Rusko nepotřebuje válčit, chce rozvoj

»Mýty o Rusku«. Tak zněl název semináře připraveného Institutem slovanských strategických studií v prostorách Poslanecké sněmovny. Účastníci vyslechli příspěvky řady odborníků, kteří odmítají tendenční obviňování Ruské federace ze všech zel současnosti i minulosti.

Z vystoupení více než desítky hlavních řečníků jsme zachytili pro čtenáře aspoň nejpodstatnější myšlenky.

»Znárodnění v sovětském Rusku zasáhlo kapitál na nejintimnějším místě, na penězích,« řekl v úvodu Tomio Okamura (Svoboda a přímá demokracie, SPD), který byl jedním ze tří poslanců, kteří semináři udělili záštitu. V poříjnovém vývoji vidí základ nenávisti proti SSSR, nyní Rusku, přičemž »poslední léta a měsíce dosáhlo lhaní o Rusku vrcholu«. Okamura jmenoval několik historických mýtů, mj. že V. I. Lenin byl německým agentem.

Politolog Zdeněk Zbořil osvětlil politologický základ stereotypů a vyjádřil obavy, že žijeme v období příprav nového plánu Barbarossa. »Mluví se o Rusku jako o nepříteli, a tím se obhajuje přibližování se vojenských základen NATO k jeho hranicím,« poznamenal.

Na to, že »strašíme více, než je potřeba«, poukázal brig. gen. Andor Šándor. Domnívá se, že jak ruská strana, tak NATO vědí vzájemně o své vojenské síle. »Nemám rád ruskou zahraniční politiku, ale respektuji, že oni nemají rádi tu naši,« podotkl v diskusi s tím, že Američané byli překvapeni, jak se Rusové dostali zpět na mezinárodní scénu. K účasti Ruska v syrské válce uvedl, že RF do ní vstoupila z pragmatických důvodů ochránit svou vojenskou základnu v Tartúsu. »Rozesmívá mě, že jedni bombardují humanitárně a druzí prasácky. Bombardování je vždy špatné!« řekl jasně. Pro Rusko je podle jeho mínění největší bezpečnostní hrozbou Zakavkazsko. Byť má Šándor řadu výhrad k Rusku, považuje »lehce autoritativní, stabilní a předvídatelné Rusko v rukou Putina za lepší než Rusko v rukou opilce Jelcina«.

Historik Emil Voráček zdůraznil, že pokud něco svět potřebuje, je to spolupráce. Jsme-li na něčem závislí, pak je to Rusko stabilní, předvídatelné a spolupracující, rozšířil Šándorův výčet. Uvedl také, že nejsou všichni ve vleku tendenčního obviňování Ruska ze všeho, jsou i realistické práce historiků v zahraničí.

Ruský voják zachránil Evropu

O mýtu ruské vojenské agrese pohovořil vojenský analytik Martin Koller. Zdůraznil, že každý hájí své zájmy, zcela přirozeně i Rusko. Odmítl, že by RF měla zájem na válce, nezískala by tím nic. »Pro Rusko je mnohem výhodnější spolupracovat s každým.« Rusko musí překonávat řadu nevýhod - např. špatný přístup k mořím, obrovskou délku hranic, sousedství s muslimskými zeměmi. »Rusko nemá důvod kohokoli napadnout. Stalo by se zemí šílenců, pokud by napadlo země NATO,« je přesvědčen Koller, který mj. vyzdvihl špičkovou elektroniku v ruských zbraních.

Logiku přirozených zájmů, jež hájí každá mocnost, potvrdil i poslanec Radim Fiala (SPD), který současně připomněl, že ruský voják již dvakrát zachránil Evropu před zkázou: v boji s napoleonskými vojsky a v boji s nacismem, přičemž tím zachránil i náš národ. »Žel, část politiků nevidí fašistické tendence v Pobaltí, ale napadá Rusko,« poznamenal poslanec.

Obávat se ruské invaze je podle publicisty Jana Petránka »absurdní absurdita«. Rusko se jen zoufale brání. Naběhlo si, když si nenechalo podepsat pakt o rozpuštění NATO, řekl v úvodu svého vystoupení. »Můžete mít Putina rádi, či nikoli, ale je to nejefektivnější prezident, který usiluje o to, aby Rusko zůstalo pohromadě,« zdůraznil s tím, že Rusko je zábranou před invazí migrantů z Východu. Když se rozpadl SSSR, byl rozkraden. Švédové spočítali, že za deset let Jelcinovy vlády byly národohospodářské ztráty dvakrát větší než za Velké vlastenecké války!

Proboha, k čemu sankce?

Za jelcinovské vlády odtekl z RF až bilion dolarů, Rusko se tehdy podbízelo Západu, navázal profesor Oskar Krejčí. Politolog se zamyslel nad koalicí »ochotných médií«, která diskreditují Rusko, přičemž demokratické informační pole je právě na straně ruské, neboť zahraniční média, knihy, filmy atd. jsou v Rusku přítomny, naopak tomu tak není. Rusko vadí proto, že není možné si z něj nyní udělat levnou surovinovou základnu. Nová vlna nenávisti proti Putinovi pochází i z toho, že dynamizuje euroasijský prostor.

Krejčí zopakoval, co říkali všichni řečníci, že Rusko nepotřebuje válčit, chce klid na ekonomický rozvoj. A odmítli sankce: »Proboha, co jsme jimi získali?«

S obsahem semináře byl spokojen poslanec Jaroslav Bořka (KSČM), člen poslanecké skupiny přátel ČR- Ruská federace. »Proklamovaný názor, že RF je údajně náš nepřítel, se pod tíhou argumentů, které zde zazněly, mění. Mírová budoucnost světa je založena na rovnováze sil a s Ruskem je třeba spolupracovat,« řekl našemu listu po skončení akce.

(mh)

Haló noviny, 7.4.2016, str. 3