Štvanice na prezidenta

- donutí prezidenta konat ale určitě ne tak - jak si vysnili představitelé ČSSD a KDU-ČSL.

Luděk Prokop

11. 5. 2017

Kvůli nim přeci nebude prezident ztrácet své voliče, kteří jej volili hlavně v přesvědčení, že nebude té namyšlené a neuvěřitelné čeládce, totálně podřízené globální moci, dělat kývala a poskoka, který bude panáčkovat podle toho, jak „oni“ pískají. A protože prezident plní představy svých voličů a koná ve prospěch občanů ČR, proto je na něho od doby jeho zvolení pořádána nepřetržitá štvanice za pomoci médií, kterým nedává pokyny žádný majitel, žádný Babiš, ani jiný „konkrétní“ majitel, (což by bylo pochopitelné) a my při mediálním totalitně stejném působení a totalitním masírování veřejnosti, můžeme jen tápat, kdo řídí a rozkazuje mediálním šéfům. Nepřetržitá štvanice za neuvěřitelně usilovného pinožení všech lokajských složek podřízených globální moci, vládou počínajíc, parlamentem a senátem pokračujíc a hlavním mediálním proudem nekončíc.

Jsme svědky nepojmenovatelně kuriózního dění, kterým je působeno na voliče dohledných voleb. Jak parlamentních, tak prezidentských. Nepřeberně pestrá mozaika různých absurdit nás nevyhnutelně dezorientuje a vyvolává zmatené tápání, jaký má být cíl po vyjasnění všech těch zmatků. Nejprve a v první řadě musí být odstraněn prezident, jako jedna z význačných překážek bezvýhradného podmanění naší republiky. Následně musí být ustanovena vláda plně poslušná pokynů ze zahraničí. Stále je tu hra na demokracii, ve které z řady důvodů pochopitelných i nepochopitelných, je potřebné pokračovat. Tedy alespoň do doby, než bude vyvolána válka.

Nechci popisovat dění kolem demise ne-demise, kolem nedělání mučedníka z Babiše, aby následně z něho mučedník byl i za cenu flagrantního porušení, v potu tváří vypocené koaliční smlouvy, kterou zúčastnění, vzdor jednoznačnému porušení, zarputile, unisono odmítají vypovědět. Všechny tyto zmíněné absurdity jsou dokonale podtrženy svoláním sněmovní schůze k případu Babiš, v paradoxně kompletní shodě opozice s částí koalice. Průzkumy předvolebních preferencí smrtelně vyděsily, jak zbývající strany koalice, tak strany opoziční. Z - donedávna nesmiřitelných nepřátel - ČSSD a TOP09, představovaných Sobotkou a Kalouskem se, po kotrmelcích Sobotky, kotrmelcích připomínajících svéráznost počínání páně Kalouska, klubají blízcí přátelé, a ještě bližší, takřka bratrští spojenci. Spojenci jak proti prezidentovi, tak proti Babišovi. Otázka kardinální, jak to navléci aby stranické základny - straníci, spolkli a překonali zábrany ke sloučení charakterově blízkých a velice podobných stran TOP 09 a ČSSD. Posléze by bylo možné přibrat lidovce i starosty – to by bylo voličů. No nic, myšlenky vyvolávané přemítáním o chování, jednání a láskyplném sblížení představitelů TOP 09 a ČSSD, co se slučování týká, jsou zatím, jen prozatím - utopií.

Sledoval jsem jednání sněmovny o Babišovi a vydržel u toho celou dobu. Těch komicky paradoxních vystoupení a předváděček byla celá řada. Vážně snad mluvil pouze Okamura. Jinak všichni ti parlamentní řečníci s výjimkou, (též ale v jiném směru komických) poslanců ANO, jakoby potvrzovali jednotné, společné vyděšení z předvolebních preferencí a rozhodli se proti tomu společně, rukou nerozdílnou, vykonat a vyřečnit maximum z minima možného.

Takže zpět k presidentovi. Ten obdržel příkaz takřka přímo ústavní - odvolat Babiše, jakoby koaliční smlouva neexistovala. Vysoce charakterní státní představitelé, včetně kdysi dávno poměrně slušného předsedy senátu, vyhrožují ústavními fígly v podtextu s pohrůžkou ohledně možnosti odvolat prezidenta, nebude-li konat. V daném případě neodvolá-li Babiše. A sice bez ohledu na dokument nezbytný pro sestavení jakékoli koaliční vlády. Bez ohledu na existenci takové smlouvy. Bez ohledu k tomu, že nutí prezidenta do aktu, kterým stvrdí normu, že jakékoli smlouvy, nejen na úrovni vlády, lze bez skrupulí porušovat. A je všechno v lajně, podobně jako když ČSSD odmítne plnit rozhodnutí soudu. To, že se něčemu takovému prezident brání, lze snadno pochopit stejně, jako jeho požadavek na oficiální zrušení – vypovězení koaliční smlouvy, která by tím byla evidentně porušena.

A světe div se, každý ze zúčastněných, se vypovězení brutálně porušené koaliční smlouvy tvrdošíjně a z hlediska morálního nepochopitelně, ze záhadných důvodů známých jen proradným politikům, zarputile brání. Co si o tomhle má občan myslet? Kam jsme se to jen dostali?

Novinky.cz uvádí: ČSSD a lidovci zvažují krizový plán

Situace v koalici se po středě dá popsat slovem „válka“. Ačkoliv si včera ani jedna z vládních stran nechtěla vzít na svědomí vypovězení koaliční smlouvy, o spolupráci nemůže být řeč. Mezi špičkami KDU-ČSL a ČSSD už se říká, že nejlepší by bylo, pokud by ANO odešlo z vlády úplně. Dostali jsme se k úvahám typu „nejlepší by bylo, aby se uvolnily resorty ministerstva financí a spravedlnosti, aby tam nesedělo ANO. Aby bylo jasné, že tam není nikdo, kdo může ovlivňovat vyšetřování finanční správy a úniků informací od policie,“ ČSSD a KDU-ČSL by pak prý mohla dovládnout v menšinovém kabinetě. Plán má však háček – a to postoj prezidenta Miloše Zemana. Ten nechce odvolat na návrh premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) ani ministra financí a šéfa ANO Andreje Babiše.

Tak tyto představy z KDU-ČSL a ČSSD nasvědčují, že jejich představitelé propadli velikášství až choromyslnému. Aniž by vypověděli koaliční smlouvu, vyšoupnou z koalice nejsilnější koaliční stranu a podělí se o její koryta. A v touze po takovém bezprecedentně právně absurdním kroku, vidí jediný háček v postoji pana prezidenta. Jistě, když nemusí platit dluhy ani po soudním rozhodnutí, tak mohou již cokoli je jim libo, aniž by jakékoli okolnosti brali v potaz. Nehledě ke skutečnosti, že prezident zřetelně prohlásil, že Babiše odvolá, (aniž by bral ohled na to, co chce nebo nechce). Pouze žádá, aby (dovoluji si připodotknout - v takto brutálním porušení koaliční smlouvy), byla koaliční smlouva vypovězena.

Představitelé KDU-ČSL a ČSSD v zaslepení vidinou nových koryt a korýtek s tím, že nevypovězení koaliční smlouvy s jejím flagrantním porušení jim pomůže, bez ohledu na příslušnou legislativu s vidinou, že když nemusí platit dluhy ani po soudním rozhodnutí, tak mohou již cokoli je jim libo, aniž by jakékoli okolnosti brali v potaz, neberou v potaz ani fakt, že nově složená vláda by musela získat podporu sněmovny. Neberou v potaz, že v daném případě, kdy se koalice rozpadá, již nezáleží na vypovězení či nevypovězení smlouvy. Neberou v potaz, že prezident je povinen konat, nikoli pouze ve věci odvolání Babiše, ale po té, až se seznámí s průběhem mimořádné schůze k odvolání Babiše, po té, kdy je zřetelně zřejmé, že vláda není za dané situace schopna jakkoli se dohodnout a vládnout, je prezident povinen odvolat takovou vládu, aby nebyl popotahován senátem, či kýmkoli jiným. Otázka odvolání Babiše se děním posledních dnů stává druhořadou a nepodstatnou. Nepochybně byla nastolena otázka odvolání celé vlády.

Novarepublika.cz, vystavil Ivan David v 18:24:00