Síly pravdolásky ochably, kádry došly, plány se příliš nedaří

Autor: Adam B. Bartoš | Publikováno: 20.1.2011 | Rubrika: Zamyšlení, Euportal

Síly pravdolásky ochably, kádry došly, plány se příliš nedaří. Nejvyšší čas zavolat pomoc zvenčí. Nejvyšší čas založit v Praze americký think-tank.

Také vám přijde divné, s jakou vehemencí Karel Schwarzenberg tvrdí, že v Česku chybí pořádný nezávislý americký think-tank? Krom toho, že jde o protimluv (bude-li americký, jistě nebude v českých poměrech nezávislý), je totiž zvláštní, jak síly pravdy a lásky o něco takového usilují už řadu let.

Začal s tím už neúspěšný kandidát na prezidenta Jan Švejnar, který americký think-tank sliboval v „předvolební“ prezidentské kampani. Když poté ve volbě neuspěl, tvrdil, že všechny své síly alespoň soustředí právě na založení „nezávislé“ mozkovny, na jejíž provoz měli přispět bohatí sponzoři.

„Jsem ochoten promluvit s co největší skupinou lidí, kteří jsou jednak majetní a jednak mají rozhled… takoví jakože čeští Rockefelleři (sic!),“ říkal tehdy na jaře 2008 exponent rockefellerovských zájmů, toho času s nadějemi vyslaný do Česka, aby ztečí dobyl Pražský hrad.

Když jsem o rok později napsal, že se Švejnarovi jeho záměr nedaří a peníze na provoz podobného centra dosud nesehnal, zlobil se na mne jeho tehdejší mluvčí Daniel Herman, který mi tuto informaci potvrzoval, že jsem prý pana profesora v ironickém textu záměrně zesměšnil. Nezesměšnil, zesměšnil se sám, když velkohubě prohlašoval, že Česko potřebuje think-tank a on bude ten, kdo ho naší zemi dá. Nakonec se mu nepodařilo ani to.

Už tehdy jsem poukazoval na to, že v České republice nejsme co se think-tanků týče nijak zaostalí, jak by si experti za velkou louží (nebo snad velkou lóží?) mohli myslet, a že řada kvalitních think-tanků tu už dávno funguje. Klausovo Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP), Liberální institut, Langerovo CEVRO, Kožušníkův eStat, mezi konzervativní pravicí a pravdoláskou rozkročený Občanský institut. Levice má Masarykovu demokratickou akademii. Dokonce i příznivci exprezidenta Havla si přijdou na své – zmíněný Švejnar už přece dávno sám jeden think-tank založil (CERGE), Havlovi vždy blízké bylo i Sdružení Lípa. A Rockefeller sám, Švejnarem tak vzývaný, tu má dokonce pobočku Council for Foreign Relations, kterou vede Jiří Dienstbier starší. Na desetimilionový stát je to myslím bohatě.

Nemyslí si to ale Karel Schwarzenberg, který štafetu úsilí o založení „skutečně nezávislého amerického“ myšlenkového centra po Švejnarovi převzal a opatrně ji pouští do médií. Nejprve si nad neexistencí něčeho takového pouze posteskl, později, v listopadu, své stesky doplnil rozvinutějšími úvahami a podrobnějšími informacemi o svém záměru, z čehož Lidové noviny pohotově vytvořily ´otvírák´ a problematice věnovaly první dvě stránky vydání.

Podrobně referovaly o tom, kterak kníže usilovně po Praze hledá místo, které by nějakému z amerických prestižních think-tanků mohl nabídnout pro jeho pobočku. A také, že – ejhle, jaká to náhoda – o vznik think-tanku usiluje také jeho obchodní partner a přítel, finančník Zdeněk Bakala – a že by se tudíž oba projekty mohly spojit.

Mohli jsme se také dozvědět, že Česko je v oblasti diskuzí o zahraniční politice slovy světoobčana Schwarzenberga „poněkud provinční“ a „že se s tím musí něco udělat“.

Vposledku jsme se pak dočetli, že Schwarzenberg skutečně nelení a v USA už jednal se zástupci (spíše republikánsky orientovaného) think-tanku American Enterprise Institute, stejně jako se zástupci Brookings Institut (které má zase blížeji k demokratům) a údajně neutrálního Aspen Institute. I to, že za českou pobočku některého z nich lobbuje bývalá americká ministryně v zahraničí a v Česku pro svůj česko-židovský původ vzývaná Madeleine Albrightová.

Potud Lidové noviny, které navíc opět připomněly výčet think-tanků, které v Praze už působí.

Proč se tedy dělá velké téma z něčeho, co v České republice už roky – a úspěšně – funguje? Proč potřebujeme právě nyní think-tank, když už jich máme celou řadu?

Celou řadu jich sice máme, problém je ale v tom, že tu dosud nemáme „americký“ think-tank.

Nikdo nám přitom nevysvětlil, proč bychom tu měli americký think-tank mít. A pokud americký, pak proč ne třeba ruský (ale to už slyším ten křik, jaký by se z jistých kruhů zvedl, kdyby někdo z politiků uvažoval o založení pobočky ruského myšlenkového centra někde v Praze).

Tedy se o vysvětlení pokusím sám.

Myšlenka na založení takového trustu, který by hbitě dodával myšlenky a kádry nepolitické politice a zároveň vytvářel PR pro americké politické zájmy, existuje už od roku 1989. A pokusy o její realizaci se vracejí v pravidelných intervalech.

V obecné rovině je to do jisté míry prestižní spor – minimálně od doby, co Václav Klaus v Praze nepovolil Sorosovu Středoevropskou univerzitu, se síly pravdolásky snaží „úder“ vrátit.

Do jisté míry se jim to povedlo – vzniklo CERGE, Osma, Forum 2000, Sdružení Lípa, CEELI Institut, PASS, pobočka Rady pro mezinárodní vztahy, Newyorská univerzita v Praze a mnohé další.

Za účely prosazování zájmů „nepolitické politiky“ došlo k úplnému ovládnutí Strany zelených i k infiltraci pravdoláskařských věrozvěstů do obou hlavních stran – ČSSD a ODS.

Stále to ale jaksi nestačí. Think-tank má být dalším z těchto nástrojů.

To, co se ale tváří jako úplná novinka, není ničím jiným, než pokračováním přes dvacet let starého sporu havlismu s klausismem. Už je to skoro nuda. Stále titíž lidé, které štve, že jim ta domluvená barevná revoluce nevyšla, že jim ji zlý Klaus ukradl. Proto jsme svědky nikdy nekončící série pokusů o získání ztraceného vlivu – tu skrze Impuls 99, tu skrze Dřevíčskou výzvu, jindy skrze televizní krizi, výzvu ´Děkujeme, odejděte´, skrze Sarajevský atentát, skrze Unii svobody, Čtyřkoalici, Evropské demokraty, Cestu změny, Naději, EDS a další pokusy o nové strany, skrze snahu o protlačení Jana Švejnara na post prezidenta, skrze Stranu zelených, skrze pohavlovštění ODS, nejnověji pak skrze založení TOP 09, skrze všemožné iniciativy VyměňtePolitiky.cz a ZměňPolitiku.cz, skrze mediální atak na poslední baštu ODS – Prahu – a poté, co tento atak nevyšel podle plánu, skrze snahu zabránit všemožnými prostředky velké koalici na pražském magistrátu. Nejčerstvěji pak – v blízké budoucnosti – skrze Schwarzenbergův vysněný think-tank.

Druhým aspektem, který tlak na příchod expertů z USA vysvětluje, je v současné době se projevující ztráta pozic, se kterými se havlisté potýkají. Strana zelených se ukázala jako nepoužitelná a byla odložena. Její účel měla splnit TOP 09, které se sice nástup podařil, ale vůdčí politickou silou se nestala a hlavně stále není jasné, zda v ní převáží bakalovské křídlo nad křídlem Kalouskovým.

Sousloví „pravda a láska“ začíná mít v české politice stále pejorativnější nádech. Pravdoláskaři se potýkají s nedostatkem tváří, ty dosavadní jsou totiž vyčpělé, protože několikrát recyklované a do politiky se jim už proniknout nedaří (Zieleniec, Ruml, Kocáb apod.). Přímý vliv pravdolásky na reálnou politiku je v tuto chvíli menší než za časů Mirka Topolánka, třebaže hlavní persony, Karel Schwarzenberg a Alexandr Vondra, si i za Nečasovy vlády udržely klíčové ministerské posty. Proto je potřeba agendu Nového světového řádu tlačit do politiky a zároveň předkládat veřejnosti jinými prostředky, než bylo dosud obvyklé. Třeba skrze naoko nezávislé studie naoko nezávislého think-tanku, který by zároveň chrlil nedostatkové „nové“ tváře.

Jak ve zmíněném vydání Lidových novin poznamenal i těmto kruhům blízký americký politolog a novinář Erik Best, „think-tank má pomáhat prosazovat nějakou politiku.“

Je nabíledni, že think-tank vybudovaný Švejnarem, Schwarzenbergem a Bakalou bude prosazovat politiku Švejnara, Schwarzenberga a Bakaly, respektive politiku těch zahraničních kruhů, jejichž zájmy v České republice Švejnar, Schwarzenberg a Bakala prosazuje a hájí.

Veřejnosti to ale nebude na první pohled tak patrné, média si onoho propojení taktně nevšimnou a politici, kteří ve Sněmovně na povel zvedají ruce a mačkají tlačítka, se jaksi nedovtípí, když jim na stole přistane studie z aspenského institutu. A kdyby někomu přišlo divné, pro jaký nesmyslný zákon se má zase hlasovat, řekne se, že přesně toto doporučují američtí poradci či jimi odkojení poradci čeští a česko-americký nezávislý institut případně uspořádá pro poslance seminář, kde jim vše náležitě vysvětlí.

Institut ale nebude dodávat jen podklady pro politiky, bude zároveň tytéž myšlenky propagovat směrem k odborné veřejnosti a veřejnosti vůbec. V neposlední řadě bude líhní nadějných expertů švejnarovského typu, kteří jsou ochotni poradit ve Srí Lance, stejně jako v Guyaně, Tunisku či Maďarsku, kteří rádi poradí ODS i ČSSD, Věcem veřejným i lidovcům, stejně jako TOP 09. A kteří třeba časem vstoupí do politiky jako havlističtí politici třetí generace (po Kocábech a Rumlech z generace první, a Bursících, Mlynářích a Liškách generace druhé).

Tak, teď už víme, proč je tak důležitý americký think-tank v Česku.

www.prvnizpravy.cz

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz

E-mail: vydavatel@seznam.cz