Arcibiskup Graubner o stanovisku sv. Otce k restitucím kromě dalšího uvedl: „Papežův postoj byl velmi jednoduchý a jasný, co je ukradeno, má se vrátit, to je záležitost spravedlnosti“.
Uvedený princip je jistě správný. Otázkou nesmírné důležitosti je, zda se vrací skutečně jen to, co bylo ukradeno. Většina českého národa, jak několikeré průzkumy ukázaly, je přesvědčena, že se vrací i to, co ukradeno nikdy nebylo a co církev skutečně nevlastnila.
Pár zkorumpovaných politiků, mezi nimiž byl i jeden pravomocně odsouzený za korupci, ukradlo část našeho majetku a bez skutečného vydávacího titulu jej darovalo církvím.
Pakliže pro pana Hermanna, nynějšího ministra kultury za KDU-ČSL, jsou restituce uzavřenou záležitostí, pro nás, vlastenecky smýšlející Čechy, však restituční problém v plné jeho naléhavosti je nyní nastolen a otevřen. Princip spravedlnosti vyžaduje, aby to, co bylo ukradeno našemu národu rukou jemu odcizených, nehodných, zpronevěřených politiků a bez právního titulu darováno církvím, do rukou našeho národa se opět plně vrátilo.
Dr. O. Tuleškov
K církevním restitucím
V periodiku „5+2“ vyšlém v závěru ledna jsem našel tři materiály, věnovaní církevním restitucím. Zda šlo o náhodu nebo záměr, netuším, ale vše zapadá do doby, kdy se o tento majetek začíná bojovat. Všechny články v čísle jsou laděny v duchu, že katolická církev v plzeňské diecési na tom je velmi špatně.
Ekonomka z plzeňského biskupství dovozuje, že stát z toho, co jim sebral, měl značný prospěch. V letech 1948-2007 to údajně bylo přes 229 miliard korun. Ale katolické církvi v oněch letech poukázal jen 60,6 miliard. Řečeno mezi řádky, dost se obohatil. Podle smlouvy o vyrovnání mají v Plzni obdržet ročně zhruba 85,4 milionu korun, během 30 let 2,5 miliardy. Po dobu 17 let jim navíc na platy duchovních přistane 55 milionů. Paní ekonomka ale hned připomíná, že průměrný plat je u nich proti krajskému průměru nižší o čtyři tisícovky. Zapomněla ovšem, že právě u této církve stát zasílá další peníze navíc. Přes ministerstvo kultury, krajský úřad i další státní instituce. Právě nyní v Plzni, jsou tu nové, další zvony. I přes námitky, plzeňští konšelé odsouhlasili slušný příspěvek.
V další úvaze se dovídáme, že tato diecése bude vůbec nejchudší. Ba, půjde tu prý doslova o přežití. Farnosti podaly 267 žádostí a jedná se cca o 7.000 ha půdy, jedna třetina je lesů. Dále o 37 budov, ty jsou prý převážně v havarijním stavu. Diecése o nic sama žádat nemůže, vznikla teprve v roce 1993.
Problémů je hned několik, lesy na Karlovarsku spadají většinou pod vojenskou správu a tam vydávat nelze. Další nesnáze budou u obcí, mnohdy se už realizovaly další převody,církev bude zvažovat i žaloby.
Oproti katolíkům zcela jinak zvažuje situaci Českobratrská církev evangelická. Kromě sídla seniorátu (obdoba biskupství) vlastnila ještě budovu na Slovanské třídě, tedy na výhodném místě. Odhad v roce 1990 byl až 30 milionů. Byty v něm jsou v soukromém vlastnictví a evangelíci se rozhodli, požádat pouze o úhradu ve výši 900.000. Zároveň uvedli, že mají zde na 1000 členů, z toho více než 700 jich pravidelně uhrazuje členské příspěvky. Je to od nich opravdu gentlemanské gesto, žel ojedinělé.
Stále ale nechápu, a už tohle bylo stálým sporem za ministra Pavla Dostála, ač u nás katolíků valem ubývá, počet duchovních roste. Musí si vypomáhat „dovozem“ z Polska a Němec.Dostál tehdy i prokázal falšování v počtech. Stát do toho nemůže zasahovat (proč?) a pouze platit. Za druhé jsou to rychlé postupy v příčkách hodnosti. Zkuste si vypočítat, vyjmenovat všechny tituly od kaplana výše! Já byl křtěn před válkou, a to bylo v Plzni katolíků hodně – pouze arciděkanem, nejvyšším knězem ve městě na náměstí. Dnes je tu biskup. Nelze pominout i tu okázalost a pompu, kterou katolíci tak vystavují na odiv oproti jiným vyznáním. Je to opravdu třeba? Papež František volá po skromnosti, chce chudou církev pro chudé. Razí nové směry. Projeví se to i u nás?
Josef Sedlák, Plzeň
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz