Turné Putina po střední Asii

Rekognoskace

Andrej Uvarov

2. března 2017

Cesta Vladimira Putina po státech Střední Asie byla zasvěcena 25. výročí diplomatických vztahů mezi Ruskou federací a Kazachstánem, Ruskou federací a Tádžikistánem a Ruskou federací a Kyrgyzií. Ve dnech 26. až 27. února pobýval v Alma-Atě, Dušanbe a v Biškeku. S uzbeckým prezidentem Mirzijejovem se nesetkal, protože je na druhou polovinu března naplánována jeho návštěva Moskvy. Do Taškentu zajel ředitel Služby zahraniční rozvědky Naryškin, což znamená, že kontakty fungují.

K návštěvě turkmenského Ašchabádu nedošlo hlavně proto, že zde je potřebné a důležité pracovní setkání ohledně úvěrů a prodeje plynu (Turkménie) a bezpečnosti (Rusko).

Území nových států Centrální Asie byla kdysi součástí Ruského impéria a později Sovětského svazu, je to tedy tradiční sféra zájmů RF. Avšak silný zájem na tomto území mají i další státy, i takové, které se odtud nacházejí hodně daleko. Co z toho může pojít a jaké turbulence mohou být vyvolány se před časem ukázalo v Kyrgyzii a dnes na Ukrajině a zdá se, že k tomu může dojít i v Bělorusku.

Ze setkání Putina s vůdci zemí Střední Asie nebylo vydáno žádné prohlášení, které by poutalo pozornost, nebylo poukázáno na nějaké výhledy na pokrok ve vztazích mezi státy, ani ve vztazích hospodářských. Za podmínek výměny administrativy USA se očekávají výrazné změny v zahraničních vztazích a cesta ruského prezidenta do zemí Střední Asie je znamením životně důležitých zájmů Ruska. Takto se rovněž posílají signály novému prezidentu USA, přátelské Číně a dalším silovým centrům ve světě.

Vytvoření a první kroky Eurasijské hospodářské unie (EAES) přišlo ve stejnou dobu kdy probíhá ukrajinská krize, propad světových cen ropy a schválení sankcí USA a EU na Rusko, pročež nedošlo k očekávanému rozvoji euroasijské integrace a nenastalo zlepšení situace tamních obyvatel. To vedlo k ostré kritice EAES v Kazachstánu. Například kazašský ekonom Mahmutov vyjadřuje přímo naději na rychlý krach projektu. Možná proto se jako s prvním vůdcem setkal Putin s Nazarbajevem.

V Alma-Atě probíhalo vše velmi hladce. Podle dostupných informací se posuzovaly doplňky k již existujícím projektům EAES ve dvoustranné kooperaci. Možná se jednalo i o stupňovaných politických změnách v Kazachstánu: republiku čeká ústavní reforma s předáním řady prezidentských pravomocí parlamentu a vládě. Samozřejmě, že si opozice nenechá ujít příležitost k rozkolísání existujícího politického režimu. Zde je Moskva ochotna pomoci podobně jako v případě salafistů. Pro Moskvu je cenná zprostředkovatelská role Nazarbajeva v zahraničních stycích Ruska s Tureckem, Ukrajinou a jinými zeměmi.

Další navštívenou zemí s mnoha otázkami byl Tádžikistán. Hlavním předmětem jednání zde byl vstup Tádžikistánu do EAES. Prezident Emomali Rahmon obdržel od Vladimira Putina řád Alexandra Něvského. K myšlence EAES je Dušanbe krajně opatrné. Má před sebou příklad Kyrgyzie, kde bohužel až dosud převažují negativní důsledky vstupu nad pozitivními, opozice a legální islamisté v Tádžikistánu toto využívají proti Rahmónovi.

V Dušanbe se také projednávala bezpečnost a problémy téměř dvou milionů tádžických migrantů v Rusku, jejichž peněžní příspěvky představují třetinu HDP Tádžikistánu. Téma bezpečnosti je v Tádžikistánu spojeno s členstvím země v Organizaci dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB) a s umístěním 201. ruské vojenské základny. Získání letiště Aini u Dušanbedo ruského nájmu by umožnilo zabezpečit pozemní kontingent podporou frontového letectva. Téma tádžických migrantů je mnohovrstevné – od jednání o možnosti omezení vstupu Tádžiků do Ruska, až ke skandálům s leteckým spojením mezi Ruskem a Tádžikistánem. Dvoustranné ekonomické vztahy se zde dosud neposunuly. Rusko je ochotno zúčastnit se důlních záležitostí a plánů na vodní stavby, ale není zváno ani jako investor.

Návštěva Kyrgyzie byla opakovaně věnována nadcházejícímu odchodu prezidenta Almazbeka Atambajeva. Prezidentské volby budou 19. listopadu 2017 a Atambajev v nich kandidovat nebude. Kyrgyzský politolog Sarijev počítá, že možná bude kandidatura konzultována s Kremlem. Loajálnost budoucího kyrgyzského prezidenta bude mít pro Rusko velký význam. Samozřejmě, že k vítězství vlády ve volbách budou potřeba další zdroje.

V Kyrgyzii se situace opět otřásá a návštěva Putina přišla v době eskalace mítinků. Návštěvě také předcházel konflikt Astany a Biškeku, kdy Atambajev obvinil Kazachstán z uzavření hranic a období následné krvavé kyrgyzské revoluce. Jakýkoliv konflikt uvnitř EAES je chutným soustem pro ty, kteří vedou informační válku proti tomuto svazku.

V posledních dnech byl v Biškeku uvězněn vůdce opoziční strany Ata meken Tegebajev, což by mohlo zavdat příčinu ke sjednocení opozice proti kandidátu vybranému Atambajevem. Atambajev zanechává zemi s množstvím problémů, hlavní z nich je nebezpečí chaosu při volbách. V tomto smyslu je vytvoření záruk k zachování geopolitického statu quo Kyrgyzie v období voleb důležitější než budoucnost ruské letecké základny v Kantu, nebo otázek okolo kyrgyzských migrantů.

Tvrdit, že Putin jel do Střední Asie „zachraňovat EAES“, jak si pospíšili tvrdit místní alarmisté, je samozřejmě nesmysl. Ruský prezident učinil rekognoskaci a výsledkem návštěvy budou zřejmě konkrétní kroky Ruska v tomto regionu, jehož svazky s ním jsou dávného data.

Převzato z Fondsk.ru

Outsidermedia.cz