Prezident Miloš Zeman už de facto není vrchním velitelem českých ozbrojených sil. Pentagon horečně stahuje techniku z Polska do zemí, které by se mohly chtít uchýlit pod ochranu Bundeswehru a Berlína!

Transformace AČR do struktur německé „evropské“ armády začala přímo uvnitř NATO i přes odpor USA!

Německý list Frankfurter Allgemaine Zeitung přinesl minulý týden článek [1] Johannese Leithäusera o chystané nové dohodě, kterou by dnes měli podepsat ministři obran jednotlivých zemí NATO v Bruselu. Podle listu Německo by se tak mělo stát hlavní armádou v NATO jako reflexe na demisi amerických pozic v obranné politice Evropy. Českou alternativu v tomto článku německého listu nadzvedla informace o tom, že pod centrální velení divizí německého Bundeswehru se dostane jedna česká a jedna rumunská brigáda. Podle informací naší redakce se bude jednat o 4. Brigádu rychlého nasazení ze Žatce a po podpisu smlouvy v Bruselu se spolu s rumunskou brigádou připojí k brigádě nizozemských vojáků a pod velením Bundeswehru se začlení do formace nazvané „Force Pool for Larger Formations“, což v doktríně NATO je skupina vojenských formací použitelná pro začlenění do větších útvarů na úrovni divizí a předsunutých armád.

Bundeswehr se má stát po demisi USA hlavní vojenskou silou v Evropě.

Česká 4. Brigáda se skládá ze 2 mechanizovaných praporů, výsadkového praporu a lehkého motorizovaného útvaru. Z hlediska národní obrany jde o krok, který balancuje na pokraji zrady národních mechanismů velení obrany, protože v případě jakéhokoliv konfliktu na evropském území by tato české brigáda spadala pod vrchní velení spolkových vojsk německého Bundeswehru, kde vrchním velitelem je německý prezident. Dochází tak k absurdní a nebezpečné situaci, kdy generální štáb AČR předává „klíčky“ od velení brigády cizí mocnosti, která nereprezentuje alianční svazek NATO, ale pouze německý Bundeswehr. Tady je potřeba rozlišovat mezi velením v rámci zahraniční bojové mise, kde české jednotky působí na základě mandátu parlamentu a mezi převedením velení nad českou brigádou doma. Německé ambice na vedoucí úlohu v Evropě lze v těchto krocích vidět zcela zřetelně.

Česká armáda se ve strachu z Ruska vrhá do objetí Bundeswehru

V polovině ledna tohoto roku proběhlo jedno z posledních jednání mezi gen. štábem AČR a velícím štábem německého Bundeswehru [2]. Jednání proběhlo mezi plukovníkem Meinhardem Sawuschem a genmjr. Štefanem Kaletou. Mluvilo se právě o 4. Brigádě, o jejím zapojení do struktur německého velení a o dalším prohloubení spolupráce. Tady je právě vidět důsledek zničení a rozkladu ČSLA po roce 1989 a po rozpadu federace. Původní čtvrtmilionová armáda ve zbrani se na straně ČR smrskla na 21,000 „zaměstnanců“, z nichž jenom cca. 16,000 je ve zbrani. S takovými počty, které nedosahují pomalu ani populace malého okresního města, nelze bránit republiku a její zájmy. Nastává tak proces „vojenské affinity“, který známe velmi dobře z dob 1. Republiky. Tehdy slabá armáda pociťovala potřebu spojit se se silnými armádami, takže vzniklo spojenectví na ose Praha – Paříž – Londýn – Řím, což byla aliance proti Německu.

4. Brigáda ze Žatce bude nově spadat pod přímé velení Bundeswehru.

Podle reálné studie, kterou si nechala AČR nedávno vypracovat, Česká republika by pro svoji obranu potřebovala 170,000 vojáků ve zbrani a dalších 100,000 vojáků v aktivní záloze [3]. Mluvíme tedy o více než čtvrt milionu mužů ve zbrani, kteří by měli být schopni v případě krize bránit území republiky. Odkud se najednou tato čísla berou, když nám po celou dobu 90. let politici tvrdili, že armáda takové velikosti je přežitek? Důvodem je situace a změna v Bílém domě v USA. Na jedné straně můžeme slyšet výroky amerických generálů o trvalé podpoře NATO a o podpoře Evropy, ale na straně druhé jede Trump nemilosrdnou politiku „šíleného účetního“, který škrtá rozpočty všude tam, kde bilance padá do červených čísel a ztrát. A právě NATO bylo hlavně o ztrátách z pohledu samotné existence z pohledu amerických výdajů.

Mezi Trumpem a Mattisem se prohlubuje rozkol. Hrozí v USA vojenský puč?

V polovině ledna došlo k jedné ze zásadních roztržek mezi americkým prezidentem Trumpem a jeho ministrem obrany Jamesem Mattisem [4]. Ten u Trumpa loboval za posílení vazeb USA v NATO a za vyšší vojenskou aktivitu USA v rámci NATO proti tzv. ruské hrozbě. Trump mu na to odpověděl, že subvencování nákladů na provoz NATO už si USA nemohou dovolit a spojenci musí začít USA platit za ochranu. Mattis prý zavrtěl hlavou, že tolik peněz do NATO evropské země nedají, protože na to buď nemají peníze, anebo to nebude politicky průchodné u jejich voličů. Donald Trump na to reagoval slovy, že ho nezajímají voliči v cizích zemích, ale ti američtí, a že každá země si musí na svoji obranu vydělat peníze vlastními silami a jeho američtí voliči ho nezvolili prezidentem Evropy, nýbrž prezidentem USA. Pro spojence je Donald Trump noční můrou. Pentagon varuje Trumpa, že Berlín začal přebírat v Evropě iniciativu a odstavuje americké velení v Evropě od rozhodovacích procesů uvnitř NATO. Situace je kritická!

Slovenským Prešovem projel transport americké techniky narychlo stahovaný Pentagonem z Polska na cestě do Maďarska, Rumunska a Bulharska. Američanům v Evropě teče do bot, Německo chce USA de facto ukrást kontrolu nad NATO.

Právě na armádě ČR a Rumunska je možné vidět affinitu, tedy přitažlivost ke silnějšímu spojenci v těsné blízkosti. Je to typický reakční mechanismus, který se podobá imunitní reakci. Oslabování americké participace v Evropě tak vyvolává ve vojácích obavy o zabezpečení obrany a hledají proto pomoc u nového garanta bezpečnosti v Evropě. Po zvolení Donalda Trumpa se v EU rozhořely diskuse o vzniku Evropské armády a Evropské federace. Oba dva směry diskusí řídí Německo. Evropská armáda nemá vzniknout odděleně od NATO, ale zevnitř NATO v rámci transformačního procesu. Toto se nelíbí americkému Pentagonu, který začal v obavách narychlo stahovat své tanky a transportéry z Polska do „labilních zemí“ (Maďarska, Rumunska a Bulharska) náchylných k tomu, že by se mohly (kvůli Trumpovi) místo USA začít více orientovat na Německo a jeho Bundeswehr, a to i přes protesty polských politiků, že se tím oslabuje americký závazek k obraně Polska před „zlým Ruskem“. Obrovské vlakové transporty byly koncem minulého týdne spatřeny na východě Slovenska v Prešově a Sabinově, viz. video o pár odstavců níže.

Polsko je v šoku, Pentagon narychlo stahuje techniku do zemí, kde US Boys přece nikdo nepotřebuje?

Původ těchto transportů už je odhalen. Byla pořízena videa jejich nakládky v Polsku a po železnici míří přes východ Slovenska do Maďarska, Rumunska a Bulharska [5]. Železniční trasa na východě Slovenska pokračuje na křižovatce tras dvěma směry, na Ukrajinu na východ a do Maďarska na jih a odtud dále do Rumunska a Bulharska. Viz. železniční mapa výše. Všimněte si, že americká technika má pouštní kamufláž, takže nejde o vojenský kontingent pro Ukrajinu. Bez kamufláže mohou americké zbraně bez obav o zničení nepřítelem se pohybovat pouze na spojeneckých územích. Tímto záchranným mechanismem chce Pentagon urychleně zastavit sbližování zmíněných 3 zemí východní Evropy s německým Bundeswehrem. Američanům hrozí ztráta kontroly nad Severoatlantickou aliancí, to nechce Pentagon dopustit, ale Trump dělá všechno proto, aby k tomu došlo.

Z toho se potom zrodila čerstvá kauza „Gen. Flynna“ a pokus Pentagonu vyvolat proti Trumpovi v Kongresu vyšetřování a následně impeachment. V Prešově a Sabinově tak bylo možné vidět záchranné operace Pentagonu na udržení vlivu v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Polsku nic nehrozí, to je pro-americká kolonie natolik, že odsunutím zbraní Pentagon o vliv nad Varšavou rozhodně nepřijde. Za pro-americkou považuje Pentagon i Prahu, ale gen. Mattis varoval Trumpa už v prosinci, že USA by měly v ČR postavit ad-hoc radar a otevřít k němu US základnu, alespoň symbolickou, jinak hrozí, že ČR spadne v příštích 10 letech vojensky do mocenského vlivu Bundeswehru. A to se právě teď děje.

Jednotlivé státy východní Evropy jsou zděšené z Trumpa a zároveň vědí, že nebudou schopné dávat 2% HDP na zbrojení, nebo dokonce 4% pro umoření dluhů, které podle Trumpa mají země NATO za dlouhá léta amerického subvencování provozu NATO. Sbližování AČR s Bundeswehrem je proto „reakční affinitou generálního štábu“ v reakci na oslabování amerického závazku k NATO. Generálové amerického Pentagonu se budou Trumpovi bránit v rámci toho, k čemu budou mít pravomoci bez jeho souhlasu. Mezi takové pravomoci patří pochopitelně operativní přesuny amerických vojsk po Evropě. To, co bylo k vidění v Prešově, to nebylo naposledy. Jakmile Pentagon zjistí, že AČR se moc sbližuje s Bundeswehrem, uvidíme podobné transporty i do ČR a budou následovat společná cvičení na uklidnění české garnitury.

Pentagon hasí požár „důvěry“ uvnitř členských zemí NATO

Problém je v tom, že Američané nemají tolik vojsk v Evropě, aby tato škatulata, hejbejte se, uklidnila všechny členy NATO. Tento rok má americký Pentagon v Evropě ještě relativní klid, protože bude fungovat z rozpočtu schváleného Obamovo vládou. Ovšem rozpočet americké armády pro příští rok už bude mít v dikci Trumpova administrativa a zatímco Trump slibuje posílit rozpočet armády pro domácí zbrojení, tak peníze pro financování NATO ořeže na takové minimum, že Evropa zůstane prakticky bez americké vojenské pomoci. Zoufalé snahy o rychlé vytvoření evropské armády pod velením Bundeswehru a stále posilující politické tlaky na reformu EU a na vznik Nové Evropy z Berlína jenom potvrzují, že Severoatlantické alianci zvoní umíráček.

Donald Trump bude rozpočtově udržovat vliv americké armády v klíčových zemích v EU pouze na bilaterální úrovni. Peníze budou pro americkou armádu ve střední Evropě (Polsko, ČR a Maďarsko), ovšem základny US Army v Německu mají na kahánku. Bundeswehr to už tuší, oslabování amerického velení je cítit všude a německý Bundeswehr poprvé po II. sv. válce cítí, že má možnost konečně velet a rozhodovat nejen o německé obraně, ale o obraně celé Evropy. Pentagon bude udržovat blok a klín vražený mezi Německo a Rusko, aby nedošlo z pohledu Pentagonu k nebezpečnému konkordátu na ose Berlín – Moskva. Pro Pentagon pod kuratelou Trumpa bude všechno vedlejší. V ČR se dá ale očekávat mohutný zápas o vliv nad Prahou mezi Berlínem a Washingtonem (potažmo Tel Avivem). Výkřiky z okolí Trumpa směrem k výstavbě radaru v ČR je pouze potvrzením důležitosti ČR pro americké a potažmo židovské elity, které kontrolují Washington. Americká základna v ČR, i kdyby byla symbolická, by byla obranou US elit proti tomu, aby za pár let nebyly na území ČR naopak základny německého Bundeswehru.

Pentagon s pomocí neocons na válečné stezce proti Trumpovi?

Tady se ukazuje, o čem jsem hovořil před dvěma týdny na Svobodném rádiu, že mocenské vakuum netrvá dlouho. Jakmile padne vliv jedné mocnosti nad územím, okamžitě vliv převezme jiná mocnost, která uvolněný mocenský prostor převezme. Oslabení vlivu USA na Evropu je sice pozitivní na straně jedné, ale současně tím dojde k posílení moci Německa na straně druhé, a to rozhodně není pozitivní. Misky vah, mocenský objem. Vyvažovaní. Mocenský regulus (upuštěnou moc pokaždé někdo zvedne ze země a uchopí ji po předchozím vladaři). Nic není tudíž černobílé a bíločerné. Mezitím se však v USA schyluje ke vzpouře Pentagonu a Kongresu proti Trumpovi ve snaze zbavit ho funkce prezidenta. Zítra přineseme článek o kauze Gen. Flynna, poradce Donalda Trumpa, kterého prezident za podivných okolností narychlo odvolal ve snaze minimalizovat škody poté, co se provalilo, že potají vyjednával s Rusy konec sankcí, a to mimo oficiální cesty a bez vědomí viceprezidenta Pence, kterého neocons dosadili k Trumpovi jako hlídacího psa. Prezident Trump podle všeho chtěl s pomocí Flynna viceprezidenta Pence obejít při jednání s Rusy.

-VK-

Šéfredaktor AE News