Těžké časy evropské levice

 

   Deník Právo podal stručný přehled volebních neúspěchů evropské levice během posledního roku. Je to smutné čtení. Ještě smutnější je, že žádná z decimovaných stran se nesnaží o analýzu příčin odlivu voličské přízně.

   Dokud jsou tyto strany ve vládách a parlamentech, nemají k tomu chuť, čas ani lidi. Snad až z nich vypadnou, budou mít času více.

   Radikální levice je paralyzována pádem východního bloku. Umírněná levice nabízí svůj model sociálně tržního hospodářství, ale přitom přehlédla, že držitelé moci o tento model už nemají zájem. Přestal být aktuální s pádem východního bloku.

   Levice obecně se dokázala orientovat v situaci, kdy ke tvorbě zisků bylo zapotřebí zaměstnávat v dané zemi velké masy lidí. Dnes se to stává luxusem. Je příliš drahé bohatnout z práce těch, kdo jsou sociálně zabezpečení. Výhodnější je přenést výrobu do zemí s lacinou, protože nepojištěnou pracovní silou. A na výkon prací, které exportovat nelze, importovat migranty.

   Pokud jich přijde dostatečný počet, poslouží ke dvěma věcem. Ti, kteří práci získají, budou stlačovat mzdy domácích. Ti, kteří práci neseženou a zůstanou na dávkách, budou potvrzovat slova pravice o neudržitelnosti sociálního státu.

   Zároveň je vše pojištěno předvídatelným růstem napětí mezi domácími a nově příchozími. Je snadné rozeštvat proti sobě celá patra společnosti, když posledním vydatným sponzorem sociálního státu jsou zaměstnanci a střední vrstvy, zatímco bohatí se sociálně zabezpečují v daňových rájích.

   V situaci, kdy stále více bohatství se točí v ruletě finančních spekulací, výhodných nákupů a včasných prodejů, je levice stále bezradnější. Je obtížné hájit sociální stát, když na jeho fungování stále větší měrou přispívají ti, kteří na jeho pomoc nedosáhnou.

   Naprosto přesně to vystihnul Bohuslav Sobotka, když se vyjádřil, že příští vůdci levice se budou rekrutovat z dobrovolníků pomáhajících běžencům. Co jiného zbude levici, která je celosvětově zaskočena proměnami kapitalismu a která má stále větší problémy mobilizovat lidi práce, než rozdávat teplý čaj masám těch, které dnešní systém dokáže připravit o všechno.

Prof. J. Keller

Přišlo e-mailem