„Rusko v žádném případě nehodlá vstupovat do EU ani podepisovat žádné úzké smlouvy o spolupráci, rovnalo by se to zakoupení vstupenky na Titanik,“ zaznělo ve středu na semináři o vztazích EU a Ruska, který pořádalo sdružení Fontes rerum, jemuž předsedá stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek.
Na semináři vystoupil český politolog Oskar Krejčí a zahraniční host - ředitel Ruského institutu strategických studií Leonid Rešetnikov. Tato instituce dodává podklady, studie a názory přímo Vladimiru Putinovi. Na úřadu prezidenta je však nezávislá a podle slov ředitele Rešetnikova si proto může dovolit hlavě ruského státu dodávat i stanoviska, s nimiž nemusí souhlasit.
Putin zachránil ruský stát před rozpadem
Rešetnikov hned zpočátku zdůraznil, že západní kapitalistický systém fungující už od 19. století je v hluboké krizi a není schopen reagovat na proměny současného světa.
„Je tragédií Ruska, České republiky i dalších východoevropských zemí, že se stávají součástí tohoto systému teprve tehdy, když začíná umírat. Kapitalismus byl v době komunismu díky nedostupnosti informací romantizován, nyní zajde do slepé uličky a zhyne,“ konstatoval šéf ruského institutu.
Ruská federace podle jeho slov byla deset let v těžké krizi, protože jí bylo nuceno přijmout americký systém a mentalitu. Kvůli tomu prý Rusové ztratili povědomí o národním uvědomění a na konci devadesátých let reálně hrozilo, že se celý stát rozpadne.
„Odchod Jelcina a příchod Putina Rusko zachránil. Rusko nemůže být jen země, musí mít určitou ideu. Má ohromné bohatství – nerostné, lidské, historické. Pokud bychom díky nerostnému bohatství umožnili pouze stvořit dva tucty miliardářů, kteří budou žít v Londýně, to asi není ta cesta,“ vysvětloval Leonid Rešetnikov.
EU se prý potopí do tří let. Rusové na Titanik nevstoupí…
Ten si zároveň položil otázku, proč svět tolik nenávidí prezidenta Putina. „Co udělal špatného? Dělá nezávislou a samostatnou politiku založenou na ruských tradicích a to asi některé dráždí. Protože oni vidí, kam se Rusko za deset let posunulo. USA a Velké Británii se líbil Jelcin, jelikož za jeho vlády šlo všechno z kopce. Západu jde pouze o to, zda je Rusko silné a rozvíjí se, anebo zda je tam bída a rozklad. Oni v mezinárodní aréně nechtějí silného konkurenta,“ definoval ruský expert politiku západních velmocí.
Ředitel ruského institutu se vyjádřil i ke krizi v EU a možném budoucím připojení Ruska. „My chceme, aby EU vyšla z hluboké krize, v níž se nachází. Ale abychom do EU vstupovali či podepisovali nějaké smlouvy, to v žádném případě. Bylo by to stejné, jako kdybychom si koupili vstupenku na Titanik. Chápeme ale, že pokud EU nenajde z této krize východisko, zasáhne to v jisté míře i Rusko. Můj osobní názor je, že Titanik se potopí za dva, tři roky a EU se pak bude skládat z pouhých pěti či šesti států,“ prognózoval.
Podle Rešetnikova jsou dobré vztahy Čechů, Poláků či Němců s Ruskem jakýmsi záchranným kruhem, které tyto státy udrží nad vodou.
Profesor Oskar Krejčí se zaměřil hlavně na stále přetrvávající negativní předsudky vůči ruskému státu a to nejen zdaleka v naší zemi. Evropská unie podle jeho slov nedávno schválila dokument, který určuje, jakým způsobem by vyjednávání EU s Ruskem mělo probíhat. „Obsahuje to jenom negativa, rady, doporučení a čiší z toho postkoloniální paternalismus. Nenávistné formulace a rady, že všechno dělají špatně a měli by to dělat jinak. Nenašel jsem v tom jediné pozitivum vůči Rusku,“ uvedl Krejčí.
Schwarzenberg nenávidí Rusy, protože to jsou Slované jako Češi
Ten je přesvědčen, že největším problémem rusofobie eurounijních institucí jsou geopolitické předsudky. Rusko je sice odlišné, ale stejně tak je odlišné Německo vůči Francii či Británie vůči Itálii. Unii na Rusku prý vadí, že je hodně velké.
České předsudky vůči Rusku jsou podle Oskara Krejčího od těch unijních, ale i třeba polských odlišné. „Jde o psychointelektuální fenomén, který zahrnuje vzpomínky lidí na osvobození Prahy Rudou armádou, začlenění do Sovětského bloku jako ztrátu svobody či majetku. A za třetí výčitky vůči srpnu 1968,“ míní politolog.
„Rusofobie Václava Havla zahrnuje všechny tyto tři faktory. Rusofobie ‚našeho knížete‘ zahrnuje atypické faktory. Kromě těch studenoválečnických stereotypů je tam ještě to, co bylo charakteristické a typické pro rakouskou šlechtu po bitvě na Bílé hoře – velký odpor ke slovanství,“ mluvil o Karlu Schwarzenbergovi profesor Krejčí.
„Při dostavbě Temelínu pozor na Američany“
Ředitel Ruského institutu strategických studií Rešetnikov v diskusi neopomněl ani problematiku dostavby jaderné elektrárny v Temelíně a důrazně nás varoval před Američany. „Nepodléhejte politickým tlakům USA kvůli Temelínu, které již probíhají. Ruská nabídka je pro Čechy obrovsky výhodná. Někdo říká, že pak vaše energetika bude závislá na Rusku. Ale Rusko je přece naopak závislé na Evropě, takže ta závislost je vzájemná,“ sdělil ruský vědec.
Podle jeho slov USA nechtějí rovnoprávné spojence. „USA chtějí pouze loutky. A tomu my se nikdy nepodřídíme, ruský lid si nic nenechá diktovat,“ doplnil Leonid Petrovič Rešetnikov.
PZ
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz