Pravidlo rovných podmínek v rámci EU jen pro emigranty?

 

Řada zemí Evropské unie se již delší dobu potýká s dopady nekončící vlny příchodů imigrantů ze zemí, kde se i samotná Unie angažovala v rozvrácení tamního politického zřízení a otevření tak dveří k občanským válkám. Dopady rozvratu se objevily poměrně záhy. Do pohybu se daly statisíce nešťastných uprchlíků a ekonomických migrantů. S nimi do Evropy přicházejí i další osoby, často s falešnou identitou, s cílem šířit svou kulturu a postupně zabírat nová území. Spekuluje se také o spících agentech.

Je přirozené, že se místní obyvatelé dotčených evropských států začínají bouřit. Aktivují se i různá protimigrantská politická hnutí a sílí nacionalismus. A tak se hledá řešení. Bez ohledu na konkrétního poživatele, bez ohledu na historickou koloniální zodpovědnost, bez ohledu na zodpovědnost za daný stav, bez ohledu na realitu a logiku. Cílem je rozptýlit imigranty po celém území EU pomocí kvót k přerozdělení. Ale to se zákonitě nelíbí řadě jiných zemí, včetně ČR, která má přijmout cca 1400 utečenců. Zatím jsme jich přijali asi desetinu, a proto je nám vyhrožováno sankcemi...

Říkají, že nejsme solidární, že náš odpor vytváří nedostatek zkušeností atd. Avšak opak je pravdou! Historická paměť nás neopustila. Více jak 150 let ohrožení střední Evropy Osmanskou říší v 16. a 17 století zasáhlo i naše území a nezbyly jen písničky. Od konce 14. století přicházejí na naše území cikáni, chcete-li romské etnikum, které se nedokázalo ani po tolika staletích integrovat a po převratu v roce 1989 se ve své většině reálné snahy o jeho integraci zastavily a značná část má označení nepřizpůsobivý. V 11. až 14. století přicházel na pozvání Přemyslovců na naše území bezpočet germánských kolonistů. Dopady známe.

Vedle hospodářského pokroku postupné poněmčování vedoucí k odporu a národnímu obrození. Následoval jejich nesouhlas se vznikem ČSR a nakonec požadavek připojení tzv. Sudet k říši a poté podpora protektorátu Čechy a Morava. Tyto zkušenosti a důsledky druhé světové války vedly k odsunu většiny potomků této a dalších vln kolonizací, potomků, kteří, na rozdíl od Valachů, měli na našem území národnostní a mocenské požadavky. K těmto a dalším zkušenostem vnímáme stálé vážné informace o situaci a negativních poznatcích s řadou imigrantů z okolních zemí.

Hysterie z našeho odmítání kvót, které jsou i pro KSČM nepřijatelné, vede mezi politiky Evropské komise či členských států EU k rozhořčení a různým konstrukcím. Občané naší vlasti jistě zaznamenali informace o návrhu německého eurokomisaře Gunthera Oettingera na harmonizaci sociálních dávek v rámci EU pro uprchlíky a imigranty. Zatím však neexistuje žádný dokument, který by byl podkladem pro legislativní přípravu, ke kterému by bylo potřebné zaujmout stanovisko.

Zamyslím-li se hlouběji nad úvahou či vypuštěným průzkumným balónkem pana eurokomisaře, pak se nestačím divit Jeho usilovná snaha o vyřešení problému v souvislosti s tím, že utečenci nemají zájem o chudší země a sami s kvótami nesouhlasí, vede k hledání berličky v zavedení jednotné výše sociální podpory pro uprchlíky na celém území Unie. Pokud pan eurokomisař myslí svůj návrh vážně, pak nejspíš neměl k dispozici dostatek informací, aby si udělal alespoň rámcovou představu o tom, jaké mzdy, platy, důchody a sociální dávky pobírají v reálné výši občané ČR ve srovnání například s občany SRN. Pokud by měli dostat utečenci, umístění na našem území, násobně vyšší podporu oproti tomu, co si zde vydělá pracující občan, neřkuli pobírá důchodce či klient sociálního systému, pak bych logicky očekával veliký občanský neklid. Přál bych sice našim občanům průměrné příjmy slibované před 28 lety, jaké mají ve státech EU 15, ale o tom pan eurokomisař ani naše politické elity a zaměstnavatelé nehovoří. Nebo že by v ostatních státech vícerychlostní EU dostávali imigranti stejné dávky a za stejných podmínek jako v ČR?

 

Miroslav Opálka, Haló noviny, 31.3.2017, str. 6

Přišlo e-mailem