Program tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu

z r. 1961, bod 17

17. Máme upřímné přání poskytnout řešením sudetské otázky příspěvek k míru mezi národy; považujeme za evropský úkol překonat německo-český rozpor, který vznikl z nacionalismu 19. století, a nahradit jej vztahem dobrého přátelství. Proto považujeme takové řešení jako nejlepší, k němuž mohou oba národy dát souhlas.

Prof. JUDr. Miroslav Potočný, DrSc.,

„Sudetoněmecký program tzv. 20 bodů z hlediska mezinárodního práva“, k 17. bodu: O takovém „upřímném přání" nelze než mít velké pochybnosti. Co tzv. sudetští Němci vlastně nabízejí? Aby byli uznáni za národ? Aby na „svém území" ustavili vlastní nezávislý stát?

Nebylo by opravdovým pozitivním příspěvkem ke zlepšení česko-německých vztahů i poměrů v celé Evropě, kdyby konečně uznali a přiznali definitivní platnost XlII. části Postupimské dohody?

Ta je a zůstane nejen základnou pro další rozvoj mírumilovného, demokratického Německa, ale i jediným „životním" prostorem pro bývalé německé obyvatelstvo, které bylo přesídleno na nedohlednou budoucnost do své vlasti - Německa, tedy i pro tzv. sudetské Němce.