Eur Ing Dr Bohumil Kobliha
Dávný přítel mi z vlasti 8.8.2013 napsal: "Na politiky, politické strany jsem zanevřel a čekám na předčasné volby - zda se občané ČR probudí. "
Jenomže probuzení k čemu? Byli jsme po dvacet let vmanipulováváni do situací a systémů, které pro nás jak jednotlivce, tak národ nepracují, či jdou dokonce proti všemu, co jsme, kdy byli a jsme. Co má volič dělat, když je teď na tom tak špatně, že si musí o dovolené oddechnout "bez zpráv o politice a bez novin". Je ze všeho unaven, a dokonce chce otočit kormidlem do sargasového moře, z vody, ze které jsme se po generace pracně (i krvavě!) dostávali a slyším překvapující názor: „...já bych byl klidně pro monarchii. Volby stojí spousty peněz a poslanci se ani nedočkají konce toho jejich volebního období, kují pikle a ve státě je bordel".
V Anglii se říká: Zpět k rýsovacímu prknu. Musíme zauvažovat, do čeho jsme od Velké francouzské revoluce (1793) a zrodu moderních republik vklouzli. Kde je heslo rovnost-svornost-bratrství? Kde je občanská svoboda, po které stále prahneme? Vždyť ta je podmínkou existence a zdravého růstu lidského rodu. Do čeho jsme v domnění vyššího a lepšího stupně řízení organizované společnosti byli vmanipulováni a proč?
Je faktem, že všechny systémy lidské organizace časem zastarávají a degeneruji. To je dáno poznáním, touhou po lepším a někdy technologickým vývojem. Původní ideje bývají také - a to většinou - zneužity chrapounstvím a hrabivostí živlů bez skrupulí. Ti vymýšlí, jak systémy přetvořit k tomu, aby jim mohly sloužit. Kolikrát byl a je zneužíván Ježíš.
Od monarchií jsme se krvavě i méně krvavě oprostili po zkušenostech, že vládce, vládnoucí rodina ztrácí časem schopnost soudně řídit stát a vládnou nakonec "rádcové" a "poradci". Ti většinou, bez zodpovědnosti, dělají to, co se hodí jim (či jejich vodičům!) bez ohledu na prospěch pro stát, monarchu samotného a definitivně bez ohledu na lid. To se přece stalo ve Francii koncem osmnáctého století a v Rusku v devatenáctém. Připomeňme pak konce monarchů samotných, počínaje gilotinou a konče kulkami do hlav celé rodině, pokud se monarchové nespasí útěkem do exilu. Zapomněli jsme, že i sedláci museli vzít vidle a jít "na pána"? Máme se k tomu vracet jen proto, že se nechceme poučit z historie, nebo jen pro únavu?
Dnešní královské rodiny nemají pro řízení věcí veřejných prakticky význam. Tak je ve Velké Britanii. Z půlživotní zkušenosti zde vidím, že vláda se historií (dokonce i císařstvím) spíše jen propagačně honosí a za "království" se prakticky jen schovává: Co chcete, máte království. Máte hodnou královnu! Aniž hodná královna co zmůže... Všechno dělá parlament a vládne se v systému "parlamentní demokracie", prostřednictvím politických stran.
Obecně evropansky, abychom se dostali z monarchie, vzali jsme vzor z dávného Řecka a přijali - po nejméně dvou stoletích úsilí a zápasů model demokracie. Vycházeli jsme z toho, že prostí a rozumní lidé chtěli dobro pro všechny. Opomenuli jsme ale zkušenost, že lidstvo je od pradávna a permanentně pod vlivem nejrůznějších "šamanů", a receptů sloužících jejich osobním cílům. Z demokracie řeckého typu uhnětli "parlamentní demokracii" s politickými stranami. Politické strany od počátku svého vzniku tedy zajisté straní a zákonitě rozdělují. Od obce až po kraj a národ.
Strany uvnitř svého vlastního uspořádání a pravidel hry (výběr kandidátů!) umožňují být nástrojem prosazování cizích zájmů a jsou hnízdem korupce! Znásilňují individualitu poslanců a svobodu jejich rozhodování "stranickou poslušností" - na příklad v Anglii parlamentní funkcí "biče" (Whip). Strany jsou používány zákulisními loutkovodiči k prostrkávání "poslanců", lidí pro "každé počasí" a dle jejich potřeb.
Politické strany jsou záměrně utvářeny a dotvářeny pro rozdělení a rozdělování. Ve volbách pak rozhodují jen líbivá hesla volebních kortešů.
Sám systém politických stran je od počátku nedostatečný a v důsledcích špatný. Ve špatném systému se nemůžeme dobrat dobrého konce!
Musíme ale zřejmě projít utrpením nových poznání, než se dostaneme k tomu že strany a "parlamentární demokracii" jako SYSTÉM musíme odložit do historie k monarchii a diktaturám všeho druhu. Do té doby nečekejme, že se ze současných problému snadno dostaneme. Tak dalekosáhlé změny nelze dosáhnout přes noc.
Jaké je zde řešení? Jak se zachovat v nadcházejících volbách ČR ve velmi obtížné situaci u nás i ve světě? Současný parlament, jak vidíme, je těžce zkorumpovaný "doprava", což přineslo jen léta národního i občanského hoře. Je toho příliš, čeho se máme a musíme postupně zbavit. Těch, kteří patří do řady k vytřídění dle sokolského rytmu "čepelem v tu zrádnou hruď“, nám vyrostlo korupcí zvenčí je na tucty. Ale i ti by měli nabytými zkušenostmi a poznáním prohlédnout.
Evropa je v krizi a důsledky vyvolaly potřebu se dostat z tohoto moderního žaláře národů inteligentně. V Britanii tedy byla založena závažná nezávislá strana UKIP (United Kingdom Independent Party) s programem výstupu z EU, protože do volebních programů stávajících stran nebylo možné prosadit a propagovat osamostatnění Britanie. UKIP používá stávajících možností jak z bryndy. Podobně postupuje Skotská národní stana, aby se oprostila od dávno pro Skoty neužitečného spojení s Anglií a žádá referendum o tom na příští rok. Ovšem to se stále děje v systému stran a problematické "parlamentární demokracii", kde je tak snadná všeničící korupce těmi, kteří si změny nepřejí.
Prospěšný byl a je typ demokracie, kde poslanci, zástupci občanů jsou skutečně posláni/vysláni do vrcholného řídicího orgánu (parlamentu) přímo občany bez mezičlánku stran. Čestný, pracovitý a inteligentní jedinec, jehož osobnost, národní českou slovenskou či československou orientaci a charakter známe, bude daleko méně náchylný ke korupci.
Místo abychom volili strany, budeme uvažovat a dávat hlasy osobnostem, které hájí naše národní dobré a znají naše občanské potřeby. Nezávislý kandidát může mít v dané situaci větší šanci než skvělá osobnost zatím v ranku strany, kde mohou být kvality znehodnoceny. ..
Londýn, 5.9.2013
Poznámka redakce: Souhlasíme s autorem, že současný stranický systém i parlamentní demokracie trpí zjevnými hlubšími nedostatky. Zvláště stranický systém je třeba reformovat. Parlamentní demokracie by měla být doplňována prvky demokracie přímé, např. místními i celostátními referendy. Část vícemandátových volebních obvodů může být přeměněna v jednomandátové obvody, v nichž voliči mohou přímo zvolit svého poslance.
Velmi podrobně se uvedenými otázkami zabýval dr. E. Beneš ve svém díle „Demokracie dnes a zítra“ Jednou z jeho hlavních myšlenek, kterou vyznával společně s T.G. Masarykem, bylo rozšíření demokracie z oblasti politické do oblasti hospodářské a sociální. A právě realizace tohoto principu je jednou z cest, vedoucích do naší lepší budoucnosti.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz