5. srpna 2016
Harry Sarphil odešel z Brém na území ovládaném IS v Sýrii. Tam mu maskovaní lidé vysvětlili, že je v kalifátu bojovníků dost, ale chybí v Evropě. Proto přinese větší užitek když se vrátí domů a bude tam organizovat teroristické podzemí. Ti maskovaní byli pracovníci tajných služeb IS – Emni. Sarphil je nyní ve vězení a listu The New York Times řekl o tom, co Emni představuje.
Následuje zkrácený přepis výpovědi bojovníka.
Emni spojuje funkci policie a rozvědky a odpovídá za export terorismu. Vede ji Abu Mohammed al-Adnani, jinak také hlavní propagandista IS. Jeho bezprostřední pomocníci plánují teroristické akce v různých zemích světa. Budoucí teroristé se vybírají podle občanství, organizují se do malých skupin, jejichž členové se setkávají až před vysláním na úkol. Spolupracovníci Emni vedli útoky v Paříži a shromáždili bomby pro výbuchy na bruselském letišti a v metru. Své lidi Emni rozesílá po celém světě – do Rakouska, Německa, Španělska, Libanonu, Tunisu, Bangladéše, Indonésie a Malajsie.
Nováčci jsou nejprve umístěni do ubytoven, které jsou většinou vedle turecké hranice. Tam jsou vyslýcháni a registrováni. Sharphilovi byly nejprve sejmuty otisky prstů, odebrána krev na rozbor a byl podroben tělesné prohlídce. V následném rozhovoru mu byly pokládány obvyklé dotazy k němu samému a k jeho minulosti. On ještě v Brémách navštěvoval mešitu a byl také vězněn za krádež. Na území kontrolovaném IS se za krádež useknou ruce, pro novobrance ja však kriminální minulost žádoucí, neboť ke své práci islamistů potřebují znát kriminální praktiky.
Agenti Emni v kalifátu jeden po druhém odmítali spolupráci při teroristických akcích. Báli se. Stejné to bylo i v Anglii. Zato s dobrovolníky ve Francii nebyl problém.
Od vzniku IS doslova po kapkách shromažďovaly západní tajné služby informace o Emni. Ta zpočátku fungovala jen pro vnitřní bezpečnost, ale potom se přeorientovala i na terorismus za hranicemi. Uvnitř Daula (arabsky stát – nazývají jej tak členové IS) zajišťuje bezpečnost zejména Emni a vysílá lidi za hranice k realizaci teroristických útoků. Promluvil o tom Francouz Nicolas Moreau, zatčený ve Francii po návratu z IS. V syrském městě Rakka provozoval restauraci, kterou navštěvovali lidé z Emni, včetně organizátora útoků v Paříži Abauda.
Emni si z džihádistů Jižní a Jihovýchodní Asie vybírá především lidi dříve napojené na al-Kájdu, z Bangladéše, Malajsie a Indonésie. U nových bojovníků zkoumá jejich zkušenosti a užitečné vazby. V Evropě vytvořila mnoho „spících buněk“. Dnes fungují jako koordinační centra k dálkovému rozesílání sebevražedných teroristů zhlouplých islamistickou propagandou. Napojení na ně se děje prostřednictvím „čistých“ muslimských nováčků, kteří ještě nejsou v pozornosti bezpečnostních služeb.
Emni se nepodařilo obsadit jeden důležitý region svými lidmi – Severní Ameriku. Ačkoliv do IS odešly bojovat desítky Američanů, někteří z nich byli naverbováni tajnou službou a cesta jim byla objednána, ale ti, kteří navštívili Sýrii, jsou doma bedlivě sledováni. Bývalý bojovník řekl, že je nejjednodušší naverbovat lidi v USA a v Kanadě prostřednictvím sociálních sítí. Islamisté jsou přesvědčeni, že jsou Američané hloupí, protože volně prodávají zbraně. Je snadné vštípit potřebné osobě radikální myšlení a není-li v pozornosti policie, bez potíží koupí zbraň.
Islamisté radí cizincům vstupujícím do jejich řad, aby svůj příjezd do kalifátu maskovali dovolenou na jihu Turecka. Budoucí bojovník si zamluví zpáteční jízdenku, zaplatí all-inclusive hotel na pobřeží a potom ihned pokračuje do Sýrie. Bojovníky to nutí k pouhé minimální přípravě. Ve Francii a v Německu mohou předstírat, že byli jen na dovolené v Turecku. Čím delší mají pobyt, tím více vyvolávají podezření tajných služeb.
Sarphil byl pro Emni cenný svojí znalostí němčiny a angličtiny. Naléhali na něho, aby se vrátil do Německa, ale on to odmítl. Až později jej převedli do speciálních jednotek Kuwata Khas, kam se přijímali jen neženatí, kteří se nesměli oženit, dokud nedokončí přípravu. Kuwata Khas jedná jako úderná síla při útoku na města, ale slouží i jako zásobárna kádrů.
Do výcvikového tábora je přivezli autem a vyložili je v poušti pod Rakkou. Bylo tam vykopáno mnoho děr a jeskyní zamaskovaných tak, aby je nemohly zachytit drony. Bez povolení se nesmělo jíst ani pít. V jedné jeskyni žilo 6 lidí, dostali 2 láhve vody. Byla to zkouška, kdo vydrží. Tréninky byly vyčerpávající: nováčci hodiny běhali, skákali, dělali kliky, cvičili na bradlech, plazili se. Někteří omdlévali. Jednoho nováčka, který kvůli únavě nechtěl vstát, přivázali za ruce a nohy ke sloupu. Druhý týden dostal každý svůj kalašnikov a měl nařízeno neloučit se s ním ani v noci.
Emni má deset stupňů přípravy. Po druhém stupni převedli Sarphila do jiného tábora na ostrov řeky Tabka. Spal v noře, přikrytý klacky a větvemi. Učili se tam plavat, potápět a orientovat se podle hvězd. Stále se stýkal se zahraničními bojovníky. V prvním táboře to byli Maročan, Egypťan, Indonézan, Kanaďan a Belgičan.
Podobně jako Sarphil vypovídal při výslechu FBI další dobrovolník IS Quays. V prosinci 2015 odešel do Iráku bojovat za islamisty, ale v březnu 2016 byl zajat kurdskou Pešmergou. Líčil, že hned po příchodu do Iráku přišli lidé z Jaysh al-Khalifa a chtěli po nich (především po cizincích), aby k nim nastoupili. Měli být vycvičeni a odesláni zpět do vlasti, aby tam organizovali teroristické akce.
Sarphil se sblížil s emírem tábora. Byl to Maročan. Prozradil mu, že za operacemi Emni stojí velký šéf Abu Mohammed al-Adnani. Pochází ze severní Sýrie, je mu 39 let a na jeho hlavu je vypsána odměna 5 milionů dolarů. Nic jiného se o něm neví, není známa ani jeho podoba. Je oficiálním představitelem IS a vyzývá muslimy celého světa, aby na potkání zabíjeli všechny nevěřící.
Když frekventanti přípravy končí desátý stupeň výcviku, zavedou je se zavázanýma očima k Adnanimu, aby mu přísahali věrnost. Podle pracovníka Fondu obrany demokracie ve Washingtonu Thomase je právě on klíčová postava při provádění zahraničních operací. On nakonec schvaluje plány, které pak detailně rozpracovávají jeho podřízení.
Propagandistický materiál pro německy mluvící země byl natáčen v Palmýře s účastí Sarphila, kterého tam další bojovníci z Německa pozvali. V průběhu celé ceremonie přivedli zajaté syrské vojáky, donutili je kleknout a postříleli je. To bylo pro Sarphila poslední kapkou. Pochybnosti u něho začaly už při úmorných trénincích, když viděl, jak zacházejí s těmi, kteří nedokázali vydržet. Nejvíc jej rozčarovala videa s mnoha rezervními týmy. Myslel, že jsou reálné a zatím byly zinscenované. Potom utíkal. Několik týdnů se probíjel po území IS a nakonec přešel tureckou hranici. Zatkli jej na letišti v Brémách, přiznal se a odpykává si tříletý trest za terorismus.
Mezi nejznámější novoty IS patří zapojení cizinců, především Evropanů, do teroristických akcí. Ti potom dostávají taktickou samostatnost, i když operace musí tak jako tak schválit vedení IS.
O úloze Abu Sulajmana se západní agentury dozvěděly od rukojmího z koncertní síně Bataclan, který slyšel jednoho z bojovníků pronést toto jméno, přičemž byl druhým napomenut, že má mluvit arabsky a ne francouzsky. Bojovník se ptal, zda se musí Sulajmanovi volat. Tento člověk si dává přízvisko Francouz (al-Faransi), je mu něco přes 30 let, má francouzské občanství a marocké či tuniské kořeny. Podle Britů mu po smrti Abauda bylo rozkázáno plánovat operace v Evropě.
Bývalý bojovník, 28letý Alžířan Haddáda informoval o dalším pomocníkovi Adnaniho. Měl být také účasten pařížského útoku, ale na místo se nedostavil včas. Ještě s dalším teroristou ztratil v Řecku své druhy hned po přistání. Oba byli zadrženi v táboře pro emigranty v Rakousku. Druzí dva se vyhodili do povětří u stadionu v Paříži. Haddáda líčil své naverbování. V Sýrii pracoval jako kuchař, když se o něj začala zajímat Emni. Jakýsi Saúd jej laskavými slovy přesvědčoval, že mu Emni věří a on že si musí důvěru zasloužit. Bude poslán do Francie a vše ostatní se dozví až na místě. Potom se k oběma připojil asi čtyřicetiletý hubený Syřan Abú Ahmad, zřejmě uvyklý udílet rozkazy. Sestavil skupinu pro Francii. Poslední člen skupiny Usman se s ní setkal až v předvečer odjezdu. Dostali číslo mobilu Ahmada. Mobil byl zaregistrován v Turecku. Potom teroristy odvezli k turecké hranici, vyfotografovali je a vydali jim falešné syrské pasy. Odtud se pomocí pašeráka dostali na Leros.
Po zatčení Haddáda se ukázalo, že číslo mobilu Ahmada bylo tajným službám známo: našel se papír s ním v kapse kalhot na utržené noze jednoho ze sebevražedných teroristů vedle národního stadionu Francie – Stade de France .
Převzato z Lenta.ru
outsidermedia.cz