Propaganda

Studijní text

Dopis paní Bolterové (červencové vydání) vyvolal nějaké reakce. To mě nutí opět ke komentáři.

1. paní Bolterová si  ve svém dopise všimla, že dotyčná rezoluce OSN výslovně definuje vyhnání jako genocidu. Já jsem to v osobním dopisu uvedl na pravou míru.

2. Paní Bolterová možná neví, že je proti jakýmkoliv pravidlům novinářské slušnosti otisknout v novinách osobní dopis bez svolení autora . Redakce "Sudetenpost" by to ale měla znát. To svědčí o přístupu tohoto listu, že mu nevadí takovéto praktiky, když chce dělat propagandu v určitém směru.

3. Ve svém dopise paní Bolterová jsem uvedl, že klasifikace vyhnání sudetských Němců jako genocidy je v rámci mezinárodních právních odborníků sporná. Teď jsem překvapen, že to mnozí čtenáři interpretovali jako kdybych zaujal postoj proti nim.

4. V konstatování, že v průběhu vyhnání sudetských Němců se udály strašné zločiny, se určitě všichni shodneme. Můj otec, důstojník, padl v roce 1945 těžce zraněn  do rukou Čechům a přežil pouze sérií zázraků. Dědeček mé ženy byl v táboře "Hanke" v Moravské Ostravě a do konce svého života se každou noc budil s křikem z nočních můr. Takže já vím, o čem mluvím.

5. Ale to nic nemění na skutečnosti, že pojem genocida v rezolucích OSN různí mezinárodní právníci vykládají různě. Jsem si velmi jistý, že široká definice  zahrnuje i vyhnání sudetských Němců. Ta by také měla mít signální účinek na prevenci budoucích trestných činů v oblasti lidských práv.

6. U Arménské rezoluce je proto naše stanovisko, ve vztahu ke tureckému státu, jasné, dodnes každou vinu za systematické vyhlazování 1,5 milionu Arménů odmítá. Tady jsme vůči Čechům samozřejmě již mnohem dál. Český ministr Daniel Herman při Sudetském dni jménem své vlády označil vyhnání na základě principu kolektivní viny za obrovskou nespravedlnost a požádal o odpuštění. S takovým postojem turecké vlády vůči Arménům by rezoluce Spolkového sněmu byla nadbytečná.

Christoph Lippert, jednatel SL, Mnichov

Sudetenpost, 8.9.2016, str. 16, Tribuna názorů

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf