Setkání, porozumění, smíření

Sudetoněmecká kancelář v Praze a iniciativa východního Bavorska

Jak bylo uvedeno minulý týden, sudetoněmecká kancelář v Praze, ve spolupráci s iniciativou "Arbeit und Leben Regensburg“, uskutečnila na začátku listopadu schůzku s 30 muslimy z východního Bavorska, převážně ženami, a tím otevřela i nový pohled na porozumění mezi minulostí a přítomností obyvatel českých zemí.

Historie kanceláře je dlouhá: Vedoucí kanceláře Peter Barton často jednal s mnichovskou skupinou "Prager Deutsche" (pražští Němci), informoval ji o své práci. Nezapomenutelnou zůstanou dvě návštěvy pražských Němců v rodném městě, které byly připraveny se sudetoněmeckou kanceláří. 29. listopadu 2004, mohli pražští Němci navštívit bývalé německé divadlo s průvodcem - dirigentem Richardem Heinem, nositelem Sudetoněmecké kulturní ceny. Pak se setkali s krajany z Kulturního svazu občanů německé národnosti a ze Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v kavárně Černá labuť. Nezapomenutelnou se stala prezentace dnes již zesnulé vedoucí Sdružení pražských Němců Margit Pohlnerové, o historii a osudu pražských Němců. Tehdejší předseda Spolkového sudetoněmeckého shromáždění, Werner Nowak, byl často v Praze a společně s P. Bartonem navštívili Ústav pro studium totalitních režimů, jehož tehdejší ředitel, Daniel Herman, byl Nowakovi schopen předložit množství materiálu o osudu jeho v roce 1945 zavražděného pražského bratra.

V současnosti sudetoněmecká kancelář vstoupila do nové fáze své práce, zabývá se nejen sudetoněmecko-českým usmířením, ale také aktuálními otázkami. Konala několik společných akcí s židovskými organizacemi nebo s romským sdružením. Zvláště Romové a Židé byli ti, kteří bránili sudetoněmeckou instituci v České republice. Součástí porozumění a smíření jsou také aktuální otázky, jako je uprchlická politika v Evropě. Mnohé osudy německých vyhnanců se podobají aktuálnímu dění, i když okolnosti jsou dnes jiné. Každá událost se opakuje v jiné formě. Pro Petera Bartona je součástí každodenní práce zpracovávat poznámky o uprchlících v českých médiích nebo v prohlášeních politiků. Některé z těchto poznámek jsou tak nehumánní a nepřátelské, že je možné se s nimi v Německu setkat jen v extrémních politických kruzích. Český prezident Miloš Zeman a jeho zaměstnanci jsou mezi nejaktivnějšími agitátory proti sudetským Němcům a vidí v každém uprchlíku agenta vojsk "IS". Zeman se také snaží pobuřující způsobem přesvědčit obyvatelstvo, že uprchlíci a muslimové obecně jsou buď tajní bojovníci proti evropské kultuře, či zbabělci, mající strach vzít zbraň do ruky a aktivně bojovat proti "IS". Následkem jsou pak protesty proti výstavbě skromné mešity, nebo - jak to již některé radikální české skupiny udělaly - anti-muslimské kampaně před velvyslanectvím Saúdské Arábie.

Účast na autobusovém zájezdu s muslimskými ženami tureckého původu z východního Bavorska, dne 4. listopadu, v doprovodu vedoucího iniciativy "Arbeit und Leben Regensburg", Herberta Schmidta do Prahy, přinesla další novou dimenzi do práce sudetoněmecké kanceláře. Ve spolupráci s tureckou ambasádou v Praze by mohlo být uspořádáno setkání s dalšími muslimskými skupinami. Barton se obrátil tentokrát na křesťansko-demokratický svaz žen v KDU-ČSL (Ženy v KDU-ČSL) a straně TOP 09, aby za pomoci politicky aktivních žen v České republice bylo možné - dosud Velkou neznámou - muslimské ženy,  osobně poznat. Pouze osobním setkáním lidí a poznáním jejich způsobů, je možné vážně ovlivnit mínění - to byla vždy zkušenost Petera Bartona.

Autobus dorazil na ulici Vocelova, před vstup do pražského Domu národnostních menšin. Návštěvníci byly doprovázeni vedoucím iniciativy "Arbeit und Leben Regensburg", Herbertem Schmidtem, a městskou radní Mnichova Hülya Wunderlichovou (SPD – samu také tureckého původu). V domě menšin se skupina poprvé setkala s Peterem Bartonem, prezidentkou Kulturního svazu občanů německé národnosti Irene Novákovou, ředitelem domu a zároveň mladým sociálně demokratickým politikem Jakubem Štědroněm, poslankyní TOP 09  Ninou Novákovou, místopředsedou křesťanskodemokratické organizace "Ženy v KDU-ČSL", Zdenkou Kumštýřovou a projektovým manažerem nadace Hanns-Seidel-Stiftung Prag i se spolkovým předsedou Ackermann-Gemeinde, Martinem Kastlerem. Jako host se také zúčastnil zástupce vedoucího bavorského zastoupení, Christopher Vickers.

Po prezentaci práce "sudetského poselství dobré vůle" mluvili Herbert Schmid o obecně méně známých aspektech soužití různých etnických skupin a menšin v Bavorsku. Problémy se ukázaly při kontaktu silné skupiny německých repatriantů s uprchlíky z Blízkého východu a severní Afriky. Krajan Schmid rovněž připomenul své rodiče, kteří jsou sudetoněmeckého původu a jsou dobře známi pro svou záslužnou činnost v etnické skupině.  

Radní Hülya Wunderlichová vysvětlila, jak se věnuje Turkům a dalším cizincům v rodném městě,  ale i dalším migrantským skupinám. Patří mezi ně i výše uvedené přesídlenci. Osud německých vyhnanců také není pro Wunderlichovou neznámý.  

Martin Kastler je znám svým osobním i "oficiálním" přátelstvím s Peterem Bartonem a jeho sudetoněmeckou kanceláří. Téma této akce mu jako zástupci CSU nadace Hanns-Seidel-Stiftung není vůbec cizí. Část jeho rodiny má také sudetoněmecké kořeny.  

V diskusi byla Hülya Wunderlich dotázána, na zprávy o trestných činech některých migrantů. Mluvila o tom, jak ostudné takové incidenty byly, a jak obtížné je pak pokračovat v práci na integraci do naší sféry vlivu.  

Irene Nováková připomněla ve svém vystoupení, že ve vlasti zůstavší v České republice museli čekat do roku 1969, než jim bylo umožněno vytvořit svou vlastní organizaci.  

Nina Nováková se zeptala přítomných muslimů, na jejich názory na integraci v cizí zemi. Wunderlichová hovořila v této souvislosti o integraci, jako o úsilí na obou stranách, ke stejnému cíli. Zdenka Kumštýřová řekla, že se při tomto komunikačním zasedání v Praze poprvé osobně seznamuje se životem muslimů. Detailně o něm bude informovat vedení strany. Diskuse byla následována společným a přátelským pohoštěním.

Následujícího dne muslimové z Bavorska navštívili významné historické památky v Praze. Bývalé židovské ghetto a nacistický koncentrační tábor Terezín. Vedoucí iniciativy Herbert Schmid a radní Hülya Wunderlich popsali návštěvu jako kompletní úspěch. Víkend byl naplněn novými setkáními a novými poznatky. Všeobecně prokázal, že sudetští Němci mohou být i v takové složité situaci v pozici prostředníka a stavitele mostů, směrem k většímu smíření ve středu Evropy.

( r n ), Sudetendeutsche Zeitung, 18.11.2016, str. 1, 5

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf