Sekvestrace německých fondů v Americe

– Uzavření německých konsulátů – Němci na ruských hranicích

18. června 1941

Současně s mezispojeneckou manifestací londýnskou president Roosevelt učinil dvě rozhodnutí, která mají a budou mít velký význam pro další vedení války. První je sekvestrace všech německých a italských peněz ve Spojených státech. President byl přesně informován, jak velikými částkami němečtí a italští agenti disponují k podněcování sabotáží, defaitismu a všech těch obvyklých gangsterských method, které se Hitlerovi velmi vyplatily v Evropě. Jedním rázem zmizely tyto nekalé peníze z oběhu a tím učiněn velký krok v postupné přípravě Spojených států.

Druhé rozhodnutí, t. j. uzavření všech německých konsulátů a cestovních kanceláří a knihoven, je ještě dalekosáhlejší. Federální detektivové již dávno sledovali špionážní a podvratnou činnost německých t. zv. konsulů a úředníků. Vedeni generálním konsulem v San Francisku Wiedemannem, bývalým pobočníkem Hitlerovým, který krátce před válkou oblažil Londýn svou podezřelou přítomností, byli tito exponenti gestapa činí ve dne v noci, až Roosevelt v psychologicky výborně volené chvíli všechny ty kumšty zarazil. Usvědčující materiál, který dnes mají ve Washingtoně, je dalekosáhlý a je mnoho těch, kteří se octli v síti - mezi nimi i známí, za americké vlastence se vydávající rozvratníci. Amerika není sice s Německem ve stavu válečném, činí však vše, aby bylo jasno, že Hitler je stejný nepřítel Spojených států i Anglie. Těmito drastickými zásahy dokumentuje president Roosevelt opět své nezvratné odhodlání provádět v praxi biblickou zásadu: Řeč vaše budiž ano, ano - ne, ne. 

Pro Anglii a její spojence platí ano, ano, pro Němce a jejich spoluviníky ne a opět ne.

Koncentrace německých vojsk na ruské hranici je předehrou k další fázi válečného dramatu. Mohu si živě představit, jak v hlavách ředitelů moskevské politiky oživuje vzpomínka na Brest Litovsk a německou okupaci Ukrajiny r. 1918.

Dnes vojáci hráli Langrovu „Jízdní hlídku". Zájem byl veliký a anglický tisk věnoval našim ze Sibiře hodně místa. Máme tady dost starostí a práce, ale představte si, co to znamená moci jít na Langrovu hru, volně číst Havlíčka a Čapka. Ta dnešní volnost stojí stokrát za všechny útrapy a nepohodlnosti - bojujeme proto, abyste jí i vy vbrzku znovu nabyli. Boj těžký, úporný a dlouhý, ale výsledek může být jen jeden, návrat k volnosti a slušnosti. Americký ministr financí to krásně vyjádřil: „Lépe umřít vstoje než žít vkleče.“

Dobrou noc!

Jan Masaryk: Volá Londýn , str. 141-142

reprint vydání z roku 1948