Třináctý pětiletý plán v ČLR
Jednou z nejvýznamnějších ekonomicko politických událostí března minulého roku bylo schválení 13tého pětiletého plánu na léta 2016 – 2020.
Soudobé 5LP v ČLR nejsou tím, čím byly pětiletky v bývalých socialistických státech a SSSR. Na zpracování plánu se podílelo 11 generálních ředitelů soukromých společností.
Čínská ekonomika je skutečně tržní, přestože to vedoucí imperialistické velmoci a WTO i MMF odmítají. Tržní však v tom smyslu, že její výrobní podniky, včetně státních, nekoordinují své plány a není jim centrálně stanovováno, kolik čeho mají vyrobit, Každý podnik tvoří svůj vlastní plán, na základě průzkumu vnitřního i globálního trhu. Plán vychází i z krátkodobějších prognóz, vzhledem ke stále se zrychlující dynamice rozvoje světa. Plány jsou sestavovány i na základě různých dlouhodobých i krátkodobých smluv podniků s odběrateli.
V podstatě jsou čínské pětileté plány spíše programy, nebo indikativními plány, mixem státní regulace a rozpočtové politiky, (rozdělování rozpočtových prostředků na jedné straně a vytýčení orientace, včetně prioritních sfér pro kapitálové investice na straně druhé) které vycházejí z prognóz rozvoje trhu.
Nicméně, vzhledem k rozsahu čínské ekonomiky, jedinému stranickému vedení komunistickou stranou, které prosazuje něco, co připomíná keynesiánské zásahy do chaotického trhu, je čínský plán robustním komplexem keynesianského stabilizujícího počátku – seriozním faktorem rozvoje jak ve světovém kapitalistickém systému jako celku, tak i z hlediska nerovnoměrnosti rozvoje kapitalismu.
Stojí za to podrobněji analyzovat společenský charakter plánu.
13tý 5LP končí v roce 2020, v roce, kdy podle programu komunistické strany by mělo končit období výstavby „středně prosperující společnosti“.
Zahájení plnění plánu bylo doprovázeno hesly „vše pro lid, zvláště pro ženy“, „skončit s chudobou“, „inovace“,“ekologie“ atd. Za těmito hesly se skrývají reálné charakteristiky předpokládaného rozvoje, které je nutné vysvětlit.
Obecná ekonomická strategie
Plán velmi střízlivě hodnotí mezinárodní situaci ve světě, charakterizovanou perspektivou nízkého ekonomického růstu, zvyšujícím se sociálním napětím a politikou vládnoucí buržoazie v nejrozvinutějších státech, zvanou „utahování opasků“. Stejně tak sem patří i vnitřní problémy – přebytek výrobních kapacit při paralelním vysokém zadlužení podniků, nadbytek bytů na trhu s nemovitostmi, „past střední penze“ atd.
Nicméně nad hladinou se dle plánu udrží tradiční zdroje růstu: nadbytek bytů bude řešen v ČLR zrušením povinnosti trvalého bydliště a rozšířením rozsahu výše vlastnictví fyzických osob. V roce 2020 má žít 60% obyvatelstva ve městech. Firmám z ocelářského průmyslu, sléváren barevných kovů, těžkého strojírenství se doporučuje, aby se zapojily do zahraničních infrastrukturních projektů v rámci projektu „Jedna zóna – jedna cesta“. Ke stimulování zahraničních koncesionářů – exportérů má sloužit srovnání jejich práv s právy čínských podnikatelů.
Mimořádná pozornost je věnována zatahování zahraničního kapitálu do sféry služeb, zejména do sfér školství, účetnictví, pojišťovnictví, auditu, stavebního dizajnu, bankovnictví, burz, integrace rekreačních služeb a cestování a do zemědělství.
Z důležitých ekonomických reforem je potřeba upozornit na fakt, že i státní podniky mohou nyní zbankrotovat. Bude to však nikoli krach podniku, ale selhání managementu. Plán se vyznačuje i velkým množstvím nerealizovatelných liberálně tržních reformátorských návrhů, Není vyloučeno, že mají uspokojit pouze vlády USA, EU, MMF, WTO, Světovou banku, které stále volají po dalších tržně liberálních změnách, aby mohly prohlásit čínskou ekonomiku za tržní.
Ani jedno procento obyvatelstva nesmí být ignorováno.
Vedení KS Číny slíbilo lidu likvidaci chudoby do roku 2020. O 20 let tak chce předběhnout program OSN, který ještě stále trvá na splnění svého tak zvaného „Programu likvidace chudoby do roku 2040“. Vzhledem ke stávající situaci, světové ekonomické krizi, lokálním válkám, které by mohly přerůst ve válku světovou, již na tento program a jeho splnění všichni zapomněli.
V průběhu pěti let má být zbaveno chudoby asi 50 milionů čínských občanů. Je možné se tomu vysmívat, ale především je potřeba srovnat úroveň sociálně ekonomické situace se stavem v Indii, Pákistánu a mnoha jiných Východoasijských státech a nakonec i některých oblastech Ruska. Jedno procento čínského obyvatelstva je asi 11 milionů lidí – to je víc obyvatel než v ČR.
Se zvyšující produktivitou práce a robotizaci bude Čínská komunistická strana nucena řešit i problém zaměstnanosti.
Důležitým bodem plánu je revoluční snížení rozdílů mezi městem a venkovem.
Tato revoluce bude vlastně prohloubením již fungujícího programu výstavby infrastruktury a jeho rozšířením na chudší a od měst vzdálenější regiony země.
Ti, kdo nenávidí komunisty, včetně pseudolevice tvrdí, že se komunistům, kteří realizují vlastně „Novou ekonomickou politiku“, navrženou Leninem po VŘSR v Rusku tvrdí, že ČLR půjde pouze kapitalistickou cestou, a že se komunistům nepodaří udržet politickou moc. Zatím se jejich antikomunistická propaganda nepotvrdila.
Výstavba infrastruktury pokračuje bleskovým tempem. Ke 20 000 km ji existujících dálnic má podle plánu přibýt dalších 30 tisíc. Výdaje na ně představují 80 miliard USD. Dále má být vybudováno 50 nových letišť , nové podzemní dráhy, i tramvajové trasy.
Nelze zapomenout na nové mezinárodní projekty podobné čínsko – pákistánskému koridoru, (5 miliard USD); železnice Mombasa (Keňa) Kigali (Rwanda) (13,5 miliard USD); ropovodu Nigérie – Alžír (9 miliard USD).
Vrcholem je ovšem plán stavby Nikaragujského kanálu za 40 miliard USD. Jde o skutečnou revoluci ve světové dopravě. Při tom je potřeba hovořit i o postupně realizovaném plánu spojení v rámci „Jedna zóna – jedna cesta“ z ČLR do Hamburgu a snad i do Lisabonu.
Jde o nesmírné výdaje, ve skutečnosti však představují pouze 1 – 2% z čínského HDP.
Kromě rozvoje dopravní infrastruktury věnuje vláda i pozornost druhé revoluci – rozvoji telekomunikací. Rychlý internet je rozšířen i do zapadlých oblastí, zejména díky elektronické komerci. Díky tomu se rychle snižují rozdíly v příjmech podnikatelů v rozvinutých a méně rozvinutých regionech a mezi muži a ženami. Mimo jiné přes polovinu e-commerce vedou ženy.
S 1,3 miliardami uživatelů mobilních telefonů v roce 2016, má ČLR všechny šance, aby rozvinula nejmohutnější sektor „digitální ekonomiky“, (více než čtvrtina světového internetového průmyslu k roku 2020)
V ní se bude „točit“ obrovské množství virtuálních hodnot.
K největší průmyslové produkci na světě, se zřejmě přidá i ve světě největší sektor služeb. Ten nese sice málo užitku pro spotřebitele, ale je s ním možné ovlivňovat mezinárodní finanční sektor, jako páku k získávání úvěrů, které v důsledku zvyšují finanční moc země.
Vláda tomuto problému dobře rozumí a proto k infrastrukturnímu programu připojuje i celý balík opatření k podpoře elektronické komerce na venkově.
Digitální inovace a partnerství mezi vládou a lidem.
Rostoucí a komplikující se vnitřní trh elektronické komerce otevírá možnosti pro rozpracovávání inovací v digitální sféře. Nepůjde tedy o pouhé zavádění importovaných technologií. Jde o principiálně novou pozici ve světové dělbě práce. K tomu j potřeba přičíst i oblast „elektronické vlády“ – kybernetického prostoru pro vyřizování různých pokut, vystavování licencí a jiných byrokratických jakoby „služeb“, které sice nemají produkční charakter, ale které vlády zařadily do národní ekonomiky, stejně jako poptávku po digitálních technologiích.
Pod výrazem partnerství mezi vládou a lidem je ovšem potřeba chápat v první řadě nabízení „nové ekonomiky“ k prodeji zvláště soukromým společnostem typu „Alibaba“ „Cina Weibo“ „Ten Cents“ atd. Teprve pak následují různé programy k posílení úlohy nových technologií sloužících k hromadnému, nepřetržitému vzdělávání obyvatelstva v oblasti výpočetní techniky a podnikatelství, zvláště orientovaných na ženy – spotřebitelky – podnikatelky.
Ukazuje se, že pod pojmem „lidé“ na rozdíl od „lidu“ se chápe v první řadě soukromě kapitalistické vlastnictví a teprve pak úspěšné maloburžoazní samostatně činné publikum.
Jak již bylo uvedeno, zvyšování digitálních inovací předpokládá značné zvýšení výdajů na výzkum a vývoj v oblasti IT a to nikoli pouze na úkor soukromých společností.
Stát zvyšuje výdaje na vědeckovýzkumné a vývojové instituce. Ty mají dosáhnout v roce 2020 2,5% rozpočtu.
Jde o takové oblasti jako jsou umělá inteligence, (více než 1 miliarda USD) sběr a zpracování velkých objemů dat. (2 miliardy USD) Internet plus, Internet pro řešení (zemědělského a městského hospodářství, financí, logistiky v průmyslové výrobě). Velké prostředky jsou investovány do kybernetické bezpečnosti (včetně domácích operačních systémů) do her, a dalších IT.
Dále do vývoje dopravních prostředků, poháněných alternativními zdroji energie, které mají tvořit 5,1% ze všech vozidel provozovaných v ČLR. Rovněž bude rozvíjen sektor farmaceutického průmyslu a nových biotechnologií.
Vláda zkrátka investuje do všech oblastí výzkumů a vývoje, které realizuje současný svět.
Vláda předpokládá, že v objemu investic do výzkumu a vývoje se ČLR dostane v roce 2020 na druhé místo na světě. Pokud jde o nákup spotřebního zboží na vnitřním trhu, tak možná i na první. Větší spotřeba může být snad jen ve Švédsku, nebo Norsku.
K ochraně výzkumu a vývoje vláda předpokládá zvýšení ochrany patentů a zřízení registrů jejich narušitelů.
Investice do lidí
Vzdělání bude mít i nadále zvyšující se úroveň. Důraz bude zaměřen na celoživotní vzdělávání v oblasti využívání výpočetní techniky a IT vůbec a jejich využívání v praxi. Zde je zajímavý záměr plánu: počítačové hry mají mít tvůrčí charakter.
Jedním z důležitých úkolů, stanovených plánem je rozvoj medicíny.
Za prvních 35 let tržních reforem a ekonomického „zázraku“ se délka života zvýšila v průměru o 3 roky. Z počátku se zvyšovala pomalu, ale za posledního jeden a půl roku 12tého 5 LP dosáhla až 75 let.
Při tom je to jen o něco málo vyšší než v „hladové“ KLDR. Buržoazní média budou stejně hovořit pouze o lživé propagandě.
V roce 2020, tedy za necelé 4 roky, se má délka života zvýšit až na 77 let.
K tomu se v plánu předpokládá dále rozšířit stávající zdravotnickou infrastrukturu a vybudovat novou, zejména na venkově.
Tento plán měl již Mao, ale při přechodu na tržní reformy se na něj nadlouho zapomnělo.
Druhým důležitým aspektem prodlužování lidského života je prosazování „zdravého způsobu života“.
Jedná se zejména o vybudování sportovní infrastruktury i v odlehlých oblastech a přivedení mládeže k pravidelnému sportování.
S ohledem na spravedlivé posouzení těchto kroků je potřeba zdůraznit, že na rozdíl od západního trendu rozvoje soukromých fitnes center, doprovázených snižováním výdajů na veřejné zdravotnictví, kráčí rozvoj sportu v ČLR ruku v ruce s rozvojem zdravotnické infrastruktury.
Dalším důležitým úkolem v oblasti rozvoje zdravotnictví je zajistit do roku 2020 základní zdravotní pojištění pro všechno obyvatelstvo.
Dosud věnovalo vedení země maximální pozornost rozvoji ekonomiky a zdravotnictví bylo zanedbáváno.
Do roku 2020 se rovněž plánuje zajistit důchodové zabezpečení až pro 90% obyvatelstva.
Kromě toho, aby vláda napomohla ekonomickému rozvoji nejen v oblasti výroby, ale i ve službách, dojde ke zjednodušení procedury certifikace léků a k rozvoji elektronické infrastruktury zdravotnických služeb.
Rozvoj ekologie
Vláda bude prosazovat rychlejší rozvoj ekologické výroby v porovnání s rozvojem průmyslu. Důraz bude položen na snižování energetické náročnosti výroby a logistiky.
Plán předpokládá pokračování přechodu z uhlí na jiné energetické zdroje. Jejich podíl se má zvýšit z 12 na 15%. Při celkovém růstu produkce elektrické energie, která se má zvýšit o 15%, se mají snížit škodlivé emise rovněž o 15%, což by znamenalo v porovnání s rokem 2005 snížení emisí až na 55 – 60%.
ČLR je již nyní na třetím místě na světě ve výrobě elektřiny ve větrných elektrárnách. Rovněž sluneční panely produkují 20% světové produkce elektřiny. Tento trend se bude zvyšovat. ČLR je první na světě v oblasti dálkových přenosů elektrické energie. Což v budoucnosti může usnadnit další celosvětový rozvoj získávání elektrické energie ze slunce.
Vláda plánuje i rozvoj jaderné energetiky ze současných 28 GW na 58 GW v roce 2020 a 250 GW v roce 2050. USA produkují nyní z jádra 100 GW.
Spotřeba uhlí k výrobě elektřiny se začala snižovat již v roce 2014 a nyní je nižší než v roce 2012, což je z hlediska ekologie velmi slibné.
Čínský pětiletý plán: všeobecný pohled
Китайский пятилетний план: общий вид - Рабочий Университет
https://prometej.info/blog/.../kitajskij-pyatiletnij-plan-obshij-vid/
Autor:V.Tuškančikov – Dělnická univerzita.
В. Тушканчиков