Terorismus tzv. sudetoněmeckého Freikorpsu


Slovo editora:

Takto ve skutečnosti vypadalo ono „poklidné soužití Němců a Čechů“, kterého se sudeti tak často dovolávají – znacizovaný henleinovský teror plný násilí, loupeží, krve a vražd Čechů, demokratických Němců a Židů.


Podle instrukcí z Berlína vytváří Sudetoněmecká strana 17. září 1938 svou vlastní vojenskou organizaci - Sudetendeutsches Freikorps (Sudetoněmecký dobrovolnický sbor), jehož úkolem bylo provádět teroristické, diverzní akce v československém pohraničí proti státním objektům, zejména vojenským a policejním, ale i proti československému obyvatelstvu.

Velitelem "dobrovolnického sboru" byl Konrad Henlein, skutečným velitelem však byl německý podplukovník Köchling, kterého jako Henleinova poradce osobně vyslal Hitler.


PRODLOUŽENÁ RUKA WEHRMACHTU

Dochoval se o tom záznam z jedné porady u Hitlera:

"Minulé noci (17. záři 1938 - pozn. red.) konala se konference mezi vůdcem a podplukovníkem Köchlingem. Trvání konference 7 minut. Podplukovník Köchling zůstává přímo podřízen OKW (vrchní velení wehrmachtu, německé armády - pozn. red.) Bude přidělen Konradu Henleinovi jako poradce. Obdržel od vůdce dalekosáhlé vojenské plné moci. Sudetoněmecký dobrovolnický sbor zůstává podřízen Konradu Henleinovi. Důvod: ochrana sudetských Němců a udržení nepokojů a srážek. Freikorps bude vytvořen v Německu. Vyzbrojen toliko rakouskými zbraněmi. Aktivita Freikorpsu započne ihned, jakmile to bude možné."

Generál Keitel, náčelník nejvyššího velitelství německé branné moci, vydává 28. září rozkaz č. 2310/38:

"Pro Henleinův Freikorps a jednotky jemu podřízené zůstává v platnosti zásada, že dostávají příkazy přímo od vůdce a že provádějí operace jen ve spojení s příslušným

sborem hlavního štábu. ( . . . )"

(Kniha ,,0")


"HENLEIN UMÍ ODPOVĚDĚT"

Náčelník štábu Freikorpsu podává (datum neuvedeno) zprávu o bojové činnosti nadepsanou Velitelství Sudetoněmeckého dobrovolnického sboru:

"Pan Beneš rozpustil Sudetoněmeckou stranu a věří, že tím zničil jednotu sudetoněmecké radikální skupiny a zasadil smrtelnou ránu sudetským Němcům. Konrad Henlein umí na to odpovědět. Vydal rozkaz 17. 9. 38 pro formace Sudetoněmeckého Freikorpsu. Za několik hodin tisíce Němců stálo pod prapory podél hranic. Tisíce těch, kteří hořeli bojovat pro svou mučenou domovinu, byly ke svému velkému rozladění přinuceny zůstat na svých místech v práci, poněvadž bylo nemožné v tak krátkém čase' opatřit výstroj a výzbroj masám nadšených dobrovolníků. V prvních několika hodinách po výzvě (pravděpodobně první okamžik v historii Freikorpsu) úderné jednotky Freikorpsu začaly s neobyčejně odvážnou operací, aby zabezpečily únik krajanům, kteří byli vyštváni ze svých domovů.

Od 19. září ve více než 300 posláních Freikorps splnil svůj úkol s překvapujícím útočným duchem... (slovo "útočným" opraveno na "obranným") . . . a s ochotou dosahující často stupně pravého sebeobětování. Výsledek prvé fáze jeho činnosti: více než 1500 zajatců, 25 kulometů a velké množství jiných zbraní a výzbroje, kromě těžkých ztrát na mrtvých a raněných, které nepřítel utrpěl (namísto slova "nepřítel" nadepsáno "čeští terorísté")*.

Tisíce členů Sudetoněmeckého Freíkorpsu stojí rameno na ramení na hranících Německa. Jsou naplnění jediným přáním, jímž je svoboda domoviny uvnitř Velkého Německa Adolfa Hitlera."

(Kniha "O")

STATISTIKA


Podle československých pramenů dosáhl Freikorps za dva týdny své existence nejméně 15000 mužů, kteří - ozbrojeni - přepadali čs. strážnice, obecní úřady, vojenské hlídky, školy, budovy finanční stráže apod.

Freikorps byl po mníchovské dohodě rozpuštěn.

Do 1. října 1938 Sudetoněmecký dobrovolnický sbor měl na svědomí:

na 300 záškodnických akcí a přepadů,

110 lidských obětí,

asi 50 lidí těžce zraněných,

přes 2 000 občanů ČSR odvlečeno do Německa.


Byla to malá teroristická předehra k velké válečné tragédii.

*Vysvětlivky v závorce podle anglického originálu knihy „O“.


Z publikace „Komu sluší omluva, nakladatelství Erika, Praha, 1992, str. 25-27“

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz