Premiér Sobotka ve Vídni, o čem přirozeně rozhovory nebyly ...

Již dva roky nebyl žádný předseda české vlády ve Vídni. Sociální demokrat Bohuslav Sobotka to v červnu změnil. Premiér navštívil rakouskou vládu a hlavu státu. Den po britském referendu o vystoupení z Evropské unie diskutoval Sobotka samozřejmě o BREXITU, jako ústředním bodu s odstupujícím prezidentem Heinzem Fischerem a kancléřem Christianem Kernem (SPÖ – Socialistická strana Rakouska). V této souvislosti je rozhodně třeba posílit dobré sousedské vztahy v Evropě, uvedl Sobotka. Také Kern řekl, že má zájem o dobrý vztah s Českou republikou. "Chceme zlepšovat naše již vynikající vztahy ještě dále." Rakousko a Česká republika jsou nejen kulturně, ale i ekonomicky velmi silně propojeny.

Zdůraznil, že Rakousko bylo velmi významným investorem v ČR. 1800 rakouských společností působí na území České republiky. "Velmi rád" shledal, "že je na obou stranách silný zájem o zlepšení dálničního a železničního spojení". Český premiér konkrétně zmínil spojení Linec-České Budějovice-Praha a Vídeň-Brno-Lundenburg. Bývalý šéf ÖBB (Rakouských spolkových drah) rovněž zdůraznil význam projektů rozvoje infrastruktury a mluvil o "ambiciózní agendě".

Tématem jaderné energie - dlouholetým svárem mezi Rakouskem a Českou republiku - je třeba se také zabývat, řekl Kern. Poté, co byly zrušeny původní plány na rozšíření jihočeské jaderné elektrárny Temelín v roce 2014 z důvodu rentability, schválila pražská vláda v roce 2015  „Národní akční plán pro rozšiřováni využití jaderné energie“. To umožňuje začít v Temelíně a Jihomoravských Dukovanech  s výstavbou dalšího bloku reaktoru v každé. Později by mohly následovat další dva bloky. K realizaci plánů vláda nedávno jmenovala nového zástupce pro atomovou energii pro příští čtyři roky, bývalého šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), Jána Štullera. Kromě toho hledá Česká republika po léta úložiště jaderného odpadu. Mluví se o sedmi místech, z nichž několik je relativně blízko hranic s Rakouskem. To bylo také jedno z témat návštěvy ministra životního prostředí Andrä Rupprechtera (ÖVP - Rakouská lidová strana) u jeho českého protějšku Richarda Brabce minulý týden v Praze.

Dokonce i jinak měl Sobotka ve Vídni nabitý program: Kulturním vrcholem bylo odhalení umělecké instalace "Sorgenfrei" („Bezstarostný“) od českého umělce Ivana Exnera ve vídeňské věži Ringturm. V pátek večer Sobotka otevřel spolu se starostou Michaelem Häuplem (SPÖ), festival Donauinselfest. Také navštívil českou školu Komenského na vídeňské Landstraße, kde navštívil rekonstruovanou historickou tělocvičnu. Česká vláda na to darovala škole 120.000 eur.

O jednom z témat nebyla samozřejmě žádná zmínka: O žádostech sudetských Němců, jejichž landsmanšaft, na rozdíl od SL (sudetoněmeckého landsmanšaftu) v Mnichově, neusiluje v Rakousku o vypuštění restitučních nároků ze svých stanov. Možná, že nový kancléř (narozen v roce 1966), opravdu neví, o co jde? Každopádně nebylo nic oznámeno. Ale mohlo by to být také učiněno vhodnými dopisy. Dokonce ani prezident zřejmě nechtěl, pár dní před svým odchodem, položit kontroverzní téma na stůl. Návštěva Sobotky v Hofburgu byla zřejmě tak "významná", že ji úřad prezidenta ve svých informacích ani neohlásil.

Snad jednou předloží vyhnanecké téma mluvčí vyhnanců v SPÖ Franz Kirchgatterer  svému novému kancléři a stranickému šéfovi, stejně jako budoucí spolkové vládě. Nebo ještě lépe: mluvčí vyhnanců ze všech stran společně přimějí vládu, aby konečně opět vyhnaneckou politiku vzkřísili k životu. Neboť: "Vzpomínka nesmí být oslabena nebo zapomenuta. Paměť je pramenem míru a budoucnosti" - jak nedávno napsal papež František, při návštěvě Památníku genocidy Arménů v jihokavkazské republice Arménii do  knihy hostů.

Bez autora a značky, Sudetenpost, 7.7. 2016, str. 2

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf