Slovo úvodem
V následujícím textu, který najdete na internetu zadáním hesla Slezsko a Slezané, se můžete, vážení čtenáři, seznámit s dnešní podvratnou činností, zřejmě, jak vyplývá z níže uvedeného, tzv. slezských Němců.
Nezapomínejme však historické události, které s tím souvisí. Československo se „rozpadlo“ na Českou republiku a Slovenskou republiku, v hrozných křečích zanikl i Sovětský svaz, v krvavých bojích zahynula Jugoslávie. Jen Německo se ještě před těmito událostmi sjednotilo, a to přes určitý odpor Anglie a Francie, ale s pomocí M. Gorbačova. Později se tento pán stal „čestným Němcem“. Sjednocené Německo nám tedy nadělil M. Gorbačov. Jsme přesvědčeni, že německý nově vzniklý rostoucí budulínek měl vliv na rozpad ČSFR, silně napomohl k válečnému vyhrocení situace na Balkáně. Dnes již toto „velké Německo“, především jeho určité kruhy, tedy již nemusí popichovat Slováky proti Čechům a naopak a tak štve, jak jsme přesvědčeni, nejen Moravany proti Čechům, ale i Slezany proti Moravanům. Ale ani to nestačí. Jde o mnohem více, především o zrod nové národnostní skupiny Slezanů. Tyto je třeba postavit proti Polákům a tak zeslabit i Polsko.
Byli bychom rádi, kdybychom se mýlili, ale činnost tzv. sudetských Němců spíše potvrzuje, že tomu tak není. Velká hra je rozehrána a na nás je, abychom sledovali, jak se bude vyvíjet. Můžeme však k tomuto skutečně jen přihlížet? Nikoliv! Do této hry, v níž se hraje o náš stát, národ, musíme ve vlastním zájmu vstoupit a odrazit snahy o nový Drang nach Osten, ať již mají jakoukoliv formu.
A nyní, vážení čtenáři, mějte trochu trpělivosti a seznamte se s následujícími početnými řádkami, vypocenými nějakým „vlasteneckým Slezanem“, ale přesto příznačnými pro řadu dalších. Budete odměněni nejen hezkými pohádkami o dobrém „strejdovi“ Henleinovi.
***
„Do roku 1918 Rakouské Slezsko, potom České Slezsko. V letech 1918 – 1945 také jako Sudetské Slezsko.
Mylně a hanlivě se uvádí jako
„Zemně moravskoslezská“ – Severomoravský kraj – „Moravskoslezský kraj – „Moravské Slezsko“ – „Moravskoslezsko“ – „Severní Morava“ – moravsko-rakouské Slezsko, nebo dokonce jako celek – „Morava“.
Kudy vedla zemská hranice mezi Bohemii, Moravskou markou a Slezskem? Velice těžká otázka, ale i do této části historie se dá s nějakou toleranci + - nějaký ten metr nahlédnout. Je zřejmé, že do nástupu Habsburků na trůn, ke Slezsku naleželo okolí Varnsdorfu, Rumburku, Frýdlantsko, Broumovsko atd.! Na Moravě se tzv. hraniční bod nachází někde v prostoru tzv. moravského (pro Slezana záhadného) města – Moravské Třebové; Svitav. Slezská zemská hranice následně pokračovala k hraničnímu městu Olomouci, odtud směrem k Helfštynu (slezskému hradu), hraničnímu městu Hranicím na Moravě, Valašskému Meziříčí – Vsetín (?), a následně k Horním Uhrům – Slovensku. Po dlouhodobém badání, jsem se přiklonil k tezi, že i za vlády Habsburků byla Slezsku zemská hranice garantovaná, ale tzv. slovanský živel (obzvláště polský) v některých oblastech utvořil mylnou národnostní geografickou mapu. Prvotním a vážným pokusem jak ukrást Slezsko využila Masarykova republika a následně Slezsko zmoravizovali i komunisti.
Německé Slezsko a národností
Většinovou vrstvou obyvatel Slezska tvořili Němci a byli zastoupení ve všech oblastech. Wassrpoloci – (Němci, Poláci a Němci) přebývají v oblasti Ostravska a Jičínska, a Poláci na Těšínsku. Zajímavostí je, že z řad Wassrpoláků se uměle a nepřirozeně formují Laši a Moravci.
Po smrti Přemysla Otakara II. bylo odňato Čechům a českým stavům území, která násilím odňal Otakar říší římskoněmecké i svým sousedům. A tak, se opět navrací některé země před i za Dunajem k původním vlastníkům. Od tohoto času si Morava (ač paradoxně vazalská země), ústy českých historiků dnes, činí neprávem nárok na zemi Slezskou, tj. území za řekou Moravou a Bečvou (krajina, od hraničního města – Hranice na Moravě aj.)! To se to dnes zdůvodňuje a argumentuje, když tu není původní obyvatelstvo; původní obyvatelstvo je vyhnáno, ale zůstal tu ještě vidící a slyšící „Poslední Slezan“!
Bedřich II., král pruský (1740-1786), vystoupil s nárokem na část Slezska. Jednalo se především:
o vyvlastněný majetek rodů Hohenzollernského Habsburky, o načítané příkoří Slezanů v době před a po bělohorské době, o hrůzách a újmách z následků třicetileté války – až dosud
Pruský král Fridrich II. se opíral o nároky a staré dědické smlouvy mezi Hohenzollerny a některými piastovskými knížaty, které Habsburkové z titulu lenních pánů Slezska neuznávali a bránili tak Hohenzollernům se stát pány svého majetku v části Slezska. Fridrich II. znovu nabídl Marii Terezii za navrácení sporných části Slezska pomoc i proti nárokům bavorského Karla Albrechta.
Neúspěch diplomatických jednání vyústil v ozbrojený konflikt.
16. prosince 1740 vstoupilo 20 tisíc mužů Fridricha II. do Slezska u Grünperku a Kožichova, kde bylo sotva 7 tisíc císařských, a to v poslední chvíli sem poslaných. Bylo obsazeno dolní a střední Slezsko. Vratislav, která si předtím vymohla na Vídni být bez posádky (jedno z mnoha privilegií), vítala Fridricha II. s jásotem a prokazovala mu poctu jako svému pánu. Generál Brown ustoupil z Horního Slezska. Fridrich II. obsadil Krnov.
18. XII. 1740 obsadila pruská vojská Slezsko, vojsko bylo přijato s jásotem a ulehčením.
Vše rozhodla bitva u Molvice – Mollwitz, 10. dubna 1741 byla císařská armáda poražená.
Ještě dnes (po staletích) je král Fridrich II. Veliký Slezany považován za ochránce státnosti a privilegií Slezanů.
V roce 1849 – 1850 bylo Rakouské Slezsko prohlášeno za samostatnou zemi rakouské monarchie, Opava se stala sídlem slezského místodržitelství a zemské vlády a od r.1862 také parlamentu (Slezského zemského sněmu
„Odsunem slezských Němců přišel kraj po válce zároveň o velké slezské patrioty, kteří by dnes nedali na Slezsko dopustit“, (Hans Korbel, předseda opavského Slezsko – německého spolku).
Jen na vysvětlenou, Slezsko hraničí s Moravou už na řece Moravě a Bečvě.
Vyhnáním Němců ze svých domovů a obsazením slezských Sudet národnostní směsicí byla tak devastující? Ano?
A jaká byla vlastně jejich historie …?
Pojmenování sudetští Němci se objevilo jakožto souhrnné pojmenování pro Němce z českých zemí, kteří nejpozději od konce roku 1918 sdíleli společný osud a přes všechny etnické či zemské odlišnosti se u nich vytvořila během určité doby (staletí) společná identita. Sudetoněmecké zdroje uvádějí, že prvním, kdo použil slovní obrat "sudetský Němec" byl roku 1903 publicista a politik Franz Jesser.
Národnostní skladba obyvatel Slezska i pohoří Sudet byla po staletích kompaktní vrstvou obyvatel hlásicích se k národnosti německé
4. VII. 1927 byl v Československu vydán organizační zákon – č. 125/1927 Sb., ke dni vstupu zákona v platnosti od 1. ledna 1928. Nezávislá země Slezanů byla sloučena s Moravou do jednoho správního území s názvem „Země Moravskoslezská“. V lednu 1928 se hlavní město Českého Slezska – Opava – stává statutárním městem.
Zrušeni Českého Slezska zmobilizovalo Slezany do jednotného postupu. Na politickém spektru republiky se objevuje sudetský Němec Konrad Henlein. Henlein byl vedoucím činitelem politické strany „Sudetendeutsche Heimatfront“, historiky nazýván také jako „Poločech“.
Konrad Henlein se projevuje jako umírněný, dosvědčuje to rozhovor pro noviny. V debatě s deníkem Večer 6. října 1934 odsuzoval Henlein tvrdě fašismus, nacismus, bezbřehý liberalismus, … a dokonce se zasazoval se za jednotu československého státu; prosazoval právo na sebeurčení a zájmy sudetských Němců ve zrušeném Českém Slezsku; a není pravdou, že byl od počátku prodlouženou rukou Hitlera.
Henlajn: „ten, kdo poruší loajalitu ve vztahu k státu, nebo u koho se zjistí, že spolupracuje s cizí organizací proti zájmu státu, bude nemilosrdně vyloučen… je nesmyslné myslet si, že samospráva by znamenala sudetoněmecký parlament či něco jemu podobného”.
Henlein přetransformoval stranu na „Sudetendeutsche Partei“ (SdP) a v parlamentních volbách v roce 1935 se stala SdP nejsilnější politickou stranou v celém Československu. Přesto, vítěz nebyl přizván do vlády.
Začátkem roku 1936 započal Henlein měnit tón svých politických projevů – nejdříve vypustil své výhrady proti německému nacionálnímu socialismu. Od dob SdP, která se přiklonila k nacismu, se datuje česká tendence kolektivního spojování sudetských Němců s nacismem, hitlerismem a agresivním velkoněmectvím.
Po obsazení zbytku českých zemí v březnu 1939 nacistickým Německem se Češi dostali do pozice druhořadého obyvatelstva říše;
Jen malá část Slezska, území o rozloze 445 km², okres Frýdek mírně okleštěný polským záborem, zůstal po Mnichovu součásti Česko-Slovenské republiky a pak Protektorátu Böhmen und Mähren, tak se uvádí. Ve skutečnosti do toho není započítáno Ostravsko, Jičínsko atd.
Je zrušen název „Země moravskoslezská“ a zaměněn za „SUDETEN GAU“ – Region Opava. Zemské hejtmanství Sudetenland (neúspěšně vyhlášené roku 1918), vzniklá až teď, na části záboru po mnichovské dohodě.
Edvard Beneš – navrhl v prosinci 1942 v dopise předáku demokratických sudetských Němců Wenzelu Jakschovi v londýnském exilu odstranění, používání slova „sudetský“. „Slovo sudetský, Sudetenland, Sudeťák bude navždy v českých zemích spojeno s nacistickým zvířectvím na nás Češích i na demokratických Němcích prováděným v osudné krizi před a po roce 1938. …“, tvrdí Beneš.
Krutosti páchané nacisty vykopaly mezi Čechy a Němci propast, přičemž se stupňujícím se terorem šla ruku v ruce touha po definitivním vyřešení česko-německých sporů. Exilový prezident ČSR Edvard Beneš začal během války připravovat odsunutí německého obyvatelstva z českých zemí, které také bylo na konci války nekompromisně uskutečněno.
Následovalo vyhnání
– rozhodnutím vlády z 15. květnu 1945 byla zřízena expozitura Moravskoslezského zemského národního výboru v Brně se sídlem v Moravské Ostravě.
– 22. května 1945 vešla v platnost vyhláška, jež hovoří o nepřípustnosti užívání pojmu Sudety: „Název – Sudety“ je nepřípustný!
– poválečná doba se prolínala s řešením hospodářských problémů a s vyháněním spojeným s excesy – od května až do srpna 1945.
– odsun německého obyvatelstva probíhá od 28. ledna 1946 do 27. listopadu 1946, ruku v ruce s politickým bojem o moc.
– po vyhnání Němců, dochází k okamžitému historickému gumování Slezska. Hory, řeky, obce, města dostávají český název, např. Gräfenberk – Jeseník; Cukmantl – Zlaté Hory; Altvater – Praděd; Koenigsberg – Klímkovice…
– na Opavsko, Bruntálsko, Krnovsko, Jesenicko, Jičínsko odkud bylo původní německé obyvatelstvo po válce odsunuto, přijíždějí dosídlenci z vnitrozemí (volyňští Češí, Češí, Slováci, Poláci, Řeci, Cigáni, Ukrajinci atd. atd.). Noví Slezané si zde zcela nezvykli, nezakořenili a nepřijali dlouholetou kulturu k této nové – jím dané zemi, nezískali lásku – hrdost k Slezsku, ale co hlavně – nepřevzali historii Slezska.
– komunistický režimem opět do názvu Slezska zakomponoval Moravu! Vedoucí síle tj. komunistům, se podařilo připravit nové správní členění a to od 1. ledna 1949. Došlo totiž, ke zrušení zemského uspořádání a byly vytvořeny kraje. Území stávající slezské expozitury bylo rozděleno mezi kraje Olomoucký a Ostravský, opět, nebylá respektována bývalá hranice zemská.
– pojem „Země Slezské“ – má byt po odsunu Němců minulosti!
– prvního ledna 1949 má zmizet pojem Slezsko a to – po tisícileté existenci!
– pro nově příchozí „Slezany“, má byt zemi zemí bez kořenů!
– z úst politiků, medií se kanou polopravdy, lži a začalo se dokonce tvrdit a dodnes se uvádí nehoráznosti, že města Bruntál, Krnov, Frýdek, Těšín a Opava, Jičín, Štramberk, Šternberk, Úsov, Rýmařov atd. se nalézají na severní Moravě a tajemný Praděd – Altvater je dokonce nejvyšší horou Moravy?!
– „Slezská vlasti půda svatá“ – tak, tato tzv. hymna, je ukolébavkou čechismu a je vnucenou náplasti lidem bez kořenů.
– komunistická propaganda, pod ochranou Sovětského svazu zapracovala do slovního spojení „Sudetského Němce“ také „nacisté“ a „revanšisté“.
– 9. dubna 1960 zákon o reorganizaci územní správy. Podle něj se počet krajů výrazně snížil, na území Moravy a Slezska vznikly dva celky Severomoravský a Jihomoravský kraj; opět, nebylá respektována bývalá hranice zemská.
– Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky považuje zrušení Země moravskoslezské od 1. ledna 1949 v rámci nového územně správního uspořádání za akt nespravedlivý… atd. (9. května 1990).
– po klíčové revoluci 1989 se až podnes poměry v používání výrazu sudetský a jeho odvozenin příliš nezměnilo, rovněž v právech slezských a Slezanů.
– v září 1990 je předána předsedkyni ČNR Dagmar Burešové petice občanů požadující rehabilitaci Země moravskoslezské, podepsalo 630 000 osob. Opět je to smeteno do koše.
– dnes je hlavním oponentem české strany Sudetoněmecký Landsmanšaft, krajanské sdružení z řad vyhnaných slezských – sudetských Němců, se sídlem v Praze (?).
Moravu a Slezsko, aneb pochybný spolek? 20. V. 1968 byla v hotelu Internacionál za účasti asi 300 osob založena Společnost pro Moravu a Slezsko. Byla schválena Moravskoslezská deklarace a má byt konečně řešena otázka Slezska i Moravy!
28. května 1968 se sešli v Brně moravsko – slezského veřejného života, aby se poradily na postupu, z něhož by byl patrný nesouhlas s tím, že by o státoprávním uspořádání mnělo byt rozhodnuto bez slyšení Moravy a Slezska. Shromáždění ustanovilo Společnost pro Moravu a Slezsko a přijalo rezoluci pro jednání tří celků, aby se tak respektovala prastará tradice, bral zřetel k specifickým rysům a potřebám – a uskutečnila samosprávu. Jednání zdůraznilo, že demokratizační proces našeho zřízení nelze úspěšně uskutečňovat, jestliže se porušují zásady demokracie. Příklad: „… občané se budou cítit samy svými pány a nebudou pociťovat nadvládu vrchnosti. Budou – li rozhodování špatné, mohou vinit jen sami sebe“. …
4. diskriminace Moravy a Slezska jako zdroje nedůvěry k pražskému centralismu. … „Prostředky z Moravy plynuly a plynou přímou cestou do Prahy, kde se teprve rozhodlo a rozhoduje o tom, kolik se jich na Moravu vrátí. Navíc o nejvýznamnějších moravsko-slezských záležitostech se rozhodovalo a rozhoduje se značnou necitlivosti v Praze“. … Ačkoliv průmyslová výroba obou moravských krajů (např. v roce 1966) činila 32,6% a podíl na hrubém důchodu 34,9% (při necelých 26% obyvatelstva ČSSR), podílely se oba tyto kraje na průmyslových investicích pouze 27,2%“.
…„ – Na severní Moravě (zejména ve Slezsku) se zredukoval lehký průmysl a tzv. preference Ostravy nedostalo spíše charakter rozvoje „zlatokopeckého města“, než smysluplné koncepce tvorby trvalých dobrých životních podmínek jejích obyvatel, což se zvlášť negativně projeví při nynějším odklonu od železné a uhelné politiky“. …„Rudé právo odmítá dosud uveřejňovat příspěvky s kladným postojem k samostatnému postavení Moravy a Slezska v příštím státoprávním uspořádání, ani nepřipouští polemiku s články zahrocenými proti Moravě a Slezsku, jimž naopak poskytuje dostatek prostoru. Centrální pražské redakce jiných denníků se do současné doby neprojevily podstatně lépe. Obdobně se chová pražský rozhlas a televize“. (Trojdílné uspořádání státu. Návrh na rovnoprávné postavení Moravy a Slezska. INDEX srpen 1968).
…a vyšumělo to do prázdna! Zradili nás vůdci Moravy a Slezska? Národní a osvobozenecký proces zhatila komunistická ideologie a okupační vojsko spřátelených armád.
Nejblíže se Slezsko, přiblížilo k vytouženým národnostním požadavkům, až po klíčové revoluci v roce 1998, a právu tzv. státoprávního „trojdílného uspořádání státu“. Tehdy nás noví a falešní vůdcové zradili (…!), a to nejvíce tím, že „Slezanům vzali naději“, a …!
Morava a Slezsko? „Díky Tobě Bože, že jsi nedopustil takého spojení; a když do budoucna se bude rokovat na toto téma, tak velkou opatrnost z Moravana měj, o Slezane, neb – ne jedenkráte se stalo, že nedodrželi – k čemu se zavázali předem!“ …Dnes je opravdu všechno možné?
Dnes se nekompromisně projevuje čechismus v potlačování geografické své-patřičnosti a národní identitě Slezanů, nikdy se této nadvlády nevzdá dobrovolně. Nikdy!?? Tak …
Dnes se Slezan musí podřídit a poddat čechismu? Doba nejistoty, nezaměstnanost, sociální i morální nemorálnost nutí mne i příslušníky slezské národnosti k přežití. Za účinné podpory veřejnoprávních medii se daří opět utvářet stav jednonárodní – tj. rezignační k Česku a připouští se dokonce i – moravský čechismus.
Dnes se instaluje Slezanům (jako i dříve v minulosti), že jejich vlast není Slezsko – ale Česko? Platí snad (opět) marťanský zákon: „jsi Marťan a tak se podle toho chovej“?
Dnes, je mnoho příčin slezského bolestného stavu (21. století) a všechny pocházejí z Prahy, je to pragocentrismus a neuvěřitelně se devastující morálka.
Dnes je statní sektor přebujelý, neefektivní a plýtvající „Moloch“. Okamžitým vyhozením 2/3 byrokratických úředníků se nic nepokazí, výsledný efekt bude stejný! A paradoxně vyzní šetřit, šetřit a sám si ládovat kapsy?
Dnes je paradoxem, že Tě mohou učinit bezdomovcem i Tebou zvoleni zastupitelé, a to tehdy, když Ti prodaji byt, ve kterém bydlíš po desetiletí…?!...
Dnes se to potom vládne, když z titulu své moci „rozděl a panuj“ přežívajícímu se lidů podsouvají marťanské názory, pravidla i historie. Možná je to tím, že občané jsou ovlivňování tzv. zaručeně nejnovějšími statistickými údaji, tím se podsouvá občanu, že je stalé nižší a nižší počet osob hlásících se k slezské národnosti, viz výsledky nedávného sčítání lidu. „My ve Slezsku velmi dobře víme a poučili jsme se z toho, jak jste se k nám Slezanům chovali a anektovali jste naše Slezsko v minulosti, a činíte tak doposud. Vždy to dopadlo katastrofálně, i v minulosti velmi spořivá centrální vláda ve Vídni musela zasáhnout a pravomoc navrátit zpět Slezanům do Opavy. V současnosti tomu není jinak, stačí se podívat na historickou OPAVU (a jiné města), co udělal tzv. Severomoravský, Ostravský, Moravskoslezský kraj pod nadvládou moravizmu s tímto historickým skvostem.?
Dnes se ptám: Opavo, překrásná OPAVO, kde se nachází úcta k Tobě, k Tvým památkám, k Tvé posvátné tradici a Tvé nekonečné historií? Ví to vůbec dnešní Slezan? Dnes je všude jen „závist“, nejhorší vlastnost lidstva a lidé si nezávidí pouze peníze, ale i úspěšné schopnosti – bližního svého.!
Dnes, Tě Slezané doba nejistoty a krize odvádí od opravdové historie Slezska a plíživě Ti vnucuje novou historii. Nevnímáš to proto, že máš mnoho problémů a povinnosti (hledáš práci, hledáš lékaře, žádáš o podporu, hledáš nájem atd.) a zatím Ti ONI pronajmou, změnění, prodaji a zašantročí tvoji vlast a jen ztěží se vše navrátí do původní podoby.
Dnes, v roce 2001 byla přijata precedenční zákonná norma, od klíčové revoluce poprvé, definující postavení příslušníků jednotlivých národností v České republice…: „Příslušníkem národnostní menšiny je občan České republiky, který se hlásí k jiné, než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti.“ V rozpravě jsou následně nekompromisně odmítnuty pozměňovací návrhy národní identity, zájmů Slezska a Slezanů. Situace dosáhla vrcholů? Česko konečně ovládlo střed Evropy? A co Ty Slezané, vyhovuje Ti to?
Dnes tě má jakákoliv rýpnuti čechismu, moravizmu k otázce Slezska paralyzovat, a odvést od hlavní národnostní podstaty. A navíc: co je zbožným přáním Čechů? Aby se Slezan stal Čechem – anebo alespoň Moravanem!
Dnes České Slezsko už není; Češí se ho vzdali v letech 1927 – 1928 když si ho zrušily, zůstalo opět SLEZSKO – tj. bývalé – „Vévodství Horní a Dolní Slezsko“ a tuto zemi nelze Slezanům ukrást!
Dnes děkuji Bohu, že Slezsko znovu ožívá, jako ten bájný Fénix. Když se nepodařilo komunistům vymazat Slezsko, tak se to s pomocí BOŽÍ už nepodaří nikomu! A o tom jsem přesvědčen.!
Dnes je podstatou Slezana už to, že je Slezanem, má svoji HISTORIJI a má svoji historickou vlast, je to více než si kdo myslí; tak si toho vážím, za tím si stojím a nikoho se neprosím o to, co je Moje (Naše), …
Dnes Slezsko nutně potřebuje vlasteneckého politika, který se nedá podplatit ani zastrašit. Jsem přesvědčen o tom, že žije mezi námi. Každý člověk má ve svém životě svoje Božské poslání a to poslání, které musí naplnit než zemře; a Slezsko nutně potřebuje sjednotitele a „politického lidra“ tj. ochránce zájmů a práv Slezanů (landfrýda)! Historie to také potvrdila. Žádného dona Quijote de la Machu – bojovníka s větrnými mlýny, ale opravdového biblického „DAVIDA“ – sjednotitele Slezanů.
Pevně věřím, že v krátké době se na politickém spektru objeví politik i politická strana, hájící zájmy Slezanů. Jsem o tom pevně přesvědčen, protože, mi i mému Slezsku chybí.
Znamená to jediné – „demokracie není, ani nebyla!“ A kdy bude? Tak, to se neví. Až bude opravdová demokracie, tak v Opavě bude soustředěna veškerá centrální zemská moc; a pro to – tzv. Česko, se zde budou rekrutovat slezští poslanci, zástupci historické zemně Slezanů od řeky Moravy a Bečvy – k Těšínu, Opavě a Vidnavě.
Dnes nevěřím historikům! Nevěřím proto, že stále zamlžují dějiny!
Dnes může vzejit fundovaný návrh zákona sloužící Slezanům jedině z Opavského slezského parlamentu a to ještě, skrze demokratický zvoleného Slezana. V českém parlamentu musí mít právo „veta“ Slezan vždy, pokud by zákon poškozoval zájmy slezských obyvatel a zemi Slezskou! A tak tomu není?
V minulosti Slezan nezhynul a ani dnes tomu není jinak, Slezan a národ Slezanů nezanikne! Slezsko nezanikne do té doby, dokud zde budu živ byt; byť, bych, byl – posledním Slezanem! Bratrem srdečným mi je Slezan polský a Slezan německý. A Slezanem jsem proto, že národ, národnost i historii nelze nikomu odňat ani vnutit! A žáden argumenty není tak důležitý jako tento: řeka ODRA s přítoky je země Slezanů! Toto je hlavní jediný můj argument! Nepodstatné jsou všeliké mapy či kraje s té, čí oné doby, Odra a povodí = SLEZSKO a tuhle zemi nelze ukrást, ale znovu povznést! Paradoxem dneška je, že zájmy a potřeby Slezska a Slezanů nenaleznu v žádných stanovách, či kandidátkách současné politické scény…
Vážený čitateli, v tomto zkráceném historickém souboru, chtěl jsem Ti přiblížit počáteční slavné dějiny Slezska – „Wasr-Slezanů“. Mohl ses povrchně seznámit s dějinami Slezska, nezotročené země „Svaté říše římskoněmecké“.
Dějiny Slezanů jsou pro mne odtajněny a je rovněž prolomeno slezsko-německé národnostní tabu, dlouholeté komunistické dějinné embargo; takřka, stoletá nepřejícnost sousedů, křivd, bezpráví i radosti.
Slezané svou kulturou i mentalitou byli vždy originálními a tento trend si udrželi i pod nadvládou různých presidentů; Breslau, Sudety a Odra jsou symbolem Slezanů – zrcadlem spravedlnosti.
Jestliže, ses seznámil s touto webovou stránkou, zcela jistě si uvědomíš, že Slezsko má a splňuje všechny atributy státnosti. Slezsko vzkřísilo moje národní povědomí a k posvátné zemi obnovilo moji lásku i oddaného ducha.“
(Výňatky z internetového textu)
Připravil dr. O. Tuleškov
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz