Strmá dráha Trumpa a obavy Evropy

Dmitrij Sedov

Na tiskové konferenci dne 1. února řekl poradce prezidenta USA pro národní bezpečnost Michael Flynn, že po íránské poslední zkoušce balistické rakety středního doletu si USA berou Írán na mušku. Doplnil, že tato země destabilizuje situaci na celém Blízkém východě.

Dohodu z roku 2015 ohledně íránského jaderného programu, uzavřenou mezi zeměmi „šestky“ (USA, Rusko, Čína, Francie, Velká Británie, Německo), nazývá Flynn „slabou a neefektivní“. Uvedl: „Namísto toho, aby byl Írán Americe vděčný za tyto dohody, cítí se nyní být povzbuzen. Proto jej bereme na mušku.“ Nová administrativa prý bude k Íránu zaujímat tvrdší linii.

Až do uzavření jaderné úmluvy byly zkoušky balistických raket skutečně zakázány RB OSN, ale po podpisu dohody byla rezoluce zmírněna. Írán byl vyzván, aby netestoval rakety, „které mohou být využity jako nosič jaderné munice“. Teherán na to odpověděl, že jelikož nemá program jaderných zbraní, pak zkoušky těchto raket neporušují rezoluci. Íránský ministr zahraničí Zaríf na tiskové konferenci 31. ledna uvedl, že „otázka raket není součástí jaderné úmluvy z roku 2015 a Írán nebude nikdy využívat své rakety k útoku na jinou zemi“. Současně řekl: „K vytvoření vlastní obrany nehodláme čekat na povolení jiných států. Možná, že nová vláda (USA), která se už předvedla na mezinárodní scéně, využije tuto skutečnost, aby vyvolala nové napětí.“

Nová zástupkyně USA v RB OSN Nikki Haleyová oznámila, že íránské testy raket jsou absolutně nepřijatelné a Trumpova administrativa se nehodlá v klidu dívat na činnost Íránu a udělá všechno pro to, aby ochránila Američany a lidi na celém světě. Téhož dne vystoupil Netanjahu a označil íránské zkoušky za porušení rezoluce RB OSN a oznámil, že „íránská agrese nesmí zůstat bez odpovědi“. Plánuje naléhat na Trumpa, aby byly obnoveny sankce proti Íránu a aby byla zrevidována „tato neúspěšná jaderná úmluva“.

Prohlášení úředníků nové americké administrativy ohodnotila vedoucí Národní íránsko-americké rady (NIAC) Trita Parsi tak, že výroky poradce pro národní bezpečnost Flynna byly neuvážené. Z pohledu Íránu mohou být znevažující, mohou vyvolat odvetnou reakci, která může vyvolat další reakci a všechno to vyvolá cyklus eskalací, který může být zakončen válkou. Vypuštění íránské rakety bylo nepotřebnou provokací, obzvláště s přihlédnutím k impulzivnosti Trumpovy vlády. Za prvé vypuštění rakety neporušilo rezoluci RB OSN a za druhé je tu íránský vliv na húthíe, na který poukazoval ve svém referátu na tiskové konferenci 1. února Flynn, přeceňovaný, což nejednou potvrdily americké zpravodajské služby. USA by se neměly připlétat k válce s Íránem kvůli bezohlednému vměšování Saúdské Arábie do jemenského konfliktu. Je to proti americkým zájmům, vyvolává to humanitární krizi a podněcuje to vzestup al-Kájdy na Arabském poloostrově.

Také v Evropě prožívají obavy, když přemýšlejí o tom, že strmá dráha Trumpa není cestou k dosažení spravedlivého mezinárodního pořádku, ale spíše první náčrt nového obrazu světového řádu po americku. Článek v německém Tagesspieglu z 1. února „Donald Trump a knížata tmy“ charakterizuje klíčové postavy nové americké vlády a závěry jsou pesimistické. Podle autorů mají nejbližší „přístup k prezidentovu uchu“ jeho zeť Kushner, poradce pro strategické záležitosti Bannon a vedoucí administrativy Priebus. Kromě nich ještě generální prokurátor Sessions, poradce pro národní bezpečnost Flynn, viceprezident Pence a tajemník Tillerson. Novináři s obavami uvádějí, že tento tým zastánců tvrdé linie je schopen začít měnit světovou politiku železnou rukou.

Německý uchazeč o křeslo prezidenta Schulz tvrdí, že i pří veškeré úctě k Trumpovi je potřeba mu dát najevo, že jeho systém není náš systém. Ač se vlna komentářů v evropském tisku teprve rozbíhá, ozývají se již ostré hlasy. Zástupkyně německých Die Linken Kippingová říká: „Jmenování kádrů (Trumpem) do klíčových postů ve věcech bezpečnosti jasně ukazují, že na této straně Atlantiku přichází éra autoritářského kapitalismu a izolacionismu. Evropa na to musí odpovědět politikou bezpečnosti, která ctí demokratické normy a lidská práva. Náboženský fundamentalismus a nenávist některých skupin obyvatelstva nelze porazit válečnými opatřeními nebo za pomoci speciálních služeb.“

Vypadá to tak, že jestli budou USA nadále představovat novou „cestovní mapu“ své zahraniční politiky, v níž je dosud na prvním místě Blízký východ, bude transatlantická solidarita zpochybněna.

Převzato z Fondsk.ru

3. února 2017

outsidermedia.cz