Rozloučení s „Prager Zeitung“
Požadavek nebyl právě skromný. Šéfredaktor Uwe Müller malého týmu „Zeit1 Mitteleuropas“, který přišel ze Saska, vzpomínal, jak dne 5. prosince 1991 začal vydávat "Prager Zeitung (PZ)". List, který měl čtenáře v České republice, na Slovensku, v Německu, Švýcarsku a Rakousku informovat o tom, co se děje v sousedních zemích. Chtěl navázat na příběh legendárního "Prager Tagblatts". Ale sny jsou často jen pěna, jak se říká. Srovnávat s Hamburským týdenníkem se "PZ" nikdy nemohl - postrádal finanční polštář, i když silní bavorští publikační podnikatelé byli majoritními akcionáři. A pro oživení listu "Tageblatt" nebyl ani ekonomický, ani intelektuální potenciál. Takže odvážný experiment Prago-Media GmbH musel selhat. Ironií je, že při svém 25. výročí "týdenník střední Evropy" skončil. Ačkoli vydavatelé a redaktoři byli schopní přilákat mnoho nových čtenářů, v dlouhodobém horizontu to nestačilo ke krytí ztrát, informoval dne 23. prosince 2016 s hořkostí Marcus Hundt, poslední editor.
Chválou pro list je jeho - v dobrých časech - náklad 25 000 výtisků, a že nikdy vydání nevynechal. Jen k výročí dne 5. prosince, kdy jeho ukončení ještě nebylo oznámeno, informoval německý velvyslance v Praze, Arndt Baron Freytag von Loringhoven, důležité partnery v německy mluvících zemích o mezeře v poskytování informací. V Domě národnostních menšin v Praze považují noviny za jednu z "ikon střední Evropy". Tato krásná slova samozřejmě nemohla zabránit zastavení.
Důvody pro ukončení "PZ", který nikdy nezastupoval sudetoněmecké právní pozice, ale přesto udržoval zájem o problematiku německé menšiny v České republice, jsou rozmanité. Částečně jde o všeobecnou krizi tištěných novin. Získat státní financování "PZ", jaké dostávají téměř všechny německé zahraniční noviny, se nepodařilo. Také na Ministerstvu kultury ČR, které poskytlo v roce 2016 v přepočtu okolo 770 000 EUR pro cizojazyčná periodika, jako "prostředky k šíření informací v jazycích národnostních menšin", se "PZ" nedostal do hry. Marcus Hundt sděluje, že: "Člen grémia posuzujícího žádost, který je členem Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se rozhodl, že ji nebude podporovat. V osobním rozhovoru rozhodnutí litoval, jinak by však byly sníženy prostředky Novinářské asociace (pro "LandesEcho", dříve vycházenící jako "LandesZeitung")."
Ústav pro zahraniční kulturní vztahy (IFA), který je financován z prostředků ministerstva zahraničí v Berlíně, obecně podporuje projekty médií v německém jazyce. Ale tam "PZ" neměl štěstí.
A Česko-německému fondu budoucnosti se nepodařilo list podpořit pro uplatňování pravidel. I když fond podporuje konkrétní projekty, "které sdružují lidi obou zemí a prohlubují pohled na život zemí, společnou kulturu a historii". O tom, že "Prager Zeitung" naplňuje toto poslání, přes všechny detailní kritiky, není pochyb. Je pravda, že "PZ" byl po čtvrt století významnou částí porevoluční české historie. Nyní jen, jak dalo číst v nekrologu, "LandesEcho" hájí německou vlajku na přeplněném českém novinovém trhu.
Gernot Facius, Sudetenpost, 9.2. 2017, str. 6
Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf