Poprvé po 23 letech se obyvatelé Zakarpatí spojili, aby protestovali proti Kyjevu, napsal list Novosti Zakarpatja. Už druhý týden přerušují rusínské ženy dopravu na dálkových automobilových trasách, obléhají místní radnice a požadují, aby jejich muži nebyli povoláváni do armády. Podle dekretu prezidenta Petra Porošenka má armáda »nárok« na všechny muže do 65 let. Jejich matky, manželky a dcery pořádají demonstrace pod heslem - Ani jednoho chlapa do armády. My jsme válku nevyvolali, ať si v ní umírají ti, kdo ji zapříčinili!
Mnozí muži se odvodu vyhnuli jednoduše, utekli do místních hlubokých lesů, někteří se přestěhovali k příbuzným ve vzdálenějších městech a vesnicích v naději, že tam je povolávací rozkaz nezastihne. Vojenské správy reagovaly rychle, pro zbylé muže si začaly přicházet do jejich bydliště v časných ranních hodinách. »Lapeného« brance pak pod stráží odvedli. Tento lov stál u zrodu demonstrací. Plnou sílu nabraly, když se 2. srpna do Zakarpatí donesla zpráva o smrti 50 vojáků z regionu na východě země. Ukrajinské vojenské velení je poslalo do pasti, z níž nebylo úniku. Matky těchto obětí nyní stojí v čele protikyjevského boje.
Po jejich boku demonstrují i ukrajinští Maďaři, také jim se nechce do »cizí« války. Mají jednoznačnou podporu téměř celé maďarské politické scény, nejhlasitější od strany Jobbik. Ta se všeobecně považuje za fašistickou, kupodivu se však nepřátelsky staví k ukrajinským fašistům z Pravého sektoru a Svobody. Na jedné straně je sice spojuje ideologie, na straně však hluboce rozděluje nacionalismus.
Rusíni i Maďaři jsou na Kyjev rozzlobeni už 23 let. V roce 1991, když Ukrajina vznikala, uspořádali referenda, v nichž voliči schválili požadavek za autonomii v rámci Ukrajiny. Kyjev, ať už v něm vládl kdokoli, se ani neobtěžoval výsledky referend zpozorovat. »Nyní přišel čas, když si můžeme autonomii vybojovat,« je přesvědčen vůdce rusínského hnutí Petro Gecko. »Přišel bod obratu,« tvrdí.
Místní samospráva totiž na protesty rozezlených žen reagovala. Podle vojenského komisaře Mukačeva se místní činovníci (včetně radnice) domluvili, že zastaví povolávání branců do té doby, »než bude otázka prodiskutována s Kyjevem«. Na vojáka silná slova, voják poslouchá příkazy, dekret o mobilizaci vydal prezident jako vrchní velitel armády. Komisař Alexandr Moškovskyj přidal ještě silnější vyjádření: »Očekávám, že ze Zakarpatí půjdou do armády jen dobrovolníci s kontraktem«. Tedy placení vojáci. Proč tak silná slova? Prostě proto, že Kyjev je daleko, ale rozzuřené demonstrantky přicházejí přímo pod okna místních úřadů.
Gecko říká, že uklidnění může přijít až s autonomií. Pokud ji Kyjev neposkytne dobrovolně, začnou prý brát vrch úvahy o odchodu Zakarpatí z Ukrajiny. Prý už jednou (v roce 1938) autonomní bylo, uznalo ho prý tehdy 52 států. Sám Gecko by se odchodu od Ukrajiny nebránil, věří v maďarskou podporu ukrajinským Maďarům, kteří se hodlají připojit k »vlasti«, Rusíni by se »svezli s nimi« a třeba připojili k jinému státu, který by jim poskytl autonomii. Jak tvrdí Gecko, nejčastěji se v této souvislosti mezi Rusíny mluví o Slovensku. Prý je jen třeba počkat na podzim a zimu, pak bude mít Kyjev takové starosti sám se sebou, s protesty obyvatel kvůli vysokým cenám energií a potravin, že nebude mít na nic jiného čas.
(jo), Haló noviny
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz