Smrt velvyslance Lothiana - Italská lekce v Řecku a Africe
18. prosince
Neočekávané a předčasné úmrtí britského velvyslance mar kýze Lothiana je větší ranou než mnoho zápalných a jiných německých pum. Znal jsem Lothiana přes 20 let a byli jsme přáteli - často jsme spolu nesouhlasili - a obzvláště v době mnichovské jsme se několikrát dost rozhodně pohádali, ale vždy jsem věděl, že to, co mi Lothian povídá, je jeho poctivým přesvědčením. No, zkrátka gentleman! Po Mnichově a po 15. březnu, když Hitler způsobem zcela jedinečným celému světu ukázal své ledví, byl Philip Lothian jedním z prvních, kteří pochopili, že oběť, přinesená Československem pro mír a slušnost Evropy a světa, neznamenala mír, nýbrž válku!
Když jsem před několika měsíci byl v Americe, měl jsem s Lothianem několik dlouhých rozhovorů ve Washingtonu i v New Yorku - a tu jsme se dohodli velmi dobře. Vítězství slušných lidí všech národností proti neslušným - to byla naše devisa! Nedávno jsme se sešli v Londýně. Byl unaven, ale plný naděje a odvahy. Dej ti, kamaráde, Pán Bůh lehké odpočinutí!
Tož v Řecku a v Africe! Malinké, slavné Řecko a ohromná, pískem a strdím oplývající Afrika. V Řecku a v Africe dostává Osa injekci. Hlavně jižní Zuhalter Osy, bývalý Signor Mussolini. My Čechoslováci jsme měli s Mussolínim dost těžký chleba. Za předešlé války napsal brožuru o Husovi, byl naším velkým obdivovatelem - a pak začal jeho sestupný vzestup, který končil laciným výprodejem Německu a groteskním vystupňováním stárnoucího ,,ego“. My také nemládneme, ale každý z nás je služebníkem a ne ducem milovaného národa.
Itálie se začíná vracet do normálnosti, t. j. žádné Imperio Romano, nýbrž slunná, milá, kulturními, slušnými, skromnými lidmi obývaná Itálie. I mezi našimi byli někteří, kteří před rokem chtěli pro Mussoliniho přinášet největší politické oběti. Když se ve Francii jednalo o uznání nebo neuznání Československa, byla ražena tato neslušná devisa: Beneš není Mussolinimu přijatelný, proto se má Beneš vzdát! Tahle sázka jim nevyšla a ani jiné podobné sázky nevyjdou. Snad to myslili dobře, ale nebyli dvakrát obratní; musíme být naplněni vánoční laskavostí a zatím jim to odpustit.
Dnes večer je v Londýně klid a já vám přeji dobrou noc, nerušenou protiletadlovými děly a pumami.
Mé vánoční přání je toto: V Československu bude zase dobře! Od Taliánů budeme kupovat Chianti a od Němců budeme mít pokoj!
Jan Masaryk: Volá Londýn , str. 82-83
reprint vydání z roku 1948