Smést říši zla z povrchu planety

Projev na tajné poradě vedoucích pracovníků zahraničně politických služeb v červnu 1984,Ronald Reagan

9. 3. 2016  

Sešli jsme se, abychom posoudili co nejúčinnější cestu boje s komunismem. Jak dobře víte, všechny dosavadní pokusy zničit bolševickou nákazu končily neúspěšně. Totalitní režim přežil od Října 1917 občanskou válku i hitlerovskou pohromu. Dokonce i Hitler se svou velkolepě vyzbrojenou armádou, která pokořila celou Evropu, na Sovětském svazu pohořel.

Po válce, bez ohledu na hospodářskou blokádu a další naše tvrdé sankce, tempa rozvoje SSSR byly dvakrát vyšší než ve Spojených státech, nemluvě o jiných kapitalistických státech s rozvinutou ekonomikou. Předstihli nás v těžbě nafty a plynu, byli první, kdo vybudovali atomové elektrárny a ledoborce, kdo pronikli do kosmu. První člověk, který se objevil v kosmickém prostoru, byl jejich člověk. Dohnali a předstihli nás v řadě kritických vojenských inovací, dosáhli termojaderné parity s námi, jejich ponorky s jadernými zbraněmi dnem i nocí brázdí nedaleko od našich břehů. Spolu s USA se sovětská říše zla stala velmocí, a pokud jí dovolíme splnit ještě 2 – 3 pětiletky, pak už je žádná síla nezastaví. Naopak, řeč může být o zániku Ameriky a celého svobodného světa.

Nejsem první prezident USA, který pochopil, že vojensky a ekonomickou blokádou Sověty neporazíme. Richard Nixon přede mnou dospěl k závěru: boj, jehož se účastníme, je velká bitva idejí, tady musíme zvítězit nebo zahynout. Také prezident Kennedy přiznal nezbytnost nepřetržitého ideologického útoku na komunismus.

Projekt „Pravda“ – kolosální program demokracie

Základní myšlenky boje s říší zla jsem vyložil ve svém vystoupení ve Westminsterském paláci v Londýně v červnu 1982. Před třemi lety vstoupil v platnost náš projekt „Pravda“. V minulém roce jsme vyhlásili kolosální program demokracie a otevřené diplomacie. Je to platforma s mnoha cíli a s globálním rozměrem a rozmachem. Vytyčili jsme v ní ambiciózní, fantastický, ale reálný úkol – smést komunismus z povrchu planety, odklidit ho na spáleniště dějin.

Abychom však toho dosáhli, je nezbytné pochopit povahu ruských lidí, objasnit, oč se opírá říše zla, co jí dává obrovskou sílu. „Ruská duše“  je pro mnohé záhadná. Naši specialisté, zabývající se Ruskem, nakonec jeho duši odhalili. Základními rysy ruské povahy jsou: pokorná víra v dobrého cara nebo vůdce, prostosrdeční důvěřivost ke slibům všeho druhu, neprotivící se, dlouhodobá trpělivost a stádnost. Náš program počítá s těmito vlastnostmi sovětských lidí. Naši specialisté v ruské problematice poznali, oč se opírá říše zla, a pochopili, co je zapotřebí udělat k vymýcení sovětské nákazy.

Hlavní náš cíl je likvidovat socialismus jako systém a zavést vývoj v zemích východní Evropy a v Sovětském svazu do řečiště kapitalistické ekonomiky. K tomu je ovšem nezbytné dosáhnout toho, aby u nich na všech místech soukromé vlastnictví potlačilo vlastnictví společenské a státní. Kolektivismus a socialistický internacionalismus musí být zaměněny individualismem a kosmopolitismem. Marxistická ideologie musí ustoupit místo ideologii svobodného podnikání.

Třeba rozvrátit a zničit víru sovětských lidí v komunistickou stranu a socialismus, v hrdinskou minulost jejich země a ve světlou komunistickou budoucnost. Lenin je v Rusku uctíván více než Ježíš Kristus. To je špatné. Musíme úporně a seriózně popracovat, aby sovětští lidé přehodnotili své názory a aby na Lenina pohlíželi jako na zločince. KSSS je silná svými základními organizacemi. Je nezbytné odstranit je z podniků, ústavů, škol a především z armády, bezpečnosti, prokuratury, nesmí tam mít žádný vliv. V každém městě i na vesnici je nezbytné zesílit útoky demokratů na stranické funkcionáře, především na tajemníky ÚV, krajských a okresních výborů KSSS. To je vykolejí. Nebudou se zabývat prací, ale budou myslet jen na sebe. Za poslední roky vstoupily do KSSS tisíce našich stoupenců. Mnozí z nich už dokázali začlenit se do centrálních orgánů strany.

Až naši lidé vezmou moc v Rusku do svých rukou, první, co udělají, bude zákaz činnosti KSSS, konfiskace jejího majetku, likvidace prokomunistických mládežnických organizací až do pionýrů. S tím, aby se KSSS již nikdy nezrodila.

Když zničíme komunistickou stranu, poradíme si snadněji i s rozložením „jednotného mohutného Sovětského svazu“ (jak se zpívá v jejich hymně) na množství samostatných republik. Třeba rozmetat všechny státní struktury bolševické strany.

Sovětskou moc je nezbytné zaměnit za prezidentskou nebo parlamentní republiku. Musíme přezkoumat jejich Ústavu a vytvořit takový volební systém, takové zákonodárné a výkonné orgány, do kterých by se dostali naši lidé a do nichž by byl prokomunistickým představitelům vstup ztížen.

Další aspekt našeho boje – sovětská plánovaná ekonomika. Právě ona umožnila bolševikům obstát a zvítězit ve II. světové válce a obnovit národní hospodářství zpustošené válkou. Právě ona umožnila Sovětům udržovat za jejich éry neuvěřitelně nízkou úroveň plateb za bydlení, elektřinu, plyn, bezplatně učit a léčit lidi, nezvyšovat ceny.

Stačí zaměnit v Rusku socialismus divokým trhem, jaký byl na Západě před 200 lety, a uvidíte, věřte mi, že Sovětský svaz se zhroutí jako domeček z karet. Nedávno vědci Harvardské univerzity přišli se zajímavou myšlenkou. Aby privatizace státního vlastnictví v Rusku proběhla bezbolestně, třeba dát každému, zdůrazňuji každému, jakýsi kupón nebo šek na část tohoto vlastnictví. Lidé, kteří prožili válku a pak ještě 2 roky po válce „lístkový systém“, budou pokorně čekat na svou část majetku, aniž by měli tušení, že se stali obětí podvodu.

Polygonem programu zničení říše zla také ČSSR

Historickým cvičištěm, polygonem našeho programu zničení říše zla musí být Východní Evropa. Tady už jsme do celé věci vložili mnoho prostředků. Je načase, aby se nám dostalo odměny. Právě v Polsku, Maďarsku a Československu zahajujeme historický proces převedení zemí od socialismu ke kapitalismu. „Odstřelíme“ tak Varšavskou smlouvu i Radu vzájemné hospodářské pomoci zevnitř. Při útocích na komunismus musíme vytrvale ukazovat světu, především však socialistickým zemím, nejpřitažlivější stránky svobodného světa. Sebevědomě, bez uzardění musíme přesvědčovat lidi o tom, že Amerika je nejdůslednějším ochráncem ideálů svobody a míru, že americký způsob života je ztělesněním všech lidských tužeb.

Současně je nezbytné pohotově reagovat na jakoukoli kritiku směřující na adresu Spojených států. V žádném případě, jak jsme toho žel byli dříve svědky, není přípustné poukazovat na protiklady americké společnosti, bídu značné části obyvatel, která u nás, v USA, skutečně existuje, na ustavičně rostoucí zločinnost, narkomanii a jiné nedostatky a vady, které zaplevelily Spojené státy.

Naše plány jsou impozantní. Budou pro jejich uskutečnění stačit síly a prostředky? Domnívám se, že budou. Vědci Hoovardova institutu „ruských center“ Kolumbijské, Harvardské a jiných univerzit, a také speciálně vytvořených komisí, ukončili řadu unikátních studií týkajících se demontáže socialismu v SSSR. Tyto práce jsou dostatečně podložené, cílevědomé a konkrétní. Abychom je realizovali, reorganizovali jsme a posílili aparáty zahraničněpolitických úřadů USA v mnoha zemích.

V současnosti disponujeme rozsáhlou, široce rozvětvenou sítí našich propagandistických center na celé planetě. Jen Americká informační agentura (USIA) má více než 200 oddělení ve 129 zemích. A pokud jde o úlohu rozhlasu a televize, řeknu otevřeně, v ideologické válce, těžko ji docenit. Čtyřicet našich rozhlasových stanic vysílá nepřetržitě na území SSSR, dnem i nocí v 23 jazycích.

Z pochopitelných důvodů nebudu se dnes zmiňovat o činnosti CIA. Řeknu pouze, že tam máme špičkové profesionální mužstvo. Dobře vědí o svých úkolech, dovedou pracovat. Jim vděčíme za to, že víme, co si po telefonu vyříkávají sovětští vysoce postavení činitelé, o čem píší sovětské noviny, co kdo prohlásil v rozhlase nebo v televizi. Známe náladu obyvatelstva v každém regionu Sovětského svazu. Díky našemu vytrvalému propagandistickému vlivu přibývá v SSSR počet lidí nespokojených s režimem, včetně těch, kdo touží emigrovat ze SSSR. Upřímně řečeno, většina z nich jsou lidé toužící po majetku, ziskuchtivci, podvodníci, kariéristé, lidé dopouštějící se trestných činů, morálně rozložení. Ale jsou i takoví, na které se můžeme spolehnout. Patří k nim ti, kdo byli za drobné přestupky vyloučeni z KSSS, ti, kterým sovětská moc ublížila, někteří z bývalých obětí represí a jejich potomci trpící komplexem odplaty, skrytou zlobou.

Nelitovat prostředků na vytvoření „páté kolony“

V okruhu našeho vlivu jsou také funkcionáři z předního sledu sovětské nomenklatury, ti, kdo se derou k moci. Mezi nimi je řada vedoucích činitelů komunistických stran republik a oblastí, vysokých vojenských velitelů, jsou mezi nimi významní vědci, národní umělci a dokonce i sovětští velvyslanci v zemích Západu.

Zvláštní naději vkládáme do mistrů ruského divadla a filmu, herců, mezi kterými, snadněji než kde jinde, lze najít ty, kdo jsou ochotni přejít tam, kde je tučnější krmě. Jejich vliv na mnohamilionové auditorium je neocenitelný. V náležité chvíli budou bezvýhradně pracovat pro nás.

Chápu, svržení totalitního režimu si vyžádá velké finanční prostředky, včetně velkého množství peněz na zaplacení budoucích vůdců a lidí, které budeme v SSSR potřebovat. Jdeme na to. Už nyní vynakládáme na rozvrácení komunismu více než 10 mld. dolarů ročně. Není to málo. Lépe však, hynou-li ve studené válce naše dolary, než aby v horké válce hynuli tisíce Američanů.

Sověty – to je země hesel. A my jsme tato hesla pro sovětské lidi vymezili. Je to demokracie, otevřenost, pluralismus, dialog. Deklamujíce tato hesla, nepřipouštíme ovšem žádnou komunistickou nákazu!

Pod zástěrkou boje za demokracii budeme usilovat o to, aby naši stoupenci dosáhli na všech stupních budoucí moci pevných pozic. Hlásajíce pluralismus budeme namísto mnoha forem vlastnictví utvrzovat vlastnictví soukromé, namísto systému mnoha stran takový systém, kde z politické arény musí za každou cenu zmizet komunistická strana, a místo mnohokvěté kultury zavedeme masovou kulturu Západu. A dokonce, jakkoli budeme lidská práva deklarovat, nemáme vůbec v úmyslu je hájit. Vyznávajíce toleranci k jakýmkoli ideologiím, nebudeme trpět v žádném případě ideologii komunismu. Budeme od nich požadovat svobodu tisku, ale kategoricky budeme také požadovat, aby svůj tisk osvobodili od leninských idejí.

Velký Američan Henry Ford říkával: kádry rozhodují vše. Toto heslo je důležité i v naší práci. Západ potřebuje kvalifikované sovětology pro svá ideologická centra. A takové kádry je nezbytné připravovat v Sovětech. Nelitovat prostředků. Všichni si musíme uvědomit, že nedosáhneme-li toho, aby k jejich mikrofonům v rozhlase a televizi přišli naši lidé, jsme odsouzeni k nezdaru. Musíme našim lidem v SSSR pomoci také ve vydávání demokratických novin a vytvořit tak neúnosné podmínky pro „Pravdu“ a jiný prokomunistický tisk.

Pošpinit a přepsat historii socialismu

A ještě jeden významný aspekt. Je zapotřebí deheroizovat revoluční a socialistické roky sovětské epochy, přepsat její historii. Musíme dosáhnout toho, aby sovětští lidé nebyli hrdí na Čapajeva, Matrosova, maršála Žukova, ale na admirála Kolčaka, považovaného dosud za krvavého kata, aby byli hrdí na generála Vlasova, zrádce SSSR. Třeba dosáhnout toho, aby uctívali nikoli Hrdinu práce Stachanova, ale znovu se objevivší úspěšné podnikatele.

Bude také nezbytné, až toho dosáhneme, organizovat masová přejmenování měst, ulic, závodů pojmenovaných po hrdinných bojovnících za revoluci, za sovětskou moc, za socialismus, po vynikajících sovětských vojevůdcích, kteří významně přispěli k rozdrcení německých fašistických uchvatitelů.

Snažíme se nasadit svého člověka do kremelské nomenklatury – a ještě lépe do politbyra, odkud by řídil hromadné sdělovací prostředky. Pomůže nám také najít v archivech mnoho zajímavých dokumentů, takové např. jakým je údajná tajná doložka ke „smlouvě Molotov-Ribbentrop“, nebo tzv. Katyňská kauza, vytáhnout na světlo stenografické záznamy týkající se událostí v Koreji, Maďarsku, Československu, Afganistánu. Ten člověk by nám také mohl pomoci najít důkazná svědectví o násilném připojení jednotlivých národů Ruské říše, o obětech Stalinova kultu. Doufám, že dobře chápete, o čem je řeč a také to, jakými metodami bude nutné pracovat. Jak se však říká, cíl ospravedlňuje prostředky.

Zvláštní pozornost musíme věnovat Sovětské armádě. Bude-li jejich televize a jejich tisk vytrvale pranýřovat neschopnost a zkorumpovanost generálů, pitky a týrání vojáků důstojníky, budou-li filmy a televize neustále a s patřičným zveličením poukazovat na neúnosné poměry v kasárnách, pak v případě, že vojákům poručí rozehnat demonstranty, lid se od takové armády odvrátí.

Po Rusku přijde na řadu Čína

Jsou před námi velké věci. Náš program počítá s 20 lety. Naše rozhodnost může však naše vítězství přiblížit. Dosáhneme nakonec toho, aby se Varšavská smlouva zhroutila, aby země Východní Evropy svrhly jho totalitarismu, a aby se obě Německa co nejdříve sjednotila. Sovětské impérium se rozloží na množství nemohoucích států s neschopnými, ale samolibými vůdci. Válka o suverenitu, rozepře o hranice, rozdělování vojenské techniky a loďstva, o kosmodrom Bajkonur, o sporná území nevyhnutelně povedou ke krvavým srážkám. Dojde k vleklým požárům mezi národy bývalého Sovětského svazu a my s NATO je budeme hasit, neboť místo současné mohutné, skvěle vyzbrojené prokomunistické ideologické Sovětské armády zůstanou na kolosálním území Sovětského svazu jen slabé vojenské jednotky, jež se okamžitě rozutekou při prvních výstřelech Turecka, Iránu a dalších sousedních zemí, jež si budou přát přiživit se na situaci.

A to nejdůležitější: až Západ rozdrtí říši zla, otevře se mu konečně přístup k mimořádně bohatým surovinovým zdrojům a k laciné pracovní síle Sovětského svazu. Nezaměstnanost, bída, nouze, vysoká úmrtnost, vymírání národů přinutí Rusy i další národy SSSR pozbýt svou hrdost, pokořit se. Pro kus chleba budou dělat vše, co jim přikáže západní civilizace. S pádem Sovětského impéria vážným naším protivníkem zůstane pouze Čína. K ní, doufám, se vrátíme, jakmile se vyrovnáme s Ruskem. Bůh nám pomáhej!

Pramen: Советская Россия № 133(14081) 27 ноября 2014 года

Překlad: J. K. (zvýrazněný text a mezititulky redakce)