Totálně znechucení lidé denně čelí zločineckým imigrantům a toto vše se teď děje v Rakousku, popsal nám poslanec od Hofera. A tohle vzkázal Zemanovi a Schwarzenbergovi…

Autor: Lukáš Petřík | Publikováno: 10.10.

ROZHOVOR Johannes Hübner je členem rakouského parlamentu a mluvčím Strany svobodných pro zahraniční a evropské otázky, je rovněž právníkem ve Vídni. Upozorňuje, jaké problémy přinesli imigranti ohledně kriminality a neintegrování se do rakouské společnosti, a vyvrátil i tvrzení Karla Schwarzenberga. Ačkoli nepopírá, že ve vztazích mezi ČR a Rakouskem jsou problematické oblasti, měli bychom podle něj společně hájit naši identitu a suverenitu a i v rámci spolupráce s Visegrádem se bránit proti masové imigraci. Norbert Hofer z jeho strany, který se nedávno sešel s prezidentem Milošem Zemanem, podle něj šanci stát se rakouským prezidentem má.

Foto: © Parlamentsdirektion / PHOTO SIMONIS

Jaká jsou vaše očekávání a odhady prezidentských voleb v Rakousku?

Jak víte, volby budou až 4. prosince. Je zde mnoho kritérií a vlivů, které neumíme předpovědět. Ale jsou slušné šance, že Norbert Hofer může získat více než 50 procent hlasů.

Jaká je atmosféra mezi lidmi v Rakousku? Čteme zprávy o kriminalitě imigrantů a znásilňování žen… Obávají se lidé imigrantů?

Liší se to skupina od skupiny: mnoho lidí je totálně znechucených, neboť jsou denně konfrontováni se zločineckými imigranty. V mnoha okrscích Vídně jsou drogy prodávány na veřejnosti přes den a mnoho žen se obává pohybovat se bez doprovodu v řadě oblastí – zvláště večer či v noci. Na druhé straně jsou zde někteří snílci a mainstreamoví „escapisté“ (lidé utíkající před realitou, pozn. red.), kteří míní, že migranti jsou rakouskou společností vlastně donuceni, aby se stali zločinci, protože nemají povolení k práci. 

O rakouské vládě se nyní píše, že zajistila mnohem restriktivnější podmínky pro imigraci a „uprchlíky“. Je to pravda? Například ministr zahraničí Sebastian Kurz z lidové strany (ÖVP) podporuje uzavření hranic na balkánské cestě imigrantů do Evropy, chce zakázat burky a přimět uprchlíky, aby pracovali, prosazuje nižší sociální benefity pro migranty a je proti členství Turecka v EU a pro ochranu schengenských hranic. Neobáváte se, že to pomůže ÖVP převzít voliče Strany svobodných (FPÖ)?

Je pravda, že Sebastian Kurz se snaží získat image konzervativce hájícího právo a pořádek a ukazuje záměry získat zpět bývalé voliče lidové strany (ÖVP). Ale myslím si, že jeho nápadné úsilí přichází příliš pozdě. Od konce osmdesátých let Rakušané vědí, že restriktivní politika vůči imigraci, vůči zneužívání azylového práva či restrikce vůči islámským fundamentalistům jsou hlavními požadavky Strany svobodných. A lidé také vědí, že v lidové straně je mnoho lobbistů velkých firem a uctívačů Evropské unie, kteří chtějí více migrantů, aby získali levnou pracovní sílu či aby ukázali „evropskou solidaritu“.

Aktuální průzkumy ukazují, že ÖVP má plus minus 20 procent. Musí se obávat toho, že skončí jako italská „Democrazia Cristiana“ a že budou pohlceni ostatními stranami. Již déle než dva roky všechny průzkumy dávají Straně svobodných více procent. Přicházející trend ukazuje, že je možné dosáhnout 35 procent. 

Jaká je situace médií v Rakousku? Je jimi FPÖ dehonestována nebo opomíjena?

Většina médií je ovládána sociálními demokraty a křesťanskými demokraty – zvláště oficiální veřejnoprávní televizní a rozhlasová vysílací společnost je hlavním nástrojem levice. Média jsou součástí rakouské „nomenklatury“ a není „módní“ pro novináře, aby se drželi národních či konzervativních či takzvaně pravičáckých názorů.

Navíc rakouský systém médií je závislý na reklamách a inzerci od vládních organizací či firem, které jsou spřáteleny s mainstreamovými politiky. V posledních letech exploze internetových médií dala více prostoru pro konzervativní, kritické – obecně řečeno nemainstreamové ideje. Ale rozbít rakouské politické struktury je během na dlouhou trať, protože jsou ustaveny již od konce čtyřicátých let.

A jsou v rakouských médiích objektivní informace o imigrační krizi? Zvláště v médiích veřejné služby?

Samozřejmě že ne! Když sledujete zprávy na ORF, můžete získat dojem, že nelegální masová imigrace je dočasným fenoménem vzniklým kvůli válce v Sýrii a může být zvládnuta nástroji tradiční „azylové politiky“. To vytváří otevřenou dezinformaci. Ale jak jsem již zmínil: lidé – zvláště ti mladí – získávají nezávislé informace z internetu a také z našeho vysílání na YouTube.

Jaké třídy či jaké skupiny rakouské společnosti jsou nejvíce proti imigraci a nejvíce se obávají uprchlíků?

To není otázka tříd. Problém se stal doposud tak ohromným, že osoby všech věkových kategorií, ať již ve městech či na venkově, se obávají vlny imigrantů z třetího světa do Evropy. Při diskusi s občany si uvědomuji, že starší lidé se obávají proto, že jsou slabší a mají méně síly, aby bránili sami sebe. Také ženy se stále více a více obávají, že se mohou stát cílem znásilnění či hromadného znásilnění. Lidé, kteří jsou na tom ekonomicky dobře a mohou si dovolit žít v drahých místech, mají tendenci ignorovat problém, protože problém migrace nezasahuje přímo místa, kde bydlí, či školy, kam chodí jejich děti. 

Obávají se lidé v Rakousku hovořit otevřeně a svobodně o problémech migrace kvůli politické korektnosti?

Ano! Existuje velmi silná a hlasitá minorita – zvláště v médiích – která diskriminuje kritické hlasy a označuje je za fašisty, rasisty či „islamofoby“. I lidé v církvích jsou ovlivněni mainstreamovou ideologií a požadují „Willkommenskultur“.

Jsou v Rakousku nebezpečná území, ghetta, no-go zóny okupované imigranty, kam je lépe nevkročit?

Ano, již jsem to naznačil v úvodu našeho rozhovoru. Ale není to tak drastické jako ve francouzských a německých městech.

Existuje větší kriminalita mezi imigranty? Jsou k dispozici nějaké statistiky a čísla?

Rozhodně. Ve Vídni, například 20 642 ze 39 887 osob podezřelých ze spáchání trestného činu byli imigranti či měli imigrantský původ. To je více než 50 procent. Procentuální zastoupení migrantů ve vězeních je 54 procent, z nich čeká na proces okolo 73 procent. 

Byly integrace a asimilace imigrantů, kteří žijí v Rakousku po desetiletí, úspěšné? Bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg říká, že Rakousko je pro nás příkladem a že je modelem integrace imigrantů, protože prý nejsou koncentrováni na jednom místě, ale rovnoměrně ve všech částech země. Je to pravda?

Mnoho lidí z Chorvatska, Srbska, Maďarska, České republiky, Slovenska a Polska v Rakousku se mimořádně úspěšně integrovalo do rakouské společnosti. Ale pohled ministra Schwarzenberga je jednostranný. Je fakt, že desetina z tisíců imigrantů, ilegálních cizinců a žadatelů o azyl odmítá zákony Rakouské republiky, evropské tradice a normy (úlohu žen) a neosvojila si němčinu a ani to nemá v úmyslu. Ve Vídni a v mnoha dalších velkých městech Rakouska máme islámské turecké, arabské a africké „paralelní společnosti“, kde rakouské státní autority – soudy, policie – nejsou ve skutečnosti přijímány a uznávány. Takže si nemyslím, že by Rakousko bylo pro kohokoli modelem!

Zastánci uprchlíků říkají, že Češi v dobách komunismu byli také uprchlíky a šli do Rakouska. Ale není zde velký rozdíl mezi někým, kdo pochází ze stejné evropské kultury a náboženství, a mezi tím, kdo pochází z Afriky a Blízkého východu?

V tom je obrovský rozdíl! My, Rakušané i Češi, máme stejnou identitu, stejné (křesťanské) tradice, dlouhou společnou historii jako obyvatelé stejné politické entity, ať už Svaté říše římské či habsburské monarchie. Samozřejmě že jsme museli pomoci našim sousedům, když prchali před totalitním režimem. Přirovnávat toto k dnešní ilegální masové imigraci z Afriky a západní Asie je přinejmenším zavádějící.

Myslíte si, že je dobrý nápad, aby se Rakousko stalo členem Visegrádské skupiny, která stojí proti masové imigraci?

To je vskutku zajímavá otázka. Nyní vidíme, že členové Visegrádské skupiny jsou ti, kdo se postavili proti politice masové imigrace Angely Merkelové a Evropské unie. Tyto státy vědí z doby sovětské nadvlády, co to znamená být podřízen cizí velmoci, která nepracuje pro dobro lidí. Takže nejsou ochotny přijímat příkazy od nomenklatury v Bruselu. Myslím si, že spolupráce mezi Visegrádskou skupinou a Rakouskem by se měla zintenzivnit a Rakousko by se k ní mělo připojit.

Jak hodnotíte vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem?

Vztahy nebyly vždy jednoduché, to je součást naší společné historie (připomínám vyhnání a vyvlastnění německy mluvících občanů v souladu s Benešovými dekrety). Vždy zde také byly neshody ohledně jaderné elektrárny v Temelíně. Ale nyní jsou největšími problémy ilegální masová imigrace, dohoda o volném obchodu TTIP a CETA (obchodní dohoda mezi EU a Kanadou), přenos pravomocí z národních parlamentů do Bruselu a mnoho dalších věcí, které vyžadují úzkou spolupráci mezi našimi národy. Na každé úrovni musíme zintenzivnit naše vztahy založené na společných hodnotách identity, tradice a suverenity. Historie by nás nikdy neměla zastavit v tom, abychom docílili tohoto úkolu. 

Co si myslíte o postoji našich politiků k imigraci? A co si v tomto ohledu myslíte o českém prezidentu Miloši Zemanovi?

V mnoha ohledech se pan Zeman zdá být mnohem více přímočarý a starostlivý než většina mainstreamových politiků v naší zemi. Prosím, pochopte, že jako poslanec sousedské země nechci jít více do hloubky do vnitřních záležitostí České republiky. 

www.parlamentnilisty.cz