Srbsko - zrození alternativy?

Jelena Guskova

S blížícími se volbami, které proběhnou 24. dubna, se v Srbsku stabilizovala politická scéna: bylo ukončeno sestavování koalic a bloků a seskupování stran a hnutí. Konečný volební seznam má rekordních 20 stran a koalic. Pod číslem 1 je uveden seznam premiéra Vučiče – „Aleksandr Vučič – Srbsko vítězí“, na druhém místě je seznam s názvem „Za spravedlivé Srbsko – Demokratická strana“ a následují další. Radikálové mají v seznamu 250 lidí. Název je jednoduchý: „Doktor Vojislav Šešelj – Srbská radikální strana“.

Veřejné mínění dnes všechny strany a uskupení rozděluje na proruské a prozápadní, přičemž všechna stojí proti vládnoucí Srbské pokrokové straně. Počet proruských stran a hnutí je rekordní. Krom velkých (radikálové) a středních (koalice Demokratická strana Srbska – Dveře) existují i malé, avšak rovněž aktivně proruské organizace, například Ruská strana – Slobodan Nikolič a několik dalších. Samotní Srbové napočítali 12 proruských stran a hnutí. Co to znamená? Především, že ti, co jsou v opozici k prozápadní politice Vučiče, stále hledí směrem k Rusku. Na ulicích jsou ještě dlouho před volbami portréty ruského prezidenta a proruská hesla. Lidé vidí, že cesta na Západ, po které kráčí nynější vláda, přináší zemi samá strádání. Vznik stran, které mají v názvu slovo ruský, má podle názoru organizátorů ukazovat alternativu nynějšímu prozápadnímu kursu a přivodit pozornost Moskvy. Vučič, Dačič i Nikolič ukazují, že jsou připraveni sbližovat se s Moskvou a snaží se přesvědčit své voliče, že Rusko není proti cestě Srbska na Západ.

Opozice to má v Srbsku těžké, má uzavřen přístup do centrálních sdělovadel a nemá peníze na předvolební kampaň. Vojislav Šešelj nemohl jet před volbami do Moskvy, nevrátili mu po jeho návratu z Haagu pas. Jeho radikální strana vede předvolební kampaň jí přístupnými prostředky. Vypouští balony s nápisy o tom, co Vučičova vláda slíbila a nesplnila, malují graffiti na podporu Ruska a Putina, protože nemají peníze na zaplacení sálů a pronájmy, organizují shromáždění pod širým nebem a konají průvody ve městech. Využívají sociální sítě a organizují kolektivní dárcovství krve.

Většina srbských sdělovacích prostředků je cenzurována vládou a vytrvale zveřejňuje průzkumy, při nichž Vučič a jeho strana dostávají přes 50 procent hlasů. Krom Vučiče procházejí i socialisté Dačiče, demokraté a sociální demokraté Tadiče a radikálové a Demokratická strana Srbska – Dveře. Jenže situaci změnilo osvobození Vojislava Šešelje v Haagu, jeho činnost na obnově strany a časté výjezdy do měst v celém Srbsku.

Časopis Nová srbská politická idea provedl v únoru průzkum, kdy vládnoucí pokroková strana získala jen do 45 procent hlasů. Raškovičová z Demokratické strany Srbska je přesvědčena, že Srbská pokroková strana nedostane víc než 30 procent hlasů voličů. Radikálové zaznamenávají růst svého vlivu, s jistotou se dostávají na třetí místo (za pokrokové a socialisty). Šešelj věří, že jeho strana dostane přes 20 procent hlasů.

Do Skupštiny by mohly projít některé menší proruské strany vzhledem k tomu, že 67 % Srbů je Rusům příznivě nakloněno a 40 procent jich považuje Putina za nejvlivnějšího vůdce ve světě. Pro Moskvu je důležité, aby Srbové, upevňující své vztahy s Moskvou, měli samostatnou zahraniční i domácí politiku. Ve spojení se Západem nebude tato země samostatná. Proruské vlastenecké strany v parlamentu by mohly znamenat počátek vzniku alternativy k „bezalternativní“ evropské politice. To by odpovídalo názoru většiny obyvatelstva. Do EU a NATO si nepřeje vstoupit 71,6 procenta Srbů, 55 procent je přesvědčeno, že je potřeba se držet Ruska. Tento názor nijak neovlivňuje Moskva. Rusko je v regionu prezentováno jen dvěma webovými stránkami, jednou rozhlasovou stanicí a občasnými rozhovory ruského velvyslance. Srbové jsou zřejmě povzbuzeni novou rolí Ruska ve světě, zvláště jeho schopností navrhnout jiný model mezinárodních vztahů, než navrhují USA.

Šéfredaktor portálu Nový Standard Želko Cvijanovič počítá, že budou ve volbách poraženi tak zvaní noví demokraté a v novém parlamentě bude 85 procent poslanců pro spolupráci s Ruskem. Na to musí být připraveno i Rusko.

Převzato z Fondsk.ru

outsidermedia.cz