ČESKOSLOVENSKO V EXILU
V složitých souvislostech německé agrese vyniká však tím více skutečnost, že vedle Československa, ujařmeného nacistickým Německem, nepřestalo i nadále existovat Československo, které navázalo na první republiku a na její demokratickou tradici - Československo v exilu.
Z iniciativy prezidenta Beneše se okamžitě po Mnichovu zformovalo v jeho vile v Sezimově Ústí z jeho nejbližších spolupracovníků jádro domácího protiněmeckého odboje. V exilu, do něhož prezident Beneš odjel 22. října 1938, pak zahájil přípravy k mezinárodnímu vystoupení proti nacistickému Německu. Došlo k němu bezprostředně poté, co Německo okupovalo 15. března 1939 Československo. Prezident Beneš, který byl v té době v USA na přednáškách na univerzitě v Chicagu, se následující den obrátil protestem proti "tomuto mezinárodnímu zločinu" na vlády Francie, Anglie, Ruska a Ameriky a na Společnost národů. *
Tímto protestem zahájil Edvard Beneš svůj protinacistický odboj a ihned poté - 21. března 1939 - vypracoval jeho základní strukturu a personální obsazení i pro ta československá vyslanectví, která se odmítla vzdát Německu - pro vyslanectví ve Washingtonu, v Londýně, v Paříži, v Moskvě a ve Varšavě. Základní politickou linii tvořila ideová jednota odboje s první Československou republikou.** Ve svých veřejných projevech přenášených rozhlasem i do vlasti informoval prezident o svém postupu i domácí odboj.
V projevu k československým legionářům v Chicagu 8. června 1939 vytyčil Edvard Beneš heslo "Svobodné Československo ve svobodné Evropě" a zdůraznil: "Půjdeme do boje za svobodu své staré vlasti a za vydobytí své staré Československé republiky. Neuznáváme žádné obsazení, a proto náš stát legálně pro nás existuje dál. Jdeme světem hrdě a pevně, jako občané Československé republiky. "***
Hlavní těžiště odboje přenesl prezident Beneš do Londýna a vedením akcí ve Spojených státech pověřil Jána Papánka.****
Na základě teorie o právní kontinuitě vybudoval prezident v exilu postupně prozatímní československé státní zřízení. Vedle prezidenta ho tvořila vláda v čele s monsignorem Janem Šrámkem a Státní rada - jakýsi quasi-parlament - v čele s Prokopem Maxou. Funkci zákonů plnily prezidentské dekrety. Jedním ze základních dekretů jak pro toto, tak i pro budoucí, poválečné období, byl ústavní dekret prezidenta republiky č. 11 o obnovení právní kontinuity. Byl přijat po pečlivé dvouleté přípravě 3. srpna 1944 a navazoval na zákon z 28. října 1918, kterým byla vyhlášena Československá republika.
Československá exilová vláda získala postupně mezinárodní uznání od vlády
---------------
* Edvard BENEŠ, Paměti. Od Mnichova k nové válce a k novému vítězství. Praha 1947 (3. vyd.), s. 98 n.
** Plán odboje. Dopis Edvarda Beneše z Chicaga Hubertu Ripkovi do Londýna 21. března 1939. In: Edvard BENEŠ, Dopisy bratru Vojtovi 1938-1944, Praha 1998, Knižnice Společnosti Edvarda Beneše, sv. 16, s. 70-72.
*** Edvard BENEŠ, Šest let exílu a druhé světové války. Řeči, projevy a dokumenty z r. 1938-45. Praha 1946, s. 53.
**** Aby se nezapomnělo... Vzpomínky a dokumenty o životě, práci a zápasech Dr. Jána Papánka, Praha 1994. Halina BREN, Život pre iných. Ján Papánek 1896-1991. Praha 1995.
sovětské, britské i americké a tři z velmocí podpisujících Mnichov odvolaly na něm svůj podpis a tím ho anulovaly (Anglie a Francie 1942, Itálie 1944).*
V rámci tohoto Československa v exilu byla vydávána i řada publikací, které uchovávaly a rozvíjely historické povědomí o československé demokracii a byly součástí zahraniční politické akce o její obnovu.
Ve Spojených státech amerických to byla především kniha Benešových přednášek na univerzitě v Chicagu Demokracie dnes a zítra, vydaná anglicky v roce 1939 v New Yorku, která se poté stala světovým bestsellerem.**
Československá Národní Rada v Americe vydala ještě během prezidentova pobytu ve Spojených státech pod odbojovým heslem "Svobodné Československo ve svobodné Evropě" dvě publikace vyzdobené sugestivním emblémem personifikované republiky, přikované ke dvěma sloupům s hákovými kříži a s nápisem Pravda zvítězí! V první z nich byl zveřejněn Benešův programový projev v Chicagu z 8. června 1939.*** Druhý obsahoval dokumentární studii Bohuše Beneše, prezidentova synovce a sekretáře během jeho cesty po Spojených státech v první polovině roku 1939. Publikace, nazvaná podle přísahy prezidenta Beneše nad Masarykovým hrobem, zdůrazňovala: "Věrni zůstaneme dvaceti letům československé jednoty - věrni zůstaneme své mravní, politické a sociální linii tak, jak nám ji Masaryk se svými spolupracovníky vyznačil pro život doma i pro soužití s jinými národy." Publikace obsahuje dokumentovaný přehled událostí od Mnichova k zahájení druhého odboje v Americe.****
Propagaci odboje šířily americké a kanadské české i slovenské časopisy a řada politických publikací. Neúnavným řečníkem a propagátorem byl Vojta Beneš, prezidentův bratr, i Jan Masaryk.*****
16. října roku 1939 vyšlo v Londýně první číslo časopisu Čechoslovák, oficiálního listu zahraničního odboje. Jeho zažloutlé stránky nás po více než půl století uvádějí nejen do dramatických válečných let, ale i do bohatého, dnes však prakticky zapomenutého života demokratického Československa v exilu: Do činnosti Československého Institutu či Československého národního domu, do Kruhu přátel české knihy, do Spolku českých žen a londýnského Sokola, do Britsko-československého centra či do Československé hospodářské poradny. Nacházíme zde informace o londýnském vydání básní Jana Nerudy, "básníka vzdoru a víry", o
--------
* BENEŠ, Paměti, 142 nn. Jan KUKLÍK, Vznik československého Národního výboru a prozatímního státního zřízeni ČSR v emigraci v letech 1939-1940. Praha, Karolinum 1996.
** Edvard BENEŠ, Demokracie dnes a zítra, Praha 1999, Knižnice Společnosti Edvarda Beneše, sv. 19. Tam i přehled všech cizojazyčných i českých vydání.
*** Programová řeč druhého prezidenta Československé republiky dr. Edvarda Beneše. Československá zahraniční akce. Svobodné Československo ve svobodné Evropě. I. Pravda zvítězí!. Vydal Ústřední výbor československých legionářů v Chicagu 1939. Další Benešovy projevy byly vydávány řadou dalších in
stitucí. Viz např.: Edvard BENEŠ, Robert REDFIELD, A Radia broadcast of Questions on Democracy. The University of Chicago, Round Table, June 25, 1939. Edvard BENEŠ, Nazi barbarism in Czechoslovakia, The Czechoslovak National Council of Ameríca, Chicago 1940 aj.
**** Věrni zůstaneme. Československá zahraniční akce. Svobodné Československo ve svobodné Evropě, II. Vydala Československá Národní Rada v Americe, Chicago 1939. Paralelní anglické vydáni vyšlo tamtéž pod názvem: Czechoslovakia. Its Sac ri{ice and Future.
* ***** Viz: Vojta BENEŠ - G. A. GINSBURG, Žalář milionů. Protektorát Čechy a Morava. Chicago 1939. Anglicky: Ten Million Prisoners. Protectorate Bohemia and Moravia. Chicago 1940. Speeches of Jan Masaryk in America. New York 1942.
českých a anglických vydáních knih Karla Čapka, o českém umění v emigraci, o básnické sbírce Viktora Fischla Evropské žalmy, o exilové „literatuře druhého odboje", o protiněmeckém hnutí ve vlasti.
Zvlášť pozoruhodná byla samostatná publikační činnost časopisu. Čechoslovák vydal řadu drobných tisků s projevy prezidenta Beneše, ale i první české vydání jeho knihy Demokracie dnes a zítra, které připravil Kruh přátel české knihy.* Od roku 1941 zahájil pak vydávání Politické knihovny "Čechoslováka". Vyšlo přes 20 svazků, v nichž byly zveřejněny jednak Publikace Státní rady, jednak velmi cenné dokumentární práce exilových autorů.**
Od roku 1942 začalo československé ministerstvo zahraničních věcí vydávat v Londýně anglicky řadu dokumentů a pramenů - Czechoslovak documents and sources. Do této řady byly pojaty některé publikace Čechoslováku a jeho Politické knihovny, ale i další práce, informující o historickém vývoji Československa i o cílech jeho odboje.*** Velký politický význam měla práce o vývoji německé páté kolony v republice. Obsáhlý výklad byl doložen souborem písemných i fotografických dokumentů o podvratné nacistické činnosti proti Československu. ****
Československé státní exilové zřízení bylo během války ve stálém styku s odbojovým hnutím doma a projevy exilových politiků - Beneše, Masaryka, Drtiny a řady dalších - dále posilovaly hnutí odporu.
----------------
*Např: Edvard BENEŠ, Vojáci československé republiky! (1940). Edvard BENEŠ, Našim domů. 28. října 1940 (1940). Edvard BENEŠ, Náš boj o osvobození republiky (1940), Edvard BENEŠ, Czechoslovakia's Second Struggle for Freedom (1941). Edvard BENEŠ, Demokracie dnes a zítra (1942). Edvard BENEŠ, Tři roky druhé světové války (1942). EDVARD BENEŠ, Šest let exilu a druhé světové války (1945). Beneš o dnešku a zítřku (1945). Před návratem do vlastí (1945).
** Viz např. Prokop DRTINA, Hítler contra Beneš (1941). Bohuš BENEŠ, Janko ŠUHAJ, Bitva o Československo v britském veřejném mínění (1941). Bohuš BENEŠ, Amerika jde s námi (1941). Anglicky: U. S. with US (1941). Bohuš BENEŠ, Wings in Exile (1941). Česky: Křídla ve vyhnanství (1942). Edvard BENEŠ, Naše politická práce v druhém a třetím roce války (1942). Prokop DRTINA, Právem republiky (1942). Hubert RIPKA, Likvidace Mnichova (1943). Edvard BENEŠ, Na cestě k vítězství (1944). František KLÁTIL, President, vláda a lid v boji o svobodu (1945).
*** Např.: The.way to victory (1942, No. 1). What would be a good peace (1943, No. 3.). German minorítíes - spearhead ofnazism. Henleins deceit (1943, No5). Czechoslovak policy for victory and peace (1944, No. 10).
.****Fifth Column at Work. (Editor B. Bílek, předmluva H. Ripka) London [1945]
POVÁLEČNÉ INTERMEZZO
Pro oživení obrazu i odkazu první republiky mělo velký význam obnovení československého státu v roce 1945 a nedlouhé, ani ne tříleté období jeho demokratické existence. Byly obnoveny základní atributy demokratické společnosti -
individuální svobody i svoboda tisku. Bylo navázáno přerušené spojení s Evropou a světem. Obnovením výuky dějepisu bylo znovu navázáno i sepětí s národní minulostí. Na znovu otevřených vysokých školách započala odborná výchova mladé inteligence - početně silných ročníků narozených v meziválečném období.
Vydáním některých prací T. G. Masaryka byly znovu oživovány ideové základy první republiky.* Díla Edvarda Beneše přinášela informace o vývoji první republiky v mezinárodním měřítku, o úsilí československého odboje o obnovu republiky a o významu demokracie pro rozvoj národa i každého jedince. Desítky jeho projevů z let 1945-1948 byly pak zaměřeny k všestranné obnově plnohodnotné demokracie. Vyšly i dvě biografie Edvarda Beneše a soubor osobních vzpomínek jeho zahraničních přátel. **
K období exilu se váží např. i knihy Vojty Beneše zachycující emotivně odboj v Americe, či rozhlasové projevy Jana Masaryka a Prokopa Drtiny z Londýna.* Hrůzy německých koncentračních táborů vylíčil v obsáhlé dokumentární knize Jiří Beneš, který byl po celou válku vězněn nacisty - obdobně jako dalších deset členů Benešovy rodiny.***
Znovu zahájené sepětí s národní minulostí posilovala i další, především memoárová a dokumentaristická literatura.
Realita poválečného Československa byla však výrazně odlišná od první republiky. Přes kontinuitu s první republikou, danou ústavním prezidentským dekretem č. 11 z 3. září 1944 a symbolizovanou osobou prezidenta Beneše, působily rozhodující měrou nové, mezinárodně akceptované mocenské poměry, dané vojenským vítězstvím Sovětského svazu ve střední a východní Evropě.
Také vnitřní politická struktura nové republiky byla poznamenána tímto vítězstvím. Spolu se zhroucením nacistické moci a s uvolněním prudkého národního a politického útlaku došlo i k všeobecné politické radikalizaci. Mimořádně negativním prvkem narušujícím bezprostřední kontinuitu nové republiky s meziválečným vývojem bylo výrazné oslabení starší a střední generace inteligence, které bylo výsledkem decimační nacistické politiky. Porušení generační rovnováhy oslabovalo odolnost mladé inteligence především inteligence humanistické - vůči komunistické ideologii, která měla rozhodující oporu právě v nové mocenské konstelaci střední a východní Evropy.
Nedlouhé poválečné tříletí mělo výrazné rysy přechodného období. Krátkodobé obnovení demokracie spojené s regenerací tradice první republiky však bylo a zůstalo pozitivním vkladem pro budoucnost.
------------
* T. G. MASARYK, Ideály humanitní, Praha 1946; Karel ČAPEK, Hovory s T. G. Masarykem, Praha 1946.
** E. BENEŠ, Paměti. Od Mnichova k nové válce a k novému vítězství. Praha 1947 a 1948 (pět vydáni). Edvard BENEŠ, Šest let exilu a druhé světové války.
Řeči, projevy a dokumenty z r. 1938-45. Londýn 1945, Praha 1946 a 1947 (pět vydání). Edvard BENEŠ, Demokracie dnes a zítra. Praha 1946-1948 (pět vydání).
Viz Edvard BENEŠ, Soupis publikaci. Praha 1994, Knižnice Společností Edvarda Beneše, sv. 5. Edward B. HITCHCOCK, Zasvětil jsem život míru. Životopis Edvarda
Beneše, Praha 1947. Compton MACKENZIE, Dr. Beneš. Praha 1948. Edvard Beneš. Rozpravy a úvahy věnované prezidentu Československé republiky Dr. Edvardu Benešovi k jeho šedesátým narozeninám státníky a vědci anglo-amerického světa. Praha 1947.
.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz