Tereza Spencerová
Rusko musí zkonsolidovat stát, aniž by přitom sklouzlo k izolacionismu nebo obětování své hrdosti jen proto, aby někoho jiného potěšilo, prohlásil dnes v projevu k ruským poslancům na výjezdním zasedání v krymské Jaltě ruský prezident Vladimir Putin.
„Musíme svou zemi rozvíjet v klidu, důstojně a efektivně, aniž bychom se zabarikádovali před okolním světem nebo přerušovali vztahy s partnery, ale aniž bychom přitom zároveň komukoli dovolili, aby k nám přistupoval s neúctou,“ řekl Putin v projevu, přičemž nevyloučil možnost, že Rusko opustí jurisdikci Evropského soudu pro lidská práva, jehož verdikty jsou prý „velmi zpolitizované“.
Pro Rusko je prý nutné upevňovat „soudržnost národa“ nikoli pro účely válek nebo konfliktů, ale „pro pracovní sílu Ruska a ve jménu Ruska“. Ruské protisankce, v jejichž rámci bylo vyhlášeno embargo na dovoz potravin ze zemí, které na Rusko uvalily sankce, je podle Putina „především krokem k podpoře národních producentů“ a otevření trhu „zemím, které jsou ochotné spolupracovat“. Rusko přitom hodlá posílit „makroekonomickou stabilitu“ států BRICS tím, že do společného fondu měnových rezerv převede 30 miliard dolarů, přičemž Putin konstatoval, že přechod na místní měny v platbách za energie je sice správný krok, ale v plném rozsahu ho „nelze uspěchat“.
Ukrajina se podle něj „ponořila do krvavého chaosu“ a „bratrovražedného konfliktu“, přičemž se situace dramatizuje s každým dnem. Rusko situaci pozorně sleduje a „udělá vše, co na něm závisí“, aby konflikt skončil co nejdříve, uvedl bez bližších podrobností Putin, aniž by naznačil, zda je stále ještě „na stole“ mírový plán, který v utajení dojednal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
K situaci na Krymu, který Rusko v březnu po místním referendu anektovalo, Putin prohlásil, že „k žádné anexi nedošlo, byla to vůle lidu, veškerá obvinění jsou neopodstatněná. Mluvit o nějakých nezákonných krocích je trapné a směšné. Prostě jsme se lidí zeptali, jakou budoucnost chtějí. Pokud tohle není demokracie, tak co to je?“ Nyní je třeba dosáhnout plné rehabilitace všech národů, které na poloostrově žijí, přičemž Krym označil za „měřítko smíření“. „Mám za to, že Krym může sehrát unikátní sjednocující roli pro Rusko, protože se stal svého druhu historickým a duchovním zdrojem, další linií smíření mezi rudými a bílými.“ Jazyky tří krymských národů, ruština, ukrajinština, tatarština, by měly mít rovnoprávné postavení, přičemž by činnost místních úřadů měla přihlížet ke „specifičnosti a tradicím národů Krymu“. Na Krymu má vedle toho vzniknout vlastní armádní skupina, která má „zaručit bezpečnost“ před „pokračujícími válkychtivými provokacemi Kyjeva“.
Obecně pak zdůraznil nutnost posílení ruské obranyschopnosti a armádě bez bližších podrobností slíbil nejmodernější zbraně a výzbroj, jaké „ostatní armády světa zatím nemají. A radost uděláme i našim partnerům. Nemáme ale v úmyslu běhat po světě s břitvou a všude s ní mávat.“ A to vše prý bez toho, že by byla ruská ekonomika „militarizována“.
Skončí sankce do tří měsíců?
Ruský prezident v pátek v Soči přijme finského prezidenta Sauliho Niinistö, který se tak stane první hlavou členského státu EU na návštěvě v Rusku od vyhlášení unijních sankcí a ruských protisankcí. Finsko patří k zemím, které jsou nejvíce postiženy ruským embargem, které postihlo výrobu tamních mlékárenských koncernů, a zatímco vláda v Helsinkách s pocitem křivdy požaduje po Bruselu „více solidární přístup“ k více postiženým zemím, vážně zvažuje, že v rámci protisankcí za ruské protisankce na unijní a americké sankce zavře pro ruská dopravní letadla svůj vzdušný prostor. Poslední zprávy z Helsinek nicméně naznačují, že Finsko žádné další protiakce proti Rusku uplatňovat nebude. Předmětem rozhovorů v Soči má být „stav a perspektivy dvoustranné spolupráce“ a „nápomoc při řešení vyhrocené vnitropolitické krize na Ukrajině a odvrácení tamní humanitární katastrofy“.
Nejnovější statistické údaje přitom ukazují, že ekonomická válka s Ruskem přichází v době, kdy se „růst“ eurozóny zastavil na čisté nule a oproti předpokladům si hůře vedou také ekonomiky Německa a Francie. I proto nejspíš analýza dopadů sankcí a protisankcí, kterou zpracovala Danske Bank, konstatuje, že evropské sankce proti Rusku budou do tří měsíců odvolány. „Eskalace obchodní války je neudržitelná jak pro EU, tak pro Rusko. Proto EU své sankce zruší během jednoho až tří měsíců, a Rusko vzápětí zruší sankce své,“ předpokládají dánští finančníci. „A pokud Evropská unie i Rusko nedokážou uchovat oboustranný obchod v oblasti energií mimo nynější konflikt, ztratí příliš mnoho. Proto je riziko krátkodobých výpadků v dodávkách jen omezené a ceny ropy a zemního plynu nebudou pod velkým tlakem.“
EU své sankce vyhlásila právě na tři měsíce s tím, že prodloužení bude „posouzeno“ později, zatímco Rusko s embargem počítá na dvanáct měsíců. Pokud EU opravdu za tři měsíce ustoupí, bude muset Kremlu za zrušení jeho embarga – a tím za faktickou záchranu evropského zemědělského sektoru -- něco nabídnout. Něco velkého, co by Rusku stálo za setrvání v dosavadních vazbách se Západem a odmítnout nově navázané obchodní vztahy s Latinskou Amerikou a dalšími regiony. Putin má přitom v říjnu podepsat vládní program „nahrazení dovozové produkce z USA a EU“, aby se Rusko zbavilo „závislosti na těch řešeních a konstrukcích, které jsou importovány ze Západu“.
Příkladem nových trhů se pro Rusko stává Káhira. Před dvěma dny do Ruska coby do první země mimo Blízký východ přijel egyptský prezident Abdal Fatáh Sísí. Diskutoval s Putinem nejen o dodávkách egyptské zeleniny či pěti milionů tun ruského obilí, ale také o tom, že by se Egypt mohl připojit k „ruské“ Celní unii, že by Rusko v Egyptě zbudovalo zónu volného obchodu, dodalo Káhiře – coby první cizí zemi -- supermoderní migy a podobně. A politika Káhiry, která je hybatelem arabské politiky, se projevila i ve dnech předchozích, kdy Sísí odmítl jet na Obamův summit USA-Afrika do Washingtonu s tím, že má důležitější věci na práci, nebo kdy musel ministr zahraničí USA John Kerry při vstupu do prezidentského paláce v Káhiře potupně projít bezpečnostním „bzučákem“ a jeho doprovod musel vysypat veškerý obsah kapes.
Zatímco EU přemýšlí o dopadech sankcí, Pentagon hodlá v Rusku – názoru Kongresu navzdory – nakoupit víceúčelové vrtulníky Mi 17 pro potřeby Afghánistánu.
Literární noviny
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz