Pražský premiér Sobotka bojuje o zachování moci flirtováním s komunisty

Žádné velké vyhlídky nejsou v již tak komplikovaných sudetoněmecko-českých vztazích - a pro „komunikační politiku“ současného vedení sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) v Mnichově: Berndem Posseltem velmi oblíbený sociálnědemokratický premiér Bohuslav Sobotka zvažuje po parlamentních volbách v říjnu koalici své strany s komunisty. To by znamenalo přímo politické protržení hráze, protože v minulých 22 letech byla spolupráce mezi Sobotkovou ČSSD a KSČM omezena jen na místní a regionální úroveň.

V roce 1995 ČSSD schválila rezoluci, která zakázala spolupracovat s komunisty. Pro trvání negativních výsledků volebních preferencí premiér Sobotka toto rozhodnutí Kongresu považuje za „zastaralé“. Jeho argument je, že neodráží současnou situaci. A pro českou sociální demokracii to zdaleka není růžové. Preference voličů pro ČSSD se výrazně snížily. Koncem roku 2016 byly údaje STEM pro stranu, která je v čele vlády, alarmující: 14,4% a pro komunisty 14,6%. Jasně vede strana ANO ministra financí Andreje Babiše s 29,7% preferencí.

Premier pod tlakem

Připomenutí: V parlamentních volbách v roce 2013 získala ČSSD 20,5% hlasů a stala se tak nejsilnější. Špatné výsledky průzkumu preferencí již vedly ke kritické diskusi o premiérovi, který je zároveň předsedou sociálních demokratů. Aby bylo možné rozpoznat výbušnou povahu námluv s komunisty: KSČM je jedinou bývalou komunistickou parlamentní stranou v Evropě, která nebyla dodnes reformována. Přihlásila se k politické tradici svého předchůdce -  až do roku 1989 vládnoucí straně KSČ. Ta má zodpovědnost za násilné potlačení „Pražského jara“ v roce 1968, pronásledování disidentů a nekompromisní postoj k vyhnancům. Sobotka váhavě začíná s něčím, co by bývalé sudetoněmecké spoluobčany, spoluprací s komunisty, odsunulo do odpadu.

Nejen to, ve vyložené euforii informovaly moskevské „Izvestija“  o stranickopolitickém vývoji v České republice. Přinesly rozhovory s vrcholnými představiteli KSČM, kritizujícími nejen vstup do NATO v roce 1999 a členství v EU, ale i s jejich dalšími požadavky: „Nesouhlasí s euroatlantickým zahraničněpolitickým kurzem a vyžadují referendum o  členství ČR v NATO. S tím, že Praha nemusí být členem vojenské aliance, kterou považují za agresivní. „Samozřejmě jsou zaměřeni proti západní politice sankcí vůči Rusku. Takže KSČM je v souladu s prezidentem Milošem Zemanem. Hrozí v Praze rudo-rudá? Konstelace, se kterou je nutno počítat, z důvodu udržení Sobotky se sociálními demokraty u moci?

Gernot Facius, Sudetenpost, 6.4.2017, str. 5

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf