Rusko zvítězí ve třetí světové válce ještě před jejím začátkem
Volný překlad pro České národní listy: P. Rejf
Za necelý týden po zničení našeho Su-24 Tureckem dosáhla míra společenské nálady závratné hodnoty. Stalo se samozřejmostí mluvit o válce - a to jak rusko-turecké a možná i Rusko a NATO. Atmosféru stupňují nejen vědomí provokatéři, ale i občané obávající se o vlast. A to je velmi nebezpečný stav.
Rusko-turecké krize nevznikla ve vakuu - téměř dva měsíce trvá ruská vojenská operace v Sýrii, nelehké příměří je na Ukrajině. USA nebudou opouštět politiku zadržování a tlaku na Rusko. To, co se děje v posledních dvou letech, je samozřejmě legitimní zvážit prizmatem americko-ruského konfliktu.
Proto je jasné, že když bylo první letadlo v dějinách země sestřeleno armádou, která je součástí NATO, způsobilo to vážné znepokojení v ruské společnosti. Způsob naší odpovědi byl jasný do večera 24. listopadu - o ruském vojenském úderu nemůže být řeč. Protože se Ankara schovává za NATO - a proto, že podlehla provokaci, zatáhnout Rusko do rusko-tureckého vojenského konfliktu. Nechceme jej ani my, ani Turci.
Místo toho vybereme jinou cestu k prosazení míru - přísná politická a hospodářská opatření přinutí turecké vedení omluvit se a přiznat protiprávnost jejich akcí. Jedná se o složitý a obtížný úkol - ale v současné situaci nemá žádnou alternativu.
Mohlo by se zdát, že motivy a cíle Kremlu jsou více než pochopitelné. Ale vzhledem k neobvyklé události s Su-24 se začaly kolem budoucího scénáře vytvářet hory předpokladů, obav a spekulací. Klíčem ve všech bylo slovo "válka" - na jejímž prahu je údajně Rusko. Navíc, by mělo jít o válku na dvou frontách – proto jak se říká, se nyní obnovuje válka na Ukrajině, a my se ocitáme v "obklíčení frontami."
Ano, na jaře roku 2014 začala otevřená fáze globálního konfliktu mezi Ruskem a Spojenými státy. Na Ukrajině si dokonce vzal podobu občanské války, ve které jsou občané nezávislého státu formálně ve válečném stavu spolu navzájem, včetně hájení zájmů atlantického projektu a ruského světa. Ano, byli jsme nuceni zahájit vojenskou operaci v Sýrii, kde chaos vyvolaný tam ze strany Spojených států, začal již ohrožovat naše zájmy. Ano, politika který byla již několik let před Krymem, kdy Vladimír Putin začal budovat širokou síť odpůrců anglosaské globalizace, s cílem minimalizovat globální Pax Americana při úpadku atlantického projektu.
Ale - a to je zásadní bod - Rusko chce mírový přechod k nové globální architektuře. Není potřeba válka. Zejména proto, že v zásadě, jsme jediná země na světě, který může okamžitě zničit USA. Ale Putin - není Mao Ce-tung, který věřil (a to v žáru polemicky přijatelné jaderné války se Západem - aby byl zničen kapitalismus), že je přijatelné přijít o polovinu obyvatel socialistických zemích. Že imperialisté budou zničeni a bude možné vybudovat komunistickou společnost od nuly.
Navíc - Rusko nepotřebuje ani lokální války. Ani na svém území (například na Ukrajině - části světa ruské civilizace, kde jedna část obyvatel je ve válce s jinou), nebo v zahraničí. Ne proto, že jsme slabí - a my jsme skutečně neobnovili ani vojenskou, ani ekonomickou moc sovětského období, ale proto, že běh dějin, logika událostí a geopolitické zákony pracují pro nás. Svět se stává jiným.
Válka je výhodná a nezbytná pro ty, kteří si chtějí udržet svou dominantní pozici - a samozřejmě sami nechtějí bojovat, raději nechávají vzájemně bojovat ostatní země, nespokojené s americkými pořádky. USA by nás s potěšením zatáhli do místní války, která by oslabila naše síly a pozornost od obnovení pořádku doma, a aktivity v globální aréně. Pochopil to Putin? Samozřejmě - to je důvod, proč nemůže být řeči o pochodu na Kyjev, nebo poslání armády do Sýrie. Rusko se snaží obrátit situaci ve svůj prospěch v těchto oblastech. Bránit se a pomáhat, ale aniž bychom se chytili do pasti. Pokud nechceme bojovat, nikdo nás do velké války nevtáhne - žádná země na světě nemůže zaútočit na Rusko, a všechny místní konflikty, můžeme vyřešit s prolitím „méně krve".
Ano, toto "málo krve" na Ukrajině je už dost velké - ale nesnese to srovnání s tím, co by se stalo, kdyby tam byla rozpoutána plnocenná válka, válčila ruská a ukrajinská armáda. Ano, ukrajinská by byla rozbita, ale zabití vojáky v jejich řadách by byli naši lidé – lidé ruské civilizace. Při všech osudových hrozbách, které nyní zažíváme, totální válka Rusku nyní nehrozí. Existují rizika spojená s místními válkami, je zde teroristická hrozba, ale nějaká "nová Velká, Vlastenecká", nepřichází v úvahu.
Ale jako součást informační války probíhající mezi námi a Spojenými státy, hrozby "skutečné války" nejen existují, ale také jsou aktivně používány. Rozložit nepřítele zevnitř - to je polovina bitvy. Zastrašit Rusy "nebezpečím války" - a začít rozdělovat společnosti: někteří pro prospěch, jiní proti. Hlavní věc je, aby nikdo nezapomněl, že reálná hrozba velké války není - v rozporu s působením informačně-psychologických speciálních jednotek.
Bohužel, mnozí z našich médií a mluvčí pro vyniknutí, popularitu a peníze (ne na ministerstvu zahraničí - a pro růst sledovanosti, tedy plateb za reklamy) jsou připraveni k eskalaci válečné hysterie. A bez ohledu na to, jakým způsobem - "vše je ztraceno, tyran Putin vrhá Rusko do světové války," nebo, naopak, "teď nám uštědřili Turci hroznou odvetu". Výsledek je stejný. Obyčejní občané, kteří četli a slyšeli spoustu takové hysterie, chtě nechtě začínají přemýšlet: nejsme ve skutečnosti na pokraji války? A začnou mluvit - no, proč budeme bojovat s NATO, nebo přinejmenším s Turky - máme tolik věcí v této zemi které dosud nebyly dány do pořádku, nechceme žádnou válku.
To je názor normálního občana. Nikdo nechce bojovat až do okamžiku, kdy země bude v nebezpečí, dokud nebude u brány nepřítel. Ale to se nyní nevyžaduje od obyčejných občanů Ruska. Vyrovnat se s místními válkami je úkol sil speciálních jednotek, přesných zbraní a Vojensko-kosmických sil. Ale hlavní věc je, že nikdo ve vedení země se nechystá rozpoutávat jakékoliv malé nebo velké vítězné války. Je to tak, že zasít pochybnosti o záměrech Kremlu je samo o sobě velké vítězství pro naše nepřátele.
Obnovená varování o hrozbě války, o "škodlivosti syrské kampaně", jak říkají, proč jsme tam vlezli, proč jsme postoupili toto riziko? A kapou na mozky lidí paralely s Afghánistánem a varování, že musíme udělat vše, aby se neopakovaly události před sto lety, kdy "Rusko vstoupilo do války nepřipraveno a zhroutilo se."
A to bez ohledu na to, jaké byly důvody k únoru 1917, nebyly v nepřipravenosti na válku a dokonce ani ne v sociálním napětí, ale v chování elit, z nichž se část dohodla s vnějšími silami na spiknutí proti svrchovanosti vlasti – před tím je důležité "varovat". Je nutné varovat pouze ty, kteří nevidí nebezpečí - a ne ty, kteří dělají vše, aby se nebezpečí vyhnuli. Jinak je to jako zbytečné pobízení muže, který již činí.
Je to podobné, jako volání cara v prosinci 1916 od těch, kteří v tom okamžiku již sloužili jinému veliteli z "hlouposti, nebo zrady?" Ale uvědomili si svou vlastní pošetilost pouze tehdy, když bylo po všem s "hloupým Nikolajem", s nimi samými, kteří ho svrhli a s velkým Ruskem, které "šlo ke dnu u vchodu do přístavu vítězství." Vítězství v první světové válce bylo Rusku ukradeno. A s ohledem na tuto skutečnost, děláme vše s cílem vyhrát třetí světovou před jejím zahájením.
01.12.2015, Peter Akopov
http://www.vz.ru/politics/2015/12/1/781105.html
Volný překlad pro České národní listy: P. Rejf