského pochodu smrti se má konat, na žádost starosty Vokřála, také letos, pod koordinací města Brna, Den smíření. Měl by se konat v 21. týdnu.

 

BRUNA – vlastenecký svaz Brňanů  v Německu se zapojí různými aktivitami.

 

27. 05. 2016 (pátek):

 

16:00 ve Starobrněnském augustiniánském klášteře na Mendlově náměstí (Refektář: v klášterní zahradě zleva za vchodem): Film (německý, český  "Němci ven. Die Deutschen raus", následovaný pódiovou diskusí s pamětníky, filmařem Simonem Wielandem a brněnským politikem a spoluorganizátorem zpátečního pochodu z Pohořelic do Brna, panem Ostrčilíkem. Diskuse a moderování by také měly být ve dvou jazycích.

 

Večer : Procházka po brněnských kostelech při "Dlouhé noci kostelů"

 

28. 05.28. 2016 (sobota):

 

09:00: Cesta autobusy z Mendelova náměstí do Pohořelic, vzpomínka u hromadného hrobu, pak pochod zpět do Brna (pouze pro zdatné chodce). Občerstvení a možnost cesty autobusem z Pohořelic, s dílčími pochodovými etapami. Večer: účastpři projevu ve Starobrněnské klášterní zahradě.

 

29.05. 2016 (neděle):

 

11:00 Mše svatá ( slavnostní mše ) ve starobrněnském kostele Nanebevzetí panny Marie  (na Mendlově náměstí), pak položení věnce k památníku na starobrněnské zahradě augustiniánského kláštera (bylo tam koncem května 1945 styčné místo, ze kterého byli následně Němci z Brna vyhnáni)

 

14.30: jízda autobusem do "Muzea bezpráví, které bude uspořádáno“ v Ivančicích

 

(V neděli se uskuteční jízda Brno-Vídeň, pod vedením Ulrike Tumberger - mobilní telefon 0676 3743 362 – motoristé se mohou připojit k pamětní mši)

 

BRUNA-Německo

Dr.Rudolf Landrock   

 

Vysvěcení pamětního kamene za vyhnané

Zemský komisař ZIEGLER-RASCHDORF díkůvzdání místním a vyhnancům

Osthessen News,  29. 4. 2016

 

http://osthessen-news.de/n11529577/landesbeauftragte-ziegler-raschdorf-dankt-einheimischen-und-vertriebenen.html

 Sudetoněmecká tisková služba (SdP) Rakousko“

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf