Srbové budou odplácet za zhanobení národa
Ljubov Ljulko
Ruské veto v RB OSN na rezoluci o Srebrenici zahájilo „srbské jaro“. Srbové možná podniknou první krok ke sjednocení svých zemí. Parlamentem bylo přijato rozhodnutí o referendu k pravomocem vysokého představitele Nejvyššího soudu a prokuratury Bosny a Hercegoviny na svém území.
Nejde tu o první pokus. Už před čtyřmi roky odradili západní zprostředkovatelé prezidenta Milodara Dodika od takového kroku. Dnes je ale geopolitická situace naprosto jiná, Srbové pochopili, že je Rusko může zachránit. Rozhodnutí parlamentu je krokem k technicky uskutečnitelné nezávislosti.
Bosna a Hercegovina je ve skutečnosti konfederací dvou samostatných států: Federace Bosna a Hercegovina (Bosňáci a Chorvaté) a pravoslavné Republiky srbské. To de facto. De jure je to protektorát Západu, který řídí nejvyšší představitel pro koordinaci stanovisek Daytonských dohod. Je to tedy správce určený USA a jejich spojenci, který má neomezené pravomoci s právem odvolat kteréhokoliv lidmi zvoleného vůdce.
Daytonské dohody nikdy neprošly parlamentem BaH, proto nemají právní sílu. Navíc Srbové začátkem roku 1992 vyhlásili nezávislost Republiky srbské v odpovědi na odchod BaH z Jugoslávie. Bosenští Srbové pak byli v roce 1995 zrazeni Slobodanem Miloševičem, který podepsal Daytonské dohody. Dal tak souhlas k bombardování armády bosenských Srbů, a ti tak byli donuceni vytvořit společný stát se svými protivníky.
Při jednáních nebyl vzat v úvahu ani jeden z požadavků bosenských Srbů, a to rozdělení mnohonárodnostního Sarajeva, přístup k moři a dvacetikilometrový koridor přes Brčko, který dělí Republiku srbskou na část severní s hlavním městem Banja Luka a východní s hlavním městem Pale. Zrada se Miloševičovi vymstila, NATO za tři roky bombardovalo Bělehrad. Sám Miloševič zemřel na lavici obžalovaných Tribunálu RB OSN pro bývalou Jugoslávii. Podle Tribunálu šlo v Srebrenici o genocidu bosenských muslimů.
Západ má stále zato, že Srby dostatečně nezničil. Prezident Milodar Dodik je příliš samostatný a dovolil si jednat s hlavou Gazpromu Millerem o tureckém potoku, proto na něj vytáhli prostřednictvím rezoluce RB OSN genocidu v Srebrenici. Vetem na rezoluci byli obyvatelé nadšeni.
Následné referendum má být protestem proti nátlaku Západu na bosenské Srby, které soudí za „genocidu“. Avšak soud s Bosňáky a Chorvaty za jejich ubíjení Srbů v době občanské války je stále brzděn. Pobuřuje zde nejen nátlak na národnost, ale také znevažování nedávného útoku na srbského předsedu vlády Vučiče v Srebrenici, soudní rozhodnutí o privatizaci majetku v Republice srbské ve prospěch Bosňáků, nárůst extrémismu v Bosně a Hercegovině a pronikání Islámského státu do země se shovívavým postojem úřadů.
Referendum bude na podzim, jeho otázka bude: „Považujete za neústavní a nezákonné zavádění zákonů vysokým představitelem mezinárodního společenství, zejména pak zákona o soudu a prokuratuře Bosny a Hercegoviny a jejich uplatňování na území Republiky Srbské?“
Opozice proti referendu nehlasovala, což hovoří o jednotě národa. EU si referendum nepřeje. Referendum, pokud se uskuteční, způsobí podle šéfky evropské diplomacie Mogheriniové problémy pro další vývoj situace. Začalo se tlačit i na Bělehrad, který je garantem Daytonských dohod. Avšak Dodik už sdělil, že pokud Brusel a Washington zavedou sankce, referendum bude. Uvidí se, zda Dodika zlomí stejně jako Tsiprase.
Srby rozdělili do šesti území, tří náboženství a hovoří ve třech jazycích. V Chorvatsku již není Srbská Krajina, ale je Bela Krajina ve Slovinsku, Kosovská Mitrovice v Kosovu, Pécs v Maďarsku, Banát v Rumunsku a Černá Hora. Ta je pro Srby něco jako Ukrajina pro Rusy. Žijí v ní Srbové pod názvem Černohorci. Patří již do NATO. Premiér Srbska Vučič dosud přesvědčuje Dodika, aby zrušil referendum.
Alexandr Kravčenko, vůdce hnutí „Kosovská fronta“, uvedl: „Především představitelé muslimů v Bosně a Hercegovině chtějí uchvátit celou zemi, a to je možné dosáhnout jen návratem k nejasným hranicím, jaké byly dříve. Pokud se situace ve světě změní, pokud budou muslimové pokračovat v expanzi pod patronací svých islámských a západních ochránců, budou samozřejmě bosenští Srbové vznášet otázku nezávislosti, půjdou cestou k odloučení od Bosny a Hercegoviny.“ Kravčenko řekl, že Vučič není samostatnou osobností. „On zcela závisí na Západu, na EU a Německu. Na rozdíl od Dodika to není samostatný politik. Proto jezdí do Srebrenice, proto dělá určitá prohlášení, proto odsuzuje srbské dobrovolníky, kteří bojovali v Novorosiji, vždy bude jednat tak jak mu nařídí Západ. V tomto smyslu je jeho pozice normální. I tady je přirozená a pochopitelná, protože referendum v Republice Srbské jde proti zájmům Západu a EU.“
Převzato z Pravda.ru
outsidermedia.cz