Ana Filimonova
Ani demokracie, ani práva
V prvním bodě požadavků, které zazněly na velkém protestním mítinku „Zůstáváme v Srbsku“ proti dohodě Bělehradu a Prištiny, který se uskutečnil 10. května (v Bělehradě) symbolicky ve 12.44 (jako připomenutí platné Rezoluce 1244 RB OSN), se požaduje, aby se Ústavní soud urychleně, nejpozději do třiceti dnů, vyjádřil k dohodě z Bruselu a ke všem dohodám, které uzavřela tato a předchozí vláda, a které zasahují do ústavně-právního pořádku Republiky Srbska a Autonomní oblasti Kosovo a Metochie.
Ostatní požadavky zní: Pokud Ústavní soud bude náš požadavek a svou povinnost ignorovat, bude zahájena všenárodní iniciativa na vypsání referenda, ve kterém by národ vyjádřil konečné plebiscitní rozhodnutí o dohodě a neústavním vyčlenění Kosova a Metochie ze srbského státního, ústavního a zákonného organizmu. Dále, aby tištěná a elektronická média, která mají státní frekvenci, zejména média veřejné služby okamžitě zastavila mediální blokádu a umožnila vyjádření postojů, které se vztahují k dohodě a jejich protagonistům kriticky a argumentovaně. Další národní protest na podporu Kosova a Metochie je plánován na Vidovdan, 28. června tohoto roku.
Ústavní soud skutečně nedodržel zákonem uloženou lhůtu pro vynesení rozhodnutí o ústavnosti dohod, které byly podepsány od začátku roku 2011. Jak se ukázalo, nečinnost Ústavního soudu byla vyvolána požadavkem Ministerstva spravedlnosti, aby rozhodování bylo pozdrženo do té doby, dokud nebude odsouhlasen nový zákon o skutečné autonomii Kosova a Metochie. Už sama tato skutečnost dokazuje, že jde o protiprávní charakter dohody Bělehradu s Prištinou. Stejně tak je zřejmé, že neexistuje právní opodstatnění pro kladné posouzení dohod, ke kterým došlo během let 2011-2013. V souvislosti s tím srbské Ministerstvo spravedlnosti navrhuje v podstatě podvodný trik v podobě naléhavého přijetí zákona, upraveného tak, aby dohodám poskytl legitimitu, a teprve pak, aby Ústavní soud pokračoval s vykonáváním své povinnosti. Tlak na Ústavní soud však nevyvíjí pouze Ministerstvo spravedlnosti: 8. května 2013 prezident Srbska Tomislav Nikolić v rozhovoru pro RTS nedvojsmyslně prohlásil, že „požádal předsedu Sněmovny a Ústavního soudu, aby počkali, než bude uzavřena dohoda s Prištinou a přijat zákon o skutečné autonomii, který z této dohody vzejde, a aby pak posoudili ústavnost tohoto zákona. Demokratická strana Srbska (DSS) Vojislava Koštunice toto prohlášení prezidenta, který od Ústavního soudu žádá, aby odložil posouzení dohod, označila za „otevřené a hrubé zneužití prezidentských pravomocí“, za „protiústavní a protizákonné vměšování se do práce Ústavního soudu“, a dále za „právně nesmyslné, protože přijetí nových zákonů nemůže ovlivňovat posuzování již vydaných aktů“. Příznačné je i to, že na oficiálním webu vlády Srbska dodnes nebyl zveřejněn autentický text tzv. Bruselské dohody (stejně jako ani předchozí Dohody o integrovaném řízení hranic, 2012), tj. Srbům je vnucováno přijetí aktů, jejichž obsah je pečlivě skrýván.
Z verze Bruselské dohody, kterou veřejnost zná jen ze zpravodajských agentur lze zjistit, jak poukazuje srbský akademik Kosta Čavoški, že se na jedné straně nacházejí podpisy zprostředkovatele EU Catherine Ashton a srbského premiéra Ivice Dačića, a na druhé straně podpisy Chatehrine Ashton a Hashima Thaçiho. Hashim Thaçi Dohodu podepsal jako předseda vlády Republiky Kosovo, tedy v právně stejném postavení se srbským premiérem. Není možné realizovat dohodu, která je podepsána jménem vlády samozvaného státu, který z perspektivy Ústavy Srbska a zákonů Republiky Srbska neexistuje. V souladu s tím – Čavoški na toto zvlášť upozorňuje – dohoda je právně neplatná. Duško Čelić, člen srbského právního týmu v delegaci během Vídeňských jednáních (2006) souhlasí s názorem Kosty Čavoškého: „Jednání srbského politického vedení je protiústavní, vykonávání činnosti Ústavního soudu je blokováno, na soud je vyvíjen nátlak.“ Úmyslem vlády je, upozorňuje Čelić, implementace Bruselské dohody, tj. zrušení srbských státních institucí, které mají provést Srbové z Kosova a Metochie, na které se převádí odpovědnost za tento akt.
Ze strany prozápadních srbských médií, která jsou v ohromné většině kontrolována politickým vedením, byla zahájena obsáhlá manipulace veřejným míněním. Například shrnutí zpráv zabývajících se odmítnutím kosmetských Srbů*/ podílet se na realizaci Bruselských dohod, vysílala srbská televize TV 9 (Nový Sad) pod titulem „Kosovari proti uplatnění dohody“ (Kosovari – státní příslušníci Republiky Kosova – pozn. A.F.). Nátlak, lež, skrývání pravdy, propaganda, vydírání a marginalizace oné části srbského národa, která dohodu odmítá, hlavně Srbů ze severu KaM a představitelů SPC**/, kteří se zasazují o ochranu srbské ústavy, dosáhly nejvyššího stupně.
Pro Srby ze severu Kosmetu je používáno vnadidlo v podobě slibů o přílivu „velkých investic“. Srbské společnosti to připomíná něco, co již tady bylo během předvolební kampaně na jaře 2012, kdy se kromě ujišťování o tom, že budou anulovány všechny dohody, které s Prištinou podepsal režim Borise Tadiće, mluvilo o přílivu 100 miliard eur zahraničních investic do Srbska. Investice však nepřišly a zahraniční dluh Srbska prudce vzrostl. Tak například zahraniční dluh Srbska na konci roku 2009 činil 22,8 miliardy eur, koncem roku 2010 23,79 miliardy eur, koncem 2011 – 24,1 miliardy eur a v lednu 2012 - 24,3 miliardy euru, ale již koncem února 2013 dluh dosáhl 26,7 miliard eur neboli 89 % HDP.
Před svoji návštěvou Kosmetu, vicepremiér Vučić prohlásil: „Změna ústavy Srbska bude jednou z podmínek vstupu do EU“. V souvislosti s Bruselskou dohodou podotkl, že implementace dohody je možná i bez některých lidí, a volby se v každém případě budou konat do konce roku 2013.“ Připomeňme, volby dle zákonů Prištiny, které absorbují a rozředí srbské obyvatelstvo v rámci „Republiky Kosova“. Na otázku ohledně pravdivosti tvrzení o přechodu Srbů z Kosmetu z ústavně-právního pořádku Srbska do ústavně-právního pořádku nezávislého Kosova, Vučić odpověděl, že „situace není tak jednoduchá, Srbsko neuznává Kosovo, a Kosovo nezíská členství v OSN…“ Kosta Čavoški oprávněně poznamenává, že EU není otrokářská společnost, nýbrž společenství suverénních a nezávislých států, a Srbsko se dohodou zavazuje, že nebude překážet přistoupení Kosova k Evropské unii. EU nepřijímá do svého složení území, regiony, provincie nebo oblasti. „Jestli řekneme, že samozvaný stát Kosovo je na evropské cestě, současně souhlasíme, že se jedná o suverénní a nezávislý stát.“
Během své návštěvy na severu Kosmetu (okres Leposavić) 12. května Vůčić prohlásil, že se „nikde v dohodě nezmiňuje, že bude respektována ústava Kosova.“ V dohodě však není žádná zmínka o ústavě Srbska, Rezoluci 1244 RB OSN, zákoně a normativních právních aktech Republiky Srbska, stejně jakož není žádná zmínka o návratu 250 tisíc srbských uprchlíků vyhnaných bojovníky UÇK. Namísto toho se v bodě 4 Bruselské dohody uvádí, že Společenství srbských okresů bude zřízeno podle „zákonů Kosova“. V bodě 11 se zmiňují „kosovské zákony“, v bodě 5 „ústřední moc v Prištině“, v bodě 10 „právní rámec Kosova“. Po schůzce Vučić také prohlásil, že došlo k přibližování se postojů s kosmetskými Srby. Vzhledem k tomu, že z jeho strany, jak se dalo očekávat, nedošlo a ani nemohlo dojít k ničemu jinému než „vysvětlení bodů této dohody“, které jsou samy o sobě natolik jasné, situace zůstává v akutní fázi ostrého občanského konfliktu.
Pokud jde o realizaci dohody předseda srbského okresu Štrpce Zvonko Mihajlović na mítinku v Bělehradě popsal model existence Srbů podřízených albánské moci, a vylíčil co prakticky znamená žít podle zákonů „Republiky Kosova“. „My jsme přežili bombardování NATO 1999, březnový pogrom v roce 2004, dodnes nebyly vysvětleny vraždy, zatčení, prodej orgánů, loupení majetku … zůstali jsme žít vedle našich kostelů a klášterů, Svatých Archangelů, Patriarchátu v Peči, Gračanice. Zůstali jsme vedle hrobů našich předků …, ale podobně Židům v době nacistického Německa žijeme v ghettech … jak lze žít bez svobody pohybu, jak žít v neustálém strachu o bezpečnost svých dětí, jak zažívat stejný strach pokaždé když jdou do školy nebo hrát si se svými kamarády a kamarádkami. Jak se každé ráno probouzet s otázkou – nepřišel nový 17. březen?“ ***/
Pro Srby na jih od řeky Ibru, které absorbovala „Republika Kosova“, neexistuje ani demokracie, ani lidská práva. Velká část těchto Srbů již deset let žije ve stovce enkláv v podmínkách nedůstojných pro život člověka – v kovových kontejnerech a stáncích přizpůsobených k bydlení. Srbům je upírána adekvátní lékařská péče, srbské děti často nechodí do školek nebo škol, které s tou či onou výmluvou „prištinské úřady“ neakceptují . Jejich obecný názor na Bruselskou dohodu vyjádřil S. Sekulić, jeden ze Srbů z Gračanice: „Stát nás bohužel předal do rukou kosovských Albánců. Ti za 14 let neprojevili dobrý úmysl a ochotu, abychom zůstali v jejich sousedství. Jeden Albánec mi řekl – „my sníme o tom, kdy přijde ten den, až odejdete“ – a my jsme nyní bohužel připraveni to i udělat.“ Pro Srby na jih od Ibru, se ponižování a izolace ze strany Albánců staly součástí jejich každodennosti. Například v únoru 2013 vyšlo najevo, že „Kosovská lékařská agentura“ již měsíce zdržuje zásobování s léky pro srbské nemocnice navzdory včasnému přijetí prostředků z Bělehradu. V podmínkách přímého ohrožení lidských životů a hrozeb humanitární katastrofy, se vedení nemocnic obrátilo na lidi dobré vůle a mezinárodní veřejnost s prosbou o pomoc. Toto je zřejmý příklad, jak právě v rámci kosovského zákona a pořádku bude vypadat „podpora a financování srbského zdravotnictví a školství ze strany Bělehradu“ – jsou nevyhnutelně odsouzení k odchodu. Současně, začátkem února 2013, Kosovská energetická korporace (KEK) pod hrozbou soudního stíhání uložila Srbům, aby zaplatili dluh od roku 1999 až 2008, který pro srbské rodiny činí od 3,5 až 15 tisíc eur. Albáncům byl dle rozhodnutí KEK starý dluh prominut.
Pro Srby, kteří zůstali ve své rodné srbské zemi, zůstávají pouze dvě východiska – buď postupný zánik v ghettech za ostnatým drátem, nebo boj o svá ústavní práva spolu se severem Kosmetu.
Kosovoonline
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz