Tak jsme se dostali daleko!
Srbové budou Němcům vracet majetky, které jim plným právem konfiskovali po druhé světové válce.
Byli to Němci, co napadli Srbsko. Letadla, tanky rozsévaly smrt. Německá menšina v Jugoslávii se ve velké většině postavila proti Jugoslávii, proti svým spoluobčanům. Jugoslávští Němci bojovali i v jednotkách SS, sloužili v gestapu, v policejních jednotkách. Za nimi zůstávali mrtví Jugoslávci. Zahynulo jich celkově asi 1.500 000.
Jugoslávie byla značně zničená válkou. Nic nevíme, že by se Německo umravnilo a nabídlo Jugoslávii reparace, které jí podle mezinárodního práva patřily. Agresor je vždy povinen nahradit škody své oběti, které jí vlastní agresí způsobil.
A nyní Srbové začínají Němcům vracet majetky, aniž by sami dostali nějaké reparace. V této souvislosti je důležité si uvědomit, že to byli Němci, kteří začínali postupně, zpočátku potají, později již otevřeně Jugoslávii bourat. Chtěli dostat Srby, kteří jim v obou světových válkách hrdinně vzdorovali, na kolena. Německo viditelně povzbuzovalo Chorvatsko, aby se osamostatnilo, vystoupilo z jugoslávského federálního svazku. Značnou část výzbroje a výstroje armády dřívější NDR dostali Chorvati, mezi kterými se opět začali stále více uplatňovat ustašovci. Fašismus ožíval. Opět tekla krev Srbů, o krádeži jejich majetků ani nemluvě. I v Kosovu, „osvobozeného“ již od Srbska, když předtím i Němci pošlapali rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244, byli vyháněni, a také zabíjeni, Srbové. Němci se jen dívali.
Ano, víme, že Němci na Srbsko již delší dobu tlačí. Diktují Srbsku, co má dělat, aby se dostalo do EU. V této situaci Srbové nemají možnost ani pomyslet na to, že by jim Němci zaplatili za škody, které jim ve válce způsobili. A reparace se s tím zřejmě svezly. Nebo jsou zatím u ledu?
O reparace se hlásili i Řekové, několikanásobně. Nárokovali vůči Německu značné částky. Již dříve se na Německo v otázce reparací obraceli, sice nesměle, ale přesto, i Slovinci, svého času to byli i Poláci. Bez výsledku. Němci jsou totiž šampióni v neplacení reparací.
Restituční proces, který nyní počíná běžet v Srbsku, představuje dějiny postavené na hlavu. Spravedlnost je znásilněna. Společnost „hodnot“, za níž se EU, včetně Německa, tak ráda vydává, vyznává spíše sílu, nikoliv tu tradičně násilnou, představovanou armádami, nýbrž ekonomickou a její nástroje.
J. Kovář