Ruské návraty domů

Rusové se začínají vracet domů. Už léta se stěhují do Ruska ruští občané z bývalých zemí SSSR. Vloni však začal i návrat ze zemí EU, napsal list Izvestija.

Statistiky ministerstva zahraničí i ministerstva vnitra potvrzují, že vloni se do Ruska vrátilo 146 585 etnických Rusů, z toho asi 30 000 ze zemí EU. Řada z nich žila v Evropě i přes desítku let Podle odborníků se za rozhodnutím tak velkého počtu lidí skrývá změna v postojích západní společnosti k nim.

Problémy měli a mají Rusové v zahraničí vždy. Třeba jazykové. Schopnost naučit se na úrovni jazyk země, kde žijí, řadě Rusů prostě chybí, nebo nemají dost vytrvalosti, aby problém překonali, a to i v zemích se slovanským obyvatelstvem, kde by jazyková příbuznost měla být pomocníkem, uvedl list. Další trvalou potíž někdy spojenou s jazykovým problémem představují pracovní možnosti. V EU Rusům většinou není uznána jejich kvalifikace, kterou získali doma. Požadují se kvalifikační zkoušky, které jsou někdy nad síly žadatelů. Proto Rusové často pracují na nekvalifikovaných pozicích, které jsou hůře odměňovány.

S těmito hlavními problémy se ale Rusové vyrovnávají s tím, že vlastně pomáhají svým dětem, které se snadněji sžívají s prostředím, chodí do místních škol, jsou schopny dál studovat a posléze zaujmout dobré pracovní místo.

Démonizace Rusů

Jenže západní společnost v posledních letech pohlíží na Rusy skrz prsty. Podle předsedy zahraničního výboru ruské Dumy Konstantina Kosačeva se očividným faktorem přesvědčujícím Rusy k návratu domů stala »démonizace Ruska a Rusů«. Evropská společnost je rozdělena mj. i ve vtahu k Rusku, které je oficiální západní propagandou viněno ze všeho možného. Odráží se to i v postojích ruských emigrantů. Jeden z nich, list ho uvedl jako Jana, se po dvaceti letech vrátil z Francie. V rozhovoru řekl, že západní sdělovací prostředky navalují na společnost od počátku lživé informace o Rusku. Rusové se snaží získávat informace z různých zdrojů, a to i z vlasti. Postupně se před nimi otevírá propast mezi západními informačními nástroji a realitou. Stávají se stále více vlastenci, protestují proti neustálému »urážení své rodné země«, neustálý informační nátlak je nakonec unaví a uvažují o návratu domů, protože tam »je chtějí«.

Jan prohlásil, že má mezi »francouzskými« Rusy hodně známých, kteří s ním navazují čilé kontakty a dotazují se právě na jeho život po návratu. »Nejméně dvacet mých známých uvažuje, že se také vrátí. Zajímají se o mé zkušenosti. Odpovídám, že mám „čistou hlavu“ protože neustálý tlak na Rusko a Rusy mě unavoval a otravoval mi každodenní život.«

(pe), Haló noviny, 18.4. 2017, str. 8

Přišlo e-mailem