Smrdutý protektorátní puch Peroutkova článku nepřebije ani voňavka pana Baldýnského
Tož jsme se zase dočetli v Lidovkách (6.5.2015,str.24 článek Babiš je gentleman), že autor pan Baldýnský naprosto nepochybuje o tom, že text článku Dynamický život, který normální čtenář - a zvláště potomci umučených a popravených nacisty, což jsme například my ve Svazu bojovníků za svobodu - vnímá jako text plný protektorátního aktivismu - je prý jednoznačný JINOTAJ PROTI Hitlerovu kultu. Tak má manželka,která má historii Karlovy univerzity, a já, který mám diplomy University J.E.Purkyně a Komenského univerzity v Bratislavě, bychom je snad podle pana B. měli vrátit nebo roztrhat, protože my to tak nevidíme. Nám se prostě nedaří článku Peroutky vidět "rafinovaný jinotaj". Jsme patrně omezeni na chápání, třeba jsme autisté svého světonázoru nebo jsme "zatíženi bolševismem", jak nám někteří podsouvají (nikdy nikdo z nás nebyl členem strany a oba jsme byli za ancien régime pronásledováni. A máme čisté lustráky, pro seznamisty...)
Zkrátka a dobře, řečeno slovníkem Nejvyššího soudu, článek pana Baldýnského "vyvolává dojem", že všichni - autor je nazývá TAMTI - kdo chápou článek pana Ferdinanda Peroutky jinak, než předepisuje autor, jsou prostě a jednoduše nepoučitelní recidivisté. Zkrátka podle pana Baldýnského jsme my, kdo vidíme v článku věty oslavující šíleného führera jinak, než on jako arbiter elegantiae, jsme jen polovzdělaní prvoplánoví buranové, nicht wahr.
Ovšem článek pana Baldýnského je velmi užitečný. Velmi jednoznačně nastoluje "Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti", jak jsme je zažili za bilakovské normalizace. Pan Baldýnský jako novodobý inkvizitor dopředu určuje, co je a co není rafinovaný jinotaj. Proč jsem připomenul naše potomství s umučenými a popravenými za protektorátu? Právě protože článek v Lidovkách vyvolává dojem, jakoby pan Baldýnský nic nevěděl o podstatě protektorátu. Nevím, z jaké je rodiny, a nevím ani, co jeho rodina prodělala za nacismu. U nás to byl dědeček, zabit gestapem, dva strýcové umučeni v Osvětimi a třetí strýc gilotinován na Pankráci. Jsem přesvědčen, že oni by Peroutkův text vnímali jako protektorátní aktivismus. Už ovšem slyším ryk - jak můžete mluvit za mrtvé? Stejně, a možná s větším pouvoirem, než jako dnes jiní mluví za mrtvé kolaboranty, zrádce nebo sudety. Nikdo ovšem naše odbojáře k životu neprobudí - a tak alespoň ani neslyší urážky prezidenta Beneše a republiky, za kterou položili životy - z per a úst jiných a dalších autorů. Ale zpět k tématu.
Jsem dalek vinit pana redaktora Ferdinanda Peroutku z kolaborantství. Pro nás byl pan Peroutka vždy jakýmsi symbolem vysoce kultivovanéno novináře, který republice například dal dílo Budování státu, v mnoha směrech doposud nepřekonané. Ovšem mám za to, že právě tento jeho článek Dynamický život nepatří k vrcholům jeho tvorby - a nelze jej považovat za nic jiného, než za nešťastný a tragický pokus protektorátního aktivismu o jakýsi nepodařený modus vivendi pro Čechy v uloupené vlasti. A jestliže je pravda, že prý za tento článek šel pan Peroutka do koncentračního tábora, pak gestapácký vyšetřovatel byl mnohem lepší arbiter elegantiae, než pan Baldýnský, když tak "rafinovaný jinotaj" prokoukl ráz naráz.
Inu,gestapáci byli vševědoucí. Otec mi vyprávěl, že když vyslýchali dědečka z matčiny strany, tak gestapák, jakýsi Wolf, starému legionáři při výslechu prohlásil, že zná české dějiny líp, než všichni legionáři. Naučil se to z jejich příručky za šest hodin. Byl to dějepisný génius, kterému holt my polovzdělaní Češi nesaháme ani po kotníky... Taky jinotaj, pane Baldýnský?
Přes to vše musím znovu konstatovat - citovaný článek pana Peroutky zapáchá tak silně protektorátem, že by jej ani tehdy ani dnes naši odbojáři nestrávili. Pokud to pan Baldýnský vidí jinak, jeho brýle mámení asi fungují jinak než ty naše. Ať si svůj pohled má, ale ať jej nevydává za jedině správný a platný.
Jinak se stane novým poučovatelem z ne snad krizového,ale rovnou z "krysového vývoje."
Jiří Jaroš Nickelli,
předseda ČSBS Boskovice, člen výboru ČSOL Brno I