Proč Západ vyvolává válečnou hysterii proti Rusku?

Zveřejněno 10. 9. 2016 23:31 | napsal/přeložil Israel Šamir | Vytisknout | E-mail | Zobrazeno: 1049

Už dávno, snad od Karibské krize, neexistovala na Západě tak silná předtucha války s Ruskem. Je dnes obsahem snad všech angloamerických tiskovin. Všechna angloamerická média se o Rusku vyjadřují stejně, jako se vyjadřovala o Iráku před jeho přepadením v roce 2003. Ne vždy takové kampaně končí válkou; tak například Západ nenapadl Írán nebo KLDR. Pokud se však některý západní blog nebo web odváží vyzývat k míru s Ruskem, je okamžitě ocejchován jako „ruský agent“.

Prezident Obama navrhoval, aby Amerika vydala prohlášení, že nepoužije jaderné zbraně proti Rusku jako první – ale vedení USA, včetně ministra zahraničí Johna Kerryho, se tomu vzepřelo: jak je možné takovou možnost odmítnout?

Wall Street Journal spekuluje, jestli by se Americe podařilo zničit Rusko prvním jaderným úderem.

V Newsweeku profesor Alexander Motyl všechny ubezpečuje, že Rusko je totéž, co hitlerovské Německo, a že žít s ním v míru není možné.

Generál Breedlove, donedávna velitel amerických vojsk v Evropě a velitel ozbrojených sil NATO, hledá způsob, jak dopravit na Ukrajinu více těžkých zbraní, a doufá, že se tam rozhoří válka.

Prakticky všechna média v Anglii a v Americe neustále rozdmychávají válečnou hysterii. John Pilger, zkušený britský novinář (australského původu), vysvětluje bezuzdné nepřátelství britských médií a britských oficiálních míst k labouristickému lídrovi Jeremymu Corbynovi – byl proti válce. Je totiž jediný, kdo nechce modernizovat bomby a rakety a vést vojska k ruským hranicím.

Stejná vina je přičítána i Donaldu Trumpovi. I proti němu se v médiích zvedla vlna nenávisti. A za co? Za to, že nechce válčit!

Tisk USA a Velké Británie je naladěn na válku s Ruskem – a když ne válku, tak alespoň na balancování na jejím okraji. Je těžké odhadnout, co může válku vyvolat, ale chci říci jasně – Rusko nemůže udělat prakticky nic, co by mohlo tuto hysterii zažehnat. Nic – kromě zvýšení bojové připravenosti – a tím se nyní zabývá náš vrchní velitel.

A právě kvůli tomu jsem váhal, jestli tento sloupek stojí za to psát. Zda má smysl varovat, když je varování zbytečné. Není ani důvod k panice – tím spíš, že ničemu nepomůže. Jak na Západě, tak v Rusku řídí děj událostí politici a státníci – a ne tisk. Přesto je ale k správnému chápání situace dobré mít na paměti, co se píše v novinách. Doufejme, že příští události proběhnou tak, jak proběhly během Karibské krize v polovině minulého století, kdy Američané vážně uvažovali o zahájení jaderné války.

Rusko bylo v podobné situaci v roce 1939. Jestliže v roce 1914 stál v čele Ruska slabý car, který se nechal zatáhnout do války, pak v roce 1939 stál v čele Ruska člověk železné vůle, který chtěl uchránit zemi před válkou prakticky za každou cenu – včetně ceny smíru s Hitlerem a dodávek surovin do Německa. Přesto přišla válka.

Na co potřebuje Západ válku? K oživení ekonomiky tak, jak ji v Americe oživila druhá světová válka? Vrátit se k monopolárnímu světu a k neomezené vládě nad ním? Jen aby se naplnil Čechovův odkaz „Visí-li na stěně pistole, je třeba z ní vystřelit“?

Těžko na tyto otázky jednoznačně odpovědět. Zbývá nám spolehnout se na pevné nervy našeho vedení a na spojení lidí dobré vůle. Noc zatím nepřišla, ale mraky houstnou…

Israel Šamir

Zdroj: kp.ru

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

Grafika: Eurasia24.cz