Dne 11.září 2012. došlo k slovní přestřelce mezi premiérem Česka panem Petrem Nečasem a jeho ministrem zahraničí panem Karlem Schwarzenbergem. Ministr Schwarzenberg kritizoval svého premiéra za jeho slova, že podpora dalajlamy a Pussy Riot děvčat škodí českému exportu. Podle PRÁVA (12.09.12) řekl : „Nečas neměl nikdy zájem o lidská práva. Jsem zděšen, že ministerský předseda ČR může takto sklonit hlavu před zeměmi, o kterých všichni víme, že potlačují lidská práva…“ Premiér totiž 10.září uvedl, že je „třeba zabránit některým módním politickým projevům, které mají dopad do našeho exportu“ – podle Nečase jde o falešné adorování ruské skupiny Pussy Riot nebo vzývání dalajlamismu. Zde nejde o to, zda měl ministr pravdu, ale o to, zda se sám nedopustil neskonale horšího, neodpustitelného přestupku, když 21.května 2008 na zasedání vlády Mirka Topolánka donutil vládu, proti veliké většině veřejnosti i proti prezidentu Klausovi, a původně i proti mínění některých ministrů, aby uznala quasi stát Kosovo za samostatný, včetně jeho kriminálními postupy zatíženou vládu, a tvrdě tak trvale poškodila česko-srbské tradiční bratrské vztahy. Bylo to špinavé a trapné rozhodnutí, které u nejednoho Čecha muselo vyvolat zděšení, že se ministr Schwarzenberg sklonil tak před zeměmi (část Evropské unie, NATO, USA), které tak poškodily v Kosovu základní pravidla mezinárodního soužití NATO agresí proti Jugoslávii na základě výrazných dezinformací, výmyslů. Je to vlastně pokrytectví, vytýkat premiérovi jeho údajnou chybu, když se strašlivější, nenapravitelné chyby, kterou mu nutno stále připomínat, dopustil on sám. A nikdy se za ni neomluvil.
Jako ministr zahraničí pan Karel Schwarzenberg musel vědět, kdo se ujal vlády v Prištině, včetně premiéra Hashima Thaciho, za přičinění „humanitárního bombardování“, ničení, zabíjení a mrzačení tisíců civilů v roce 1999 v zmenšené Jugoslávii (hlavně v Srbsku a na Kosovu a Metohiji) během NATO agrese, a že nejen že byly pošlapány závěry Helsinského protokolu z r.1975, ale že nic prakticky z rezoluce Rady bezpečnosti OSN čís.1244 ze dne 11.června 1999 nebylo uskutečněno: Nevrátilo se 250 000 uprchlých (vyhnaných) Srbů, Romů, prosrbských Albánců, posledních Židů, nebyly jim vráceny uloupené majetky, pokračovalo jejich olupování a vraždění, bylo vážně poškozeno, vyloupeno až zcela zničeno přes 100 starobylých sakrálních srbských památek (kláštery, chrámy), atd.atd., vše za přítomnosti 40 000 vojáků NATO, UNMIKu. A pan ministr také pohrdl parlamentem, když nekonzultoval své rozhodnutí o uznání Kosova se Zahraničním výborem, podle jehož usnesení měl jednat, diskutovat.
V roce 2008 vyšla kniha hlavní prokurátorky Trestního tribunálu v Haagu (ICTY) Carly del Ponteové, ve které líčí v 11. kapitole praktiky Kosovské osvobozenecké armády UÇK , která kromě jiného neváhala zabíjet své zajatce (Srby, Romy, prosrbské Albánce), aby jim potom odebrala některé jejich orgány a prodala je k transplantacím (Carla del Ponte, Chuck Sudetic: Gospodja Tužiteljica. Zagreb, 2008). Jeden z organizátorů tohoto „obchodu“ měl být sám H. Thaci. Potvrdil to i vyšetřovatel Evropského parlamentu Švýcar Dick Marty. V obžalobě proti významnému veliteli UÇK Ramushi Haradinajovi (je znám jeho novinový obrázek, jak sedí mezi svými „přáteli“, americkým a britským velvyslancem) a jeho dvěma druhům (vlastně vykonavatelům zločinů, i když sám Haradinaj mučil a zabíjel) napsala 5.května 2007 prokurátorka del Ponteová:
-„Před vámi jsou tři lidé, obžalováni za zločiny – hrozné, kruté a násilné zločiny; zločiny vraždy, vyhánění, mučení, znásilňování, únosů, násilného věznění až nejkrutějšího týrání…Nepochybujeme ani trochu, a obžaloba to i dokáže, že tito tři lidé - tento pán války (tj.Haradinaj), jeho poručík a jeho vězeňský dozorce – že mají okrvavené ruce…“
Pro nedostatek důkazů (svědci zmizeli, byli zabiti, odmítli svědčit) byl Haradinaj propuštěn. Po několika letech byl zatčen znova. Jinak byl po roce 2004 premiérem Kosova. O významném veliteli UÇK a zabijákovi Haradinajovi měli to nejlepší mínění dva vedoucí představitelé Západu, vysoký představitel Sören Jessen-Petersen a německý generál KFORu K. Reinhard. V květnu 2012 přijel Haradinaj téměř triumfálně do Prištiny, zatím neodsouzený.
Čtení z 11.kapitoly knihy paní del Pontiové, plné hrůzných vražd a zabíjení, zprávy Dicka Martyho o zločinech nad Srby, Romy a Srbům loajálními Albánci, nynější svěží novinové zprávy o vraždách za účelem získání orgánů k transplantacím od srbských, romských a albánských zavražděných zajatců, by měla být povinnou večerní četbou pro ty, kteří neváhali uznat nynější vládu v Prištině. Ovšem mělo by to být ale doplněno i příklady skutečných přátelských vztahů v dějinách mezi Albánci a Srby a třebas i skutečností, že se průměrné dožití (life expectancy) kosovských Albánců, díky rychlému rozvoji zdravotnictví v Jugoslávii od konce války, konkrétně od let 1952-54, nápadně zvýšilo z 45 let u žen a 49 u mužů na téměř neuvěřitelných 71 a 68 (1982-84) let. Že je teď ve „státě“ Kosovo přes 40% nezaměstnaných, že víc než 50% mládeže je bez práce, že země žije jen z cizí pomoci a obchodem s drogami, lidmi, zbraněmi, že se tam prakticky nic nevyrábí - to už jako by nikoho z těch, kteří Kosovo uznali, nezajímá. Ani to, že drogy z Kosova vesele zajišťují narkomany v Evropské unii, v USA. Ani to, že se paní Albrightová, ideový strůjce bombardování, zabíjení a ničení v Jugoslávii, jakož i velitel NATO během agrese proti Jugoslávii generál Wesley Clark snaží zbohatnout z tragedie Kosova, paní Albrightová významně finančně zainteresovaná v kosovských telekomunikacích, a generál Clark v možnostech přípravy pohonných hmot z pohádkových zásob sice ne zrovna nejlepšího hnědého uhlí na Kosovu.
Pan ministr Schwarzenberg musel vědět i o „křišťálové noci“ proti Srbům a Romům na Kosovu a Metohiji (17-18.března 2004), kdy bylo 19 Srbů a Romů zavražděno, 300 těžce zraněno (zmláceno), 4 000 vyhnáno ze svých domovů a oloupeno. To, co nezničili v Prizrenu Turci za 500-600 let své vlády, to zničila chátra v Prizrenu za dva dny, včetně vypálení chrámu Bohorodičky Ljevišské ze 14.století (památka UNESCO) a dalších 6 chrámů a klášterů. Zbaběle se tu zachovaly německé jednotky, které nechaly albánskou chátru ničit a loupit, když slíbila, že je nechá na pokoji. Francouzská jednotka se zachovala stejně zbaběle během znesvěcení, vypálené, zničení ženského kláštera Devič..
Proč se do kritiky pana premiéra pan ministr Schwarzenberg pouštěl, když vlastně v řešení státních i morálních záležitostí v případu Kosova nemá zrovna svůj štít čistý, i když si to možná myslí. Jako by neznal Biblické podobenství, když Pán Ježíš řekl mužům, chystajícím se kamenovat nevěstku (nevěrnou ženu ?), aby použil kámen jen ten, prostý toho hříchu. A nikdo kamenem nehodil. Hodilo by se zde i rčení „Si tacuisses, Philosophus mansisses.“(Kdybys byl mlčel, zůstal bys filosofem).
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz