Gerard Gallucci
31. ledna odevzdala srbská vláda své odpovědi na dotazník ke vstupu do EU. Je to masivní dokument dostupný online. Rychlý pohled na tento dokument naznačuje, že se Bělehrad nebojí prosazovat svůj setrvalý nárok na Kosovo bez ohledu varování EU z loňského listopadu, že se tento dotazník netýká Kosova „podle rezoluce RB OSN č. 1244."
Bělehrad odpověděl velmi přímým způsobem na otázku (č. 150, Politická kritéria), která se týkala vztahů s Kosovem a úsilí „o zajištění efektivní spolupráce v záležitostech týkajících se EU." Tato otázka vypadala téměř jako „chyták", který měl Srbsko přinutit, aby souhlasilo s plánem „Pětky" (tj. Německa, Itálie, Francie, USA a Velké Británie) použít EULEX a Mezinárodní civilní úřad (ICO) k tomu, aby Priština získala kontrolu nad celým územím Kosova. Bělehrad však opět potvrdil, že podle srbské ústavy „Kosovo a Metohije je integrální součástí území Srbska, která má status podstatné autonomie v rámci svrchovaného státu Srbsko." V odpovědi se poznamenává, že rezoluce RB OSN č. 1244 „stvrzuje svrchovanost a územní celistvost Svazové republiky Jugoslávie" a Srbska jakožto nástupnického státu. Bělehrad také upozornil na své rozhodnutí z února 2008 prohlásit za protiprávní veškeré akty „Prozatímních institucí samosprávy v Kosovu a Metohiji v souvislosti v jednostrannou deklarací nezávislosti." Bělehrad řekl, že „aktivně" spolupracuje ve věci Kosova s UNMIK, KFOR, EULEX a OBSE při zlepšování „celkové situace a kvality života všech občanů, kteří tam žijí." Srbsko je prý připraveno „začít dialog mezi Bělehradem a Prištinou, který bude probíhat za podpory a prostřednictvím EU tak rychle, jak to bude možné," aby se dosáhlo „udržitelného a trvalého řešení ... přijatelného pro obě strany." V celém dokumentu se o Kosovu píše jako o „autonomní provincii".
V kapitole Politická kritéria je tam, kde se doplňují údaje, např. o počtu obyvatel, poznámka, že odpovědi nezahrnují Kosovo (pravděpodobně kvůli tomu, že Srbsko nemohlo provést na Kosovu v roce 2002 sčítání lidu). V ostatních oblastech poskytuje dokument čísla z Ministerstva pro Kosovo a Metohiji (str. 162) a od administrativního personálu pro Kosovo (str. 166).
V kapitole Ekonomická kritéria dokument zahrnuje Kosovo ve všech oblastech jako je např. plánování silničního rozvoje (str. 131), ale opět upozorňuje na to, kdy údaje o Kosovu nejsou dostupné (jako je např. počet mostů na str. 128 a silničních nehod na str. 138-9). V 29. kapitole o clech, Bělehrad upozorňuje (v odpovědi na otázku č. 25), že v souvislosti s Kosovem jsou cla upraveny podle „zvláštních podmínek", dokud bude rezoluce RB OSN č. 1244 „neúčinná".
V 31. kapitole o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice vyjadřuje Bělehrad svůj postoj vůči Kosovu a EULEX zcela jasně. Srbsko tvrdí, že souhlasilo s rozmístěním EULEX „jakožto mise s neutrálním statusem v rámci Dočasné správní mise OSN v Kosovu (UNMIK), aby poskytl podporu při prosazování právního státu a soudního a celního systému." Srbsko považuje EULEX „za pokus EU prosadit právní stát" v Kosovu „a podpořit místní orgány samosprávy, včetně místních orgánů kosovských Srbů, v dosažení evropských standardů v oblasti policie, soudnictví a cel." Souhlas s rozmístěním mise EULEX je ospravedlněn také z části tím, že Kosovo je „velmi nestabilní oblastí na Balkáně." Pro Srbsko je „největší hrozbou národní bezpečnosti ilegální a jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova."
24. kapitola o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti podrobně popisuje spolupráci Srbska s UNMIK, EULEX a KFOR. Odpovídá také na otázku EU o soudní spolupráci s EULEX, když tvrdí, že Srbsko „pracuje na dosažení právní spolupráce s misí EULEX v občanských a trestních záležitostech a pokouší se nalézt možné řešení ve věci ustavení funkčního právního systému na severu Kosova a Metohije, otevření soudu v Kosovske Mitrovici, účast soudních funkcionářů srbské národnosti jako součásti právního systému EULEX, účast soudních zaměstnanců srbské národnosti v soudnictví EULEX, prosazování práv a pravidel v soudnictví na severu Kosova a Metohije ... s ohledem na rezoluci RB OSN č. 1244." Protože tam ve skutečnosti žádný „právní systém EULEX" neexistuje - spíše tam fungují nařízení UNMIK - smysl tohoto je jasný: Srbsko souhlasilo s EULEX jako neutrální misí, která by měla rozvíjet místní instituce kosovských Srbů, aby byly vytvořeny/povoleny v součinnosti s kosovskými Albánci.
Toto není vyčerpávající analýza dotazníku, možná však dostatečně naznačuje, že prezident Tadić - nikoliv překvapivě - nemohl ignorovat nebo se vzdát Kosova, i když se snaží udělat vše možné, aby Srbsko přiblížil k členství v EU. Evropská unie se bude muset do jisté míry rozhodnout, zda Srbsko vzhledem k pokračujícímu sporu o Kosovo vyloučí z Evropy nebo se posune dále a - společně s USA nebo bez - uzavře se Srbskem (a Tadićem) schůdnou dohodu.
Gerard Gallucci působil ve funkci regionálního představitele OSN (UNMIK) v Mitrovici od července 2005 do října 2008, kdy na svůj post rezignoval. Gallucci je velmi kritický k roli, kterou v Kosovu sehrává mezinárodní společenství. Situaci v Kosovu se pravidelně věnuje na svém blogu Outside The Walls.
Zdroj: http://outsidewalls.blogspot.com/2011/02/kosovo-eu-questionnaire.html, překlad Karel Hyka, Kosovoonline
Haagu jsou zločiny na Srbech známy od r. 2003
8. února 2011
UNMIK měl již v roce 2003 informace o vraždách a obchodu s lidskými orgány na Kosovu a Metohiji a byl o tom informován i Haagský tribunál. Jasně to vyplývá z dokumentů OSN.Podle této zprávy vydělávali vůdci UÇK až 45.000 dolarů na odejmutých orgánech pouze z jednoho uneseného člověka.
Ve zprávě se na 30 stranách uvádí, že únosy Srbů začaly v polovině r. 1999, kdy bylo 100 – 300 lidí uneseno a traktory a nákladními auty odvezeno do vězeňských budov v Kukeši a Tropoji, měst na severu Albánie.
Začátkem srpna r. 1999 bylo převezeno z Albánie do soukromých domů a průmyslových objektů do města Burel v centrální Albánii 25 – 100 zajatců.
V soukromém domě jižně od Burelu sídlila soukromá klinika. Tady byly odebírány orgány obětem, které později zemřely. Posmrtné ostatky byly zakopávány v okolí kliniky. Orgány byly transportovány na letiště Rinas u Tirany a odesílány dále.
Podle zprávy byla poslední skupina přivezena do domu v městečku Burel na jaře či začátkem léta r. 2000. Zpráva byla sestavena na základě rozhovorů z nejméně osmi zdrojů – všichni jsou Albánci z Kosmetu a z Černé Hory a byli příslušníky UÇK.
Čtyři z nich se přímo podíleli na transportu nejméně 90 Srbů do zajateckých táborů v severní a centrální Albánii. Tři převáželi oběti na kliniku, dva zakopávali mrtvoly po operacích a jeden ze svědků byl přítomen při předávání orgánů na letišti Rinas u Tirany.
Podle všech svědků byly transporty a odebírání orgánů prováděny s vědomím a zapojením středních a vyšších důstojníků UÇK a za účasti lékařů z Kosova i zahraničí.
Operace zaštiťoval člověk, který měl kontakty s albánskou tajnou policií v době vlády Saliji Beriši, dodává se ve zprávě.
Jeden ze svědků vypověděl, jak 20. července převážel větší skupinu Srbů z místa Ljutoglav mezi městy Suva Reka a Prizren a mezi zajatci poznal Vlastimira Stevanoviće, který pracoval jaké číšník v Domě armády v Prizrenu.
"Na albánských hranicích nás nikdo nezastavoval a po třech dnech se uskutečnil ještě jeden převoz, avšak nyní již zabitých Srbů do Albánie". Podle výpovědi svědka to organizovala skupina jednoho z důstojníků UÇK, Ismeta Tary.
Další svědek vypověděl, že dvakrát převážel skupinu Srbů do domu – na kliniku v Burelu. Poprvé v říjnu 1999, kdy ji předal Besimu Vokshimu z UÇK. Další transport se uskutečnil v květnu nebo začátkem června r. 2000, kdy dovezl 20 žen, převážně z východní Evropy a bývalého SSSR. Po operacích byly oběti zakopány po okolí. Podle zprávy tento svědek zmizel z města Kliny v březnu r. 2003.
Jeho rodina nenašla nikdy jeho tělo a nikdy ani úřadům neoznámila jeho zmizení ze strachu z pomsty. Jeden ze svědků z domu v Burelu zmiňuje jména albánských lékařů Đamila a Admira a ještě jednoho, který byl arabského původu.
"Když jsem převážel poslední osoby, jednoho srbského muže a jednu mladší ženu, viděl jsem, že jsou velmi vyděšeni. V jedné chvíli mi ten muž řekl: "zabijte nás hned, nechceme být rozsekáni na kusy", vyprávěl svědek.
"Srbové byli odváženi vysoko do hor, aby se jim vylepšil krevní obraz. Tady pracovali v lese a dostávali kvalitní stravu, aby po určité době byli převezeni do Burelu, kde jim byly odejmuty orgány", uvádí svědek.
Jeden ze svědků popisuje jako obzvláště krutého organizátora táborů, kde byly zajatí Srbové, Xhavita Elshaniho z vesnice Pirane u Prizrenu. O něm říká, že byl také ve velmi dobrém vztahu s Ramušem a Dautem Haradinajovými.
Také ostatní svědci detailně popsali, jak na Kosmetu přebírali oběti a později je převáželi do Albánie, kde jim byly odebírány orgány.
Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon ve své poslední čtvrtletní zprávě o situaci na Kosovu uvedl, že UNMIK již r. 2003 Haagskému tribunálu předal informace a své nálezy související s těmito tvrzeními a také o tom, že koncem r. 2008 a začátkem 2009 UNMIK všechny spisy předal Eulexu.
V Banově zprávě se uvádí, že je UNMIK připraven absolutně podpořit vyšetřování obchodu s lidskými orgány na Kosovu a současně vyjádřil očekávání, že v blízké budoucnosti bude pokročeno k otevření dialogu Bělehradu a Prištiny, který ještě nebyl zahájen kvůli pádu dočasné kosmetské vlády.
Zdroj: http://www.vesti-online.com/Vesti/Srbija/114455/Hag-od-2003-zna-za-zlocine-nad-Srbima, Překlad: Lucie Nováková, Kosovoonline
Odvolána kvůli výroku „Kosovo je Srbsko“
6. února 2011
Mladá členka Sociálnědemokratické strany z Trogiru (Chorvatsko) byla odvolána z funkce tajemnice volebního výboru SDP a hrozí jí i vyloučení ze strany kvůli vyslovení svého osobního názoru, že vyhlášení nezávislosti Kosova a Metohije je chyba a "Kosovo bylo odjakživa srbské".
Mladá aktivistka Sociálnědemokratické strany v Trogiru Helena Novak byla odvolána z funkce tajemnice volebního výboru SDP v 9. volebním okresu poté, co média zveřejnila, že na svém profilu na Facebooku napsala, že "Kosovo je srbské území co svět světem stojí" a uznání jeho nezávislosti se "Evropské unii otluče o hlavu, protože dovolila Albáncům, aby měli ještě jeden mafiánský stát".
O Albáncích napsala, že jsou i v Trogiru, "provozují tu zlatnictví, pekárny a cukrárny – podvádějí, lžou, pašují, prodávají drogy, střílejí, vyřizují si své účty po svém…oni jsou všechno jen ne poctiví, pracovití a slušní".
Helena byla odvolána i přesto, že ujišťovala, že jde o její soukromé názory a nemají nic společného s její stranou SDP, jakož i o tom, že nemá nic proti Albáncům, mezi kterými má mnoho přátel. Fórum mládeže SDP ji po mimořádném jednání bezodkladně vyloučilo ze svých řad a nyní je řadě krajská organizace strany (která je ve vedení Trogiru), aby rozhodla, bude-li Novakova vyloučena i z řad SDP.
"Novakova byla s okamžitou platností zbavena funkce tajemnice výboru SDP 9. volebního okresu", potvrdil koordinátor této strany pro tento okres Ranko Ostojić a doplnil, že “jde o pracovitou a zodpovědnou mladou osobu", ale že ve své funkci nemůže zůstat kvůli jejímu názoru, který je zcela opačný než postoj SDP".
Předseda krajské SDP Arsen Bauk k tomu říká, že případ spadá pod pravomoc místní pobočky strany a vyšší stranické instance již nebudou zasahovat do jejího rozhodnutí. Bauk upozorňuje, že část názorů Heleny Novakové spadá do politické sféry a může se o nich polemizovat, ale ona část o Albáncích je absolutně nepřijatelná a neslučitelná s politikou SDP".
Helena Novakova jinak před nedávnem skončila ve funkci na trogirské radnici za SDP, protože přijala práci v městské správě, takže se uvidí, budou-li její soukromé politické názory, které se neshodují s těmi stranickými, mít vliv i na její existenci.
Na Heleniny názory, které široké veřejnosti jako první představil chorvatský deník "Nacional", ostře reagovali i představitelé albánských organizací v Chorvatsku, označujíce je jako protialbánské a a protikosovské a požadují, aby se Helena Novakova omluvila albánskému národu.
Zdroj: http://www.vesti-online.com/Vesti/Ex-YU/113576/Smenjena-zbog-izjave-Kosovo-je-Srbija, překlad: Lucie Nováková, Kosovoonline
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz
E-mail: vydavatel@seznam.cz