Seminář měl vysokou úroveň. Odnesli jsme si z něj řadu myšlenek, faktů a podnětů. Brzy na začátku byla artikulována následující teze jednoho anglického profesora:
Cílem důchodových reforem nemůže být nic jiného, než celkové snížení důchodů. Pokud jde o důchodové připojištění, zajišťované nestátními, soukromými „důchodovými“ fondy, byla vyslovena domněnka, že není velká pravděpodobnost, že v České republice v představované podobě a rozsahu vůbec vzniknou. Není možné, dále tvrdili přednášející, aby stát nutil občany platit do těchto fondů peníze, aniž by ručil za takto jimi uložený kapitál.
Velmi zajímavé bylo např. líčení neoliberálních představ o důchodovém zajištění. Když je jejich američtí tvůrci přednesli A. Pinochetovi, trval tento na tom, aby jimi formulované „zajištění“ v žádném případě neaplikovali v Chile na armádu a policii. Liberální nadšenci byli tímto krokem zpraženi. Hlásali, a možná byli i přesvědčeni, že přechod od důchodového státního zajištění k soukromým fondům přinese nejen vysoké důchody na stáří, ale přispěje i k nemalému celkovému ekonomickému rozvoji země. Čas však ukázal, že neměli vůbec pravdu. Tento systém nepomohl ani lidem, dokonce v řadě případů po krachu důchodových fondů nechal spořící zcela nezaopatřené, ani té či oné zemi. –red.
O předmětné problematice velmi výstižně dále píše redaktor Václav Věrtelář.
„Politici stran vládní trojkoalice (ODS, TOP 09, VV) stále častěji hovoří o radikálních reformách, zejména penzijního systému.
Ta by měla prý platit nejpozději od ledna 2013. Ten spěch je pochopitelný. Chtějí využít současné pohodlné většiny v Poslanecké sněmovně (118 hlasů), což umožňuje schválit reformy. Například penzijní reforma může zajistit pro soukromé penzijní fondy bilionový kapitál. A to už je prostor pro vysoké zisky, tunelování a rozkradení.
Již řadu let pravice zdůvodňuje nutnost penzijní reformy nedostatkem finančních prostředků. Když ji prý neprovedeme, všichni senioři budou za pár desítek let žebráci. Je to pozoruhodné. Až do vlády Mirka Topolánka byly v penzijním fondu přebytky. Topolánek začal s omezováním odvodů a jejich zastropováním, aby peněz bylo málo. V tom chce pokračovat i současná vláda, která využívá služeb takzvané Bezděkovy komise, složené většinou z lobbistů penzijních fondů. Bezděk přidal argument, že obyvatelstvo stárne a bude stále méně pracujících.
Prakticky všechny argumenty o nutnosti radikální penzijní reformy převedením podstatné části prostředků na soukromé fondy a osobním spořením každého občana, jsou nepravdy a polopravdy.
Tvrzení o stárnutí obyvatelstva je minimálně přehnané, protože použité prognózy o vývoji obyvatelstva jsou tendenčně zkreslené. Vycházejí z hlubokého poklesu počtu narozených dětí (až na polovinu současného stavu) a nepřihlížejí k přistěhovalcům. Ani dnes nedostatek finančních prostředků z odvodů na sociální pojištění není důsledkem pouze většího podílu osob nad 65 let. Hlavní příčinou je nezaměstnanost. Oficiálně je bez práce kolem 500 tisíc lidí, ve skutečnosti kolem 700 tisíc. Snížení nezaměstnanosti na polovinu by zvýšilo prostředky penzijních fondů nejméně o 10 procent. Základním problémem nedostatku financí na důchody i na jiné potřeby společnosti je tedy špatný stav ekonomiky, nezaměstnanost. Tam je třeba zaměřit pozornost. Rovněž propopulační politika, pomoc rodinám s dětmi. Zde rovněž nejde pouze o důchody, ale o celkovou budoucnost národa. Současná vláda však činí pravý opak. Situaci rodin s dětmi pomocí »škrtů« zhoršuje.
Na závěr je třeba konstatovat, že zachování průběžného financování důchodů má zásadní význam. Pouze tak je zajištěno, že prostředky na důchody nejsou znehodnocovány inflací. Například kdyby si někdo k roku 1989 naspořil na důchod milion korun, dnes by jeho reálná hodnota představovala asi 20 procent našetřené částky, tedy asi 200 tisíc korun. Takový je, na základě zkušeností za posledních sto let, osud našetřených prostředků. A to již nehovořím o vytunelování a rozkradení soukromých penzijních fondů. I na to je ve světě řada příkladů.
Znamená to, že žádnou radikální reformu důchodů nepotřebujeme. Je pouze třeba zlepšení současného systému, odstraňovat nedostatky a vrátit do důchodového fondu ty odvody, které tam patří. Základní pozornost je třeba konečně věnovat obnovení efektivního růstu ekonomiky, protože jedině tam je základ nejenom dobrého důchodového systému, ale všech oblastí života společnosti. Na to však potřebujeme novou vládu s potřebnou kvalifikací, obětavostí a odpovědností za osud země.“
Václav VĚRTELÁŘ , Haló noviny,14. 12. 2010
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz