Dušan Streit
Všechno, o čem se v České republice vedou spory, všechna témata, o nichž jsme vedli polemiky, a všechny konkrétní problémy, které jsem rozebíral na svém blogu, se stávají nicotnými. Velmi brzy budeme v postavení srovnatelném se situací po podepsání bezpodmínečné kapitulace.
Po Senátu i Poslanecká sněmovna bude schvalovat ratifikaci „Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro“. Pokud ratifikaci dokončí prezident, dojde k bezprecedentnímu, nevratnému a fatálnímu poškození České republiky a všech jeho občanů.
Jeden z šílených závazků zní takto: „Členové ESM se tímto neodvolatelně a bezpodmínečně zaplatit jakýkoliv kapitálový požadavek, který vůči nim bude učiněn, a to do sedmi dnů od obdržení požadavku“.
Už podruhé se za zády občanů a bez referenda mění smlouva, na základě níž jsme (bohužel) vstoupili do EU. Tentokrát zcela bez veřejné diskuse. Přitom tento akt se dá přirovnat k podpisu bianco směnky i s doložkou vykonatelnosti. Instituce jako Parlament, ČNB i ÚS budou vykázány pouze do role, jakou má ve firmě likvidátor před nástupem exekutora nebo správce konkursní podstaty.
Tato úprava se totiž pokoutně snaží obejít ostatní ustanovení zakládajících smluv EU, zejména čl. 125 Smlouvy o fungování EU, tzv. no bailout clause (klauzuli o zákazu záchrany !), který ustanovuje zákaz odpovědnosti za závazky či převzetí závazku jiného členského státu Unie. Už k předložení novely byl zneužit institut tzv. zjednodušeného přijímání změn základních smluv EU, který je dračím vejcem Lisabonské smlouvy.
Uvažte, jak protiprávně EU funguje. Nejdříve byl zřízen ESM (Evropský stabilizační mechanismus), teprve poté se Rada Evropy začínala starat o to, že není v souladu se základními smlouvami EU, a to ani po lisabonském podrazu. Je třeba si uvědomit, že je stále zjevnější, že vůbec neplatí žádné záruky, které byly vtěleny do přístupových smluv.
To si uvědomila i kancléřka Merkelová, ale má životní zájem na tom, aby Německo, kterému euro přináší jen prospěch, se o druhou stranu té mince, jíž je zadlužování ostatních členů, tedy o náklady spojené se společnou měnou, mohlo podělit i s těmi, kdo nesou jen ztráty. Jenže německý ústavní soud je háklivý, a tak by to neprošlo bez změny základní smlouvy ani v Německu. To, co by prošlo v provinciích, tam by tvrdě narazilo.
A tak Merkelová při nedávné návštěvě v Česku plédovala za bezodkladné schválení této změny. Vondra to v Senátu komentoval takto: „...jediný důvod, proč se to před jeden a půl rokem domluvilo, bylo Německo. ... Všichni víme, jak německý politický systém a ústavní soud velmi bedlivě dbá na soulad práva evropského a německého práva národního a protože víme, že v článku 125 smlouvy o fungování EU je zákaz bailoutu, tak kvůli tomu se dělala tato novela o jednom odstavci a dvou větách, které tady máte před sebou – pro to, aby to neshodil německý ústavní soud... Spolková kancléřka, jak jste si všimli, nedávno navštívila Prahu, vedla tu oficiální jednání, velmi slušně požádala, abychom dotáhli ratifikaci změny článku 136 do konce, a z tohoto důvodu já pro to odročení již hlasovat nebudu a jsem připraven tu hlasovat i pro tu novelu. Měsíc se samozřejmě ještě počkat dá, nic se nestane, ale nic se nestane ani na poli česko-německých jednání. Ta už prostě proběhla k uspokojení české vlády a české strany.“ Tedy, Němci s námi nebudou ani jednat, dokud novelu neratifikujeme.
Předkladatel Schwarzenberg horlil: „Já bych snažně prosil, abychom se konečně rozhodli a tuto smlouvu přijali. Všechny věcné otázky byly už dávno prodiskutovány. Další posunutí do konce května znamená jenom – i když bez toho se nevyhneme přijetí – další napínání našich partnerů a další pohoršení naší pověsti v rámci EU. Dávno jsme si tam už zjednali pověst věčného potížisty. A je pravda, že nevynecháváme jedinou možnost, jednu šanci udělat zase nějaký problém v EU. Jsme sice menší, ale i zde se zdatně snažíme, abychom naši pověst potížisty zachovali. Dle mého názoru to není prospěšné pro ČR, ani pro EU, tudíž bych chtěl velice poprosit tuto smlouvu schválit.“
Bože, to jsou vlastizrádci! V Senátu se jich našlo 49! Mám obavu, že ve Sněmovně to nebude jiné. A nevěřím, že prezident Klaus tentokrát vyrazí do boje, který už jednou prohrál.
Považuji to za tragédii. Vřele doporučuji článek „Skandální eurotunel. Dáme miliardy, zisk nikde“, který napsal ekonom a člen vládního NERVu Pavel Kohout a uveřejnila jej dnešní MF Dnes. I ministerstvo zahraničí ČR tyto závazky odhaduje až na 350 miliard korun (pětatřicet tisíc na občana)! Zároveň nás chlácholí, že přece euro dosud nemáme. Jenže existuje vymahatelný smluvní závazek, že euro musíme zavést. Prý to nebude v horizontu této vlády. No a co?
Při potížích Španělska a Itálie je zřejmé, že ani tyto náklady nebudou konečné a euro nezachrání. Dopad bude smrtící, na ručitele dvojnásob. Pavel Kohout na příkladu vydrancovaného Slovinska ukazuje, že jakákoliv pomoc se týká pouze starých členů EU. Nováčci nedostanou nic a jsou dobří jen k tomu, aby se na záchraně jiných podíleli a nepřekáželi.
Pavel Kohout píše o Schwarzenbergovi, který tento eurotunel nejvíce prosazuje, že jako loajální stoupenec evropského superstátu ani nemůže hájit zájmy České republiky. A uzavírá: „Pokud sněmovna schválí tunel jménem ESM, budeme ještě nostalgicky vzpomínat na Viktora Koženého. Ten se spokojil s málem. A aspoň neměl imunitu.“
***
Svobodní oceňují hlasování těchto 9 senátorů, kteří hlasovali proti návrhu:
Petr Bratský (ODS), Jaroslav Kubera (ODS), Jiří Pospíšil - senátor (ODS), Jiří Oberfalzer (ODS), Zdeněk Schwarz (ODS), Milan Pešák (ODS), Jiří Čunek (KDU-ČSL), Jaroslav Doubrava (nezařazený), Petr Pakosta (nezařazený)
Svobodní odsuzují hlasování těchto 49 senátorů, kteří hlasovali pro návrh vlády:
ČSSD: Ivo Bárek, Zdeněk Besta, Jiří Dienstbier, Hana Doupovcová, Petr Gawlas, Marcel Chládek, Miloš Janeček, Jaromír Jermář, Karel Kapoun, Jiří Lajtoch, Pavel Lebeda, Miloš Malý, Miroslav Nenutil, Jozef Regec, Eva Richtrová, Jiřina Rippelová, Josef Řihák, Božena Sekaninová, Jaromír Strnad, Radek Sušil, Jaroslav Sykáček, Zdeněk Škromach, Milan Štěch, Josef Táborský, Dagmar Terelmešová, Martin Tesařík, Pavel Trpák, Petr Vícha, Dagmar Zvěřinová, Jan Žaloudík
ODS: Richard Svoboda, Václav Vlček, Pavel Čáslava, Luděk Sefzig, Karel Šebek, Alexandr Vondra, Miroslav Škaloud, Veronika Vrecionová, Miloš Vystrčil
KDU-ČSL: Petr Pithart, Miluše Horská, Petr Šilar, Stanislav Juránek, Václav Koukal TOP09: Jan Horník, Adolf Jílek, Soňa Paukrtová, Jaromír Štětina
Nezařazení: Alena Dernerová
EUportal.cz
Zaplatíme 350 miliard do Bruselu. Nečas to slíbil Merkelové
Lukáš Petřík
Senát již schválil několikrát odložený tisk č. 82, novelu Lisabonské smlouvy, která v případě vstupu České republiky do eurozóny zaváže náš stát zaplatit dle odhadu zhruba 350 miliard korun do evropského záchranného mechanismu ESM. Podle informací ParlamentníchListů.cz podpořil premiér Petr Nečas schválení novely Lisabonské smlouvy po dohodě s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Poslanecká sněmovna by o stejné věci, tedy o vyslovení souhlasu s ratifikací Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro (ESM), měla v rámci tisku 348-E hlasovat ve středu. ODS, minimálně většina jejich poslanců, dle oficiálního vyjádření představitelů poslaneckého klubu tento návrh podpoří. Očekává se, že tisk podpoří určitě i TOP 09 a ČSSD. Je třeba ústavní většina.
ESM za nekritiku fiskální smlouvy
Podle informací ParlamentníchListů.cz německá kancléřka Angela Merkelová orodovala za schválení této novely Lisabonské smlouvy při návštěvě České republiky na začátku dubna. Prý vznikla tichá dohoda, že Merkelová nebude hlasitě kritizovat Nečase a Českou republiku za to, že nepřistoupila ke smlouvě o fiskální unii, když Česká republika schválí novelu Lisabonské smlouvy, která umožňuje vznik evropského záchranného mechanismu.
Touto dohodou Nečas patrně příliš nepotěší prezidenta republiky Václava Klause, protože ten ho ve svém dopise z 27. ledna 2011 žádal, aby výměnou za to, že by ČR neblokovala novelu, Lisabonu umožňující vznik záchranného mechanismu, získala v primárním právu trvalou výjimku z povinnosti přijmout euro. ČR se zavázala k přijetí eura v přístupové smlouvě.
„Přestože Česká republika dosud nepřijala euro a zmíněný mechanismus má platit pouze pro členské země eurozóny, otevírají se přijetím navrženého postupu do budoucnosti značná rizika ohledně dalšího směřování EU v hospodářské oblasti a schopnosti České republiky je ovlivnit a prosazovat své zájmy. Na tato rizika jsem Vás upozornil již ve svém dopise ze dne 18. listopadu 2010 a doporučil v souvislosti s připravovanou změnou Lisabonské smlouvy a ustavením permanentního krizového mechanismu nastolit požadavek na poskytnutí opt outu pro Českou republiku na zavedení eura, který by možná rizika pro nás omezil," napsal v dopise prezident.
Nečas ve středu na poslaneckém klubu ODS podle zdrojů redakce argumentoval tím, že když se schválí tato novela Lisabonu znamenající, že ČR bude muset ihned vyplatit do mechanismu zhruba 40 miliard a 310 miliard být připravena vyplatit v případě potřeby, bude to pro euroskeptiky a pro ODS silný argument proti přijetí eura.
„Byl vytvořen evropský stabilizační mechanismus, který povede k tomu, že státy musí složit, v případě ČR se bude jednat o desítky miliard korun, v případě záruk dokonce o stovky miliard korun, v případě členství v eurozóně. Se vstupem do eurozóny budeme muset provést i právní akt, a to bude právě připojení k tomuto evropskému stabilizačnímu mechanismu. Považuji za poctivé vůči naší zemi, za poctivé vůči našim občanům a za poctivé vůči EU říci, že o tak zásadním kroku, jako je vstup do eurozóny a jako je vstup do tohoto evropského stabilizačního mechanismu, musí rozhodnout občané v referendu,“ přiznal Nečas.
Mohli jsme smlouvu zablokovat. Dost by to vadilo Německu
Tím, že se má vyhovět přání Angely Merkelové, argumentoval ve svém projevu na plénu Senátu i místopředseda ODS a ministr obrany Alexandr Vondra, který společně s Nečasem formuluje na vládě pozice ODS k politice vůči Bruselu. Jelikož se jedná o změnu primárního práva EU, mohla Česká republika tuto novelu, na rozdíl od smlouvy o fiskální unii, potopit.
Státy eurozóny se musí stát členy mechanismu
O co jde? Vláda předložila prostřednictvím ministra zahraničí Karla Schwarzenberga Senátu ke schválení Rozhodnutí Evropské rady z 25. března 2011, kterým se mění Smlouva o fungování EU (článek 136). Nedlouho po složitém dojednání tzv. Lisabonské smlouvy se mají pravidla fungování EU opět měnit, konkrétně v souvislosti s dluhovou krizí v eurozóně.
Změna smlouvy má EU umožnit zřízení mechanismu pro dotování a úvěrování států eurozóny neschopných hradit své závazky (takzvaný ESM, Evropský mechanismus stability). Účast v tomto mechanismu má být povinná pro všechny budoucí členy eurozóny včetně České republiky, čímž by byl náš stát zavázán přispět do systému 350 miliardami korun.
Varování ze Slovenska
Před tímto závazkem varoval české politiky i bývalý předseda slovenského parlamentu Richard Sulík, který je proti tomu, aby se Slovensko podílelo na dalších záchranných mechanismech eurozóny (EFSF, ESM) a ručilo tak prostředky ze svého rozpočtu. Kvůli otázce takzvaných eurovalů na Slovensku padla vláda Ivety Radičové.
„Česko nemá dohodnutou trvalou výjimku z eura, čili musí počítat s tím, že když bude souhlasit s touto novelou Lisabonské smlouvy, automaticky se v okamžiku povinného přijetí eura stane členem ESM. A pro Českou republiku by to bylo mnoho peněz. Lze říci, že by Česko vyhodilo zhruba 10 miliard eur z okna,“ varuje Sulík české zákonodárce ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz.
www.parlamentnilisty.cz, převzato z Euportal.cz
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz