Řecko - třídní boj remízu nezná

Vít Klíma

Prohlášení francouzských intelektuálů

Mám-li pravdu, že v Řecku jde - pod rouškou placení dluhů - ve skutečnosti o třídní boj mezi levicí (Syrizou) a pravicí (EU) a vezmeme-li v úvahu historickou zkušenost, že třídní boj remízu nezná, pak dříve či později poznáme jméno vítěze i poraženého.

První etapa boje - po měsících vyjednávání - právě skončila. Strategie a taktika pravice spočívala v pokusu o „mírové“ řešení problému: necháme dál Syrizu vládnout, pokud se podřídí našim požadavkům. Připomíná mi to situaci, jaká panuje u nás doma: já mohu rozhodovat o tak podstatných věcech jako je barva toaletního papíru a o všem ostatním rozhoduje moje žena. Zůstane-li Řecko ve „vězení pro dlužníky“ o všem podstatném bude i nadále rozhodovat EU a pak otázka zda vládne či nevládne Syriza je zcela irelevantní.

Syriza před požadavky pravice nekapitulovala a tak - ve druhém kole - pravice zvolila politiku „dělových člunů“, jejímž strategickým cílem je levicovou vládu „odstřelit“.

Taktika je jasná:

Výhružkami, že Řecko bude „vykopnuto“ z EU a eurozóny docílit toho, aby Řekové v referendu řekli „ANO“ podmínkám pomoci ze strany EU, po vyhraném referendu zorganizovat nové volby, z nichž by vyšla pravicová vláda, která by na zřejmě trochu pocukrovanější podmínky EU přistoupila, nevyjde-li tato taktika, nechá pravice odstranit vládu vojenským pučem, jako tomu bylo v roce 1976 a moci v Řecku se ujme armáda.

Strategický cíl - odstranit levicovou vládu Syrizi - bude v každém případě splněn.

Syriza jak protiobranu udělala ten nejchytřejší krok, který mohla, a to nechat rozhodnout sám řecký lid o tom, zda chce či nechce zůstat ve „vězení pro dlužníky“.

Připomínám v této souvislosti, že:

stávající státní dluh Řecka je druhý největší na světě a Řecko jej – ani při té nejlepší vůli - nemůže nikdy splatit, studie Jubilee Debt Campaign prokázala, že takřka veškeré dlužné peníze Řecko vyplatilo svým věřitelům, převážně evropským finančním institucím, zatímco jen 10 % se dostalo k obyčejným Řekům.

A co říci na závěr? Pokud Syriza svůj boj nakonec prohraje, což je velice pravděpodobné, odejde se ctí. Zbaběle před pravicí nekapitulovala a přinejmenším dala Řekům šanci „vzít osud země do vlastních rukou“…

Těší mě, že Syriza není ve svých postojích osamocena a na úplný závěr bych chtěl uvést prohlášení francouzských intelektuálů, které přebírám ze serveru AltPress:

„Řecký lid nemá problém s Evropou. On i my máme problém s „evropskou“ mocí, která Evropu zotročuje a ničí.

Nedomníváme se, že řecký lid je vinen zdvojnásobením veřejného dluhu za méně než deset let. Ani to, že musí uměle nafouknutý dluh zaplatit odvržením svých sociálních práv a potopením své demokracie. Po celé roky národní i nadnárodní síly, které řídí Evropskou unii, vnucují mu úsporná opatření doprovázející „strukturální reformy“, které ruinují jeho ekonomiku a zatlačují jej do rostoucí bídy.

V současné době řecký lid v poryvu důstojnosti a otevřenosti v boji proti korupci a kompromisům včerejška svěřil ve volbách většinu radikální levici, která sestavila vládu s mandátem odmítnout diktát „Trojky“ (MMF, ECB, Evropské komise) a uplatňovat politiku rozchodu se zločinnou austerity.

Cílem evropské vládnoucí třídy není donutit Řecko ke splacení dluhu, protože každý ví, že není možné vyprázdnit veřejné fondy a odevzdat je bankám. Cílem je přinutit vládu Alexise Tsiprase a Syrizu ke kapitulaci. K tomu, aby státní moc nadále pokračovala ve vysávání řeckého lidu, odsouzenému k nekonečnému vyžebrávání stále dražších půjček. Cílem je demonstrovat před očima celé Evropy, že je vyloučeno zaútočit na banky a napadnout absolutní moc vládnoucí třídy, založit alternativu k austenity (politice úspor, poznámka V.K.).

Je nepřijatelné, aby ti, kteří údajně mluví „jménem Evropy“, pojali úmysl rozbít vládu zvolenou řeckým lidem, aby jí bránili v naplnění většiny jejích nejzákladnějších závazků. Včera se opovážili „zakázat“ zavedení minimálních humanitárních opatření pro nejchudší (příspěvek na bydlení, potravinovou pomoc, znovuzavedení elektřiny). Dnes požadují pokles důchodů pod hranici bídy a zvýšení sazby DPH na produkty základní potřeby. A jsou ochotni akceptovat úpadek země a její vyhnání z eurozóny, tedy nakonec – jinými slovy – z Evropské unie s rizikem vyvolání krize s nepředvídatelnými důsledky.

Podporujeme řecký lid v jeho mobilizaci a v odhodlání učinit přítrž tomuto despotickému a reakčnímu manévru. Boj řeckého lidu je bojem všech evropských progresivistů a demokratů. Za případnou porážku zaplatí vysokou cenu všechen lid Evropy. V případě vítězství, byť i částečného, bude všechen evropský lid sklízet plody. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby ty síly ve Francii a v Evropě, které věří v obnovu demokracie, zareagovaly pozitivně na výzvu Syrizy vybudovat evropskou solidaritu s Řeckem a řeckým lidem. Referendum, které se bude konat 5. července, jen podtrhuje naléhavost této solidarity.

Hlásíme řeckému lidu, že jsme po jeho boku. Neboť jeho boj je i bojem naším“.

Paříž 30. června 2015

AddThis Social Bookmark Button

Aktualizováno ( Pátek, 03 Červenec 2015 11:32 )

Literární noviny